Biden příští rok počítá s vyšším zdaněním bohatých Američanů

Návrh zaslaný Kongresu na období od 1. října do 30. září předpokládá snížení deficitu federálního rozpočtu o více než jeden bilion dolarů (22,4 bilionu Kč) během příštích deseti let. Částečně toho chce dosáhnout zvýšením daně z příjmu právnických osob z 21 na 28 procent, což je sazba, kterou upřednostňují progresivní demokraté, ale s níž nesouhlasí klíčoví umírnění členové této strany. Na tuto úroveň daň snížil v roce 2017 Donald Trump.

"Zatímco zisky (velkých podniků) raketově vzrostly, jejich investice do naší ekonomiky nikoli: daňové úlevy neovlivnily pracovníky ani spotřebitele,“ uvedl Bílý dům s tím, že nová sazba na úrovni 28 procent zůstane i tak historicky nízká.

Biden si také přeje, aby svým dílem přispěli k výběru daní nejbohatší americké domácnosti. Navrhuje novou 20procentní minimální daň pro nejlépe vydělávajících 0,01 procenta z nich. Daň by se dotkla těch, kteří vlastní více než 100 milionů dolarů, a příjmy z ní by z více než z poloviny podle prezidenta přicházely od miliardářů.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy půjde o dosud nejdrsnější daňový zátah na bohaté Američany, kterým Bidenova administrativa cílí na více než 700 amerických miliardářů. 

Celkově se těžiště rozpočtu na rok 2023 přesouvá od pandemie, která odezněla po masivní vlně omikron koncem minulého roku, směrem k řešení kriminality, veřejné bezpečnosti a ke globálnímu nebezpečí vzniklému ruskou invazí na Ukrajinu. Kongres může návrh připomínkovat; demokratičtí zákonodárci sice ovládají obě jeho komory, ale jen těsnou většinou a navíc jsou v řadě otázek rozděleni. Prudký nárůst výdajů na obranu, které mají dohromady tvořit 813 miliard dolarů, pravděpodobně narazí na výhrady levého křídla strany, uvedla agentura AFP.

Biden navrhl zvýšit výdaje na obranu, žádá i skoro 700 milionů USD pro Ukrajinu

Americký prezident Joe Biden ve svém návrhu rozpočtu pro další fiskální rok požaduje přibližně čtyřprocentní navýšení výdajů na obranu na rekordních 813 miliard dolarů (přes 18 bilionů Kč). Dnes zveřejněný plán počítá mimo jiné se zvýšením platů pracovníků ministerstva obrany a se 682 miliony dolarů pro Ukrajinu, která čelí ruskému útoku, informují americká média.

Navrhovaný obranný rozpočet zhruba o 30 miliard dolarů převyšuje objem peněz vyčleněný pro aktuální fiskální rok, který končí na konci září. Loni přitom Kongres vyčlenil na fungování ozbrojených sil asi o 30 miliard dolarů více než v předchozím zákoně o financování obrany. Web Politico ovšem podotýká, že při započtení inflace by nový Bidenův plán znamenal meziroční nárůst jen o 1,5 procenta.

Podle agentury Reuters invaze ruských vojsk na Ukrajině vyústila ve volání zástupců obou velkých politických stran v USA po posílení obranných výdajů. Bidenova administrativa tvrdí, že její plán odráží snahu čelit hrozbám, jako je počínání Ruska nebo rostoucí riziko kybernetických útoků. Deník The New York Times uvádí, že zklamaní by mohli být mnozí členové progresivního tábora v Kongresu, kteří dlouhodobě prosazují větší důraz na vnitropolitické otázky. Kromě toho prezident Biden sám upozorňoval na vysoké vojenské výdaje USA, když loni vysvětloval rozhodnutí ukončit misi v Afghánistánu.

Válka na Ukrajině ovšem vyvolává snahy zvyšovat obranné rozpočty napříč státy Severoatlantické aliance. Nový plán Washingtonu mimo jiné žádá bezmála sedm miliard dolarů na podporu vojenských operací v Evropě, samotné Ukrajině by pak přinesl dalších 682 milionů. Peníze by prý zemi pomohly "postavit se proti škodlivému ruskému vlivu a uspokojit potřeby spojené s bezpečností, energiemi, otázkami kyberbezpečnosti, dezinformacemi, makroekonomickou stabilizací a odolností občanské společnosti".

Biden kromě toho navrhuje zvýšit platy uniformovaných i civilních pracovníků Pentagonu o 4,6 procenta, modernizovat jaderné síly USA nebo zvýšit investice do rozvoje tzv. hypersonických zbraní. Podle Reuters by z rozpočtu těžili největší američtí dodavatelé vojenské techniky jako jsou Lockheed, Raytheon Technologies, Northrop Grumman a General Dynamics. Nový plán nicméně počítá se zpomalením nákupu stíhaček F-35.