Americký prezident Joe Biden v sobotu sdělil, že po skončení konfliktu mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás by mělo dojít k sjednocení Pásma Gazy a Západního břehu Jordánu pod vládou obnovené palestinské samosprávy.
V komentáři zveřejněném v deníku The Washington Post Biden napsal: "V rámci našeho úsilí o mír by se (Pásmo) Gazy a Západní břeh Jordánu měly sjednotit pod jednotnou správní strukturou, v konečném důsledku pod obnovenou palestinskou samosprávou, protože všichni pracujeme na řešení založeném na existenci dvou států."
Dále zdůraznil, že nesmí dojít k "násilnému vysídlení Palestinců, k opětovné okupaci, k obléhání či blokádě a ke zmenšení palestinského území." Dodal, že jediným způsobem, jak zajistit dlouhodobou bezpečnost Izraelců i Palestinců, je dvoustátní řešení konfliktu. Přestože se nyní může zdát, že taková budoucnost nikdy nebyla vzdálenější, současná krize ukázala, že je nevyhnutelnější než kdykoli předtím.
Biden také pohrozil, že Spojené státy jsou připraveny přijmout opatření, včetně zákazu vydávání víz "extrémistům", kteří páchají násilí vůči Palestincům na Západním břehu Jordánu.
Bidenův plán izraelský premiér Benjamin Netanjahu neodmítl, ale poznamenal, že Palestinská samospráva ve své současné podobě "není schopna přijmout odpovědnost za Pásmo Gazy." Netanjahu dále zdůraznil, že nemohou mít v Pásmu Gazy civilní zprávu, která podporuje teror, podněcuje ho, platí a učí ho.
Netanjahu už dříve uvedl, že Izrael neplánuje tuto palestinskou enklávu opětovně okupovat. "Nesnažíme se vládnout v Gaze. Nesnažíme se ji okupovat, ale snažíme se poskytnout jí i nám lepší budoucnost," řekl podle médií.
Izraelský premiér také uvedl, že v pásmu Gazy bude muset vzniknout civilní vláda, a Izrael zajistí, aby už nedošlo k takovému útoku, jako byl ten ze 7. října. "Takže musíme mít důvěryhodné síly, které v případě potřeby vstoupí do Gazy a zabijí vrahy. Protože právě to zabrání opětovnému vzniku subjektu podobnému Hamásu," řekl Netanjahu.
Podle něj musí být Gaza být po válce demilitarizována, deradikalizována a nově vybudována. Představitelé USA ale tvrdí, že palestinská samospráva by se měla po válce vrátit k vládě také v Gazy.
Netanjahu naznačil, že Izrael bude zodpovědný za bezpečnost v Gaze, čímž si vysloužil nevoli ze strany Spojených států, které jsou jeho hlavním spojencem. Washington se totiž ve svých tvrzeních staví proti izraelské poválečné okupaci Gazy.
To, že jsou Spojené státy proti dlouhodobé okupaci pásma Gazy ze strany Izraele, uvedl před nedávnem mluvčí amerického ministerstva zahraničních věcí Vedant Patel, informovala agentura Reuters.
"Náš názor je, že Palestinci musí být v popředí těchto rozhodnutí. Gaza je palestinským územím a zůstane palestinským územím," řekl mluvčí americké diplomacie. "Obecně řečeno, nepodporujeme novou okupaci Gazy a nepodporuje ji ani Izrael," dodal.
Izrael se stáhl z pásma Gazy v roce 2005 poté, co tam vládl od Šestidenní války v roce 1967. Hnutí Hamás získalo moc v této palestinské enklávě v roce 2007. Spojené státy podle Patela souhlasí s tím, že není cesta k "návratu ke statusu quo".
Dodal, že "Izrael a region musí být bezpečné a Gaza by už neměla a nemůže být základnou, ze které by se mohly podnikat teroristické útoky proti Izraelcům nebo komukoli jinému." Netanjahu ale míní, že po skončení války s Hamásem Izrael na neurčitý čas převezme celkovou odpovědnost za tamní bezpečnost.
"Pokud tuto bezpečnostní odpovědnost mít nebudeme, vypukne teror Hamásu v rozsahu, jaký si nedovedeme představit," dodal. Od roku 2007 Izrael uvalil na Pásmo Gazy blokádu, která omezuje pohyb osob a zboží mezi územím a zahraničím.
Blokáda byla zdůvodňována jako bezpečnostní opatření, ale měla značný dopad na životní podmínky obyvatel Pásma Gazy. Byla kritizována za porušování lidských práv a humanitární krizi, která postihla civilní obyvatelstvo.
Izrael už dříve odmítl, že by měl zájem na tom obsadit a ovládat enklávu. Zároveň ale nehodlá podporovat tamní obyvatele, jak naznačil Netanjahu, když jim zakázal nadále pracovat v Izraeli. Podle agentury Reuters byly tisíce přeshraničních pracovníků z Pásma Gazy vráceni zpět do palestinské enklávy.
Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec Jiří Bartoška. Potvrdili to zástupci karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška se v poslední době potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k třem měsícům za mřížemi, protože porušil podmínku. Ještě v den, kdy padlo rozhodnutí, se Česko dočkalo první reakce odsouzeného.