Biden: USA zůstanou partnerem Blízkého východu a nedopustí, aby Írán získal jaderné zbraně

Jedním z cílů Bidenovy právě skončené čtyřdenní cesty na Blízký východ bylo podle analytiků přesvědčit ropné velmoci ke zvýšení těžby ropy, což by mohlo pomoci snížit její cenu na světových trzích. Ministr zahraničí Saúdské Arábie dnes po odletu Bidena z Džiddy podle agentury Reuters oznámil, že státy skupiny OPEC+ budou "pokračovat v hodnocení podmínek na trhu s ropou a udělají, co bude nutné".

"Neodejdeme a nenecháme vakuum, které by mohly zaplnit Čína, Rusko nebo Írán," řekl Biden v Džiddě na začátku summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC), kterou tvoří Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Kuvajt, Omán a Katar. Schůzky se účastnili i představitelé Iráku, Egypta a Jordánska a lídři jednali o bilaterálních vztazích a bezpečnosti, zejména s ohledem na obavy z íránského jaderného programu.

Biden uvedl, že USA budou pokračovat v aktivním a angažovaném partnerství na Blízkém východě. Zdůraznil také, že je prvním americkým prezidentem na návštěvě regionu od doby, co se USA stáhly z Afghánistánu. "Jsem pyšný na to, že můžu říci, že skončila doba pozemních válek v regionu, kde bylo přítomno velké množství amerických jednotek," dodal Biden. USA nadále pokračují v boji proti ozbrojeným radikálům na Blízkém východě, své jednotky ale z oblasti už z velké části stáhly.

Americký prezident rovněž na summitu apeloval na představitele arabských zemí, z nichž některé jsou kritizovány za represe vůči kritikům či nedodržování práv žen či menšin, aby umožnili svobodu slova. "Budoucnost patří zemím, které využijí plný potenciál svého obyvatelstva a dovolí lidem kritizovat své lídry bez strachu z represí," uvedl Biden.

USA ale potřebují zejména Saúdskou Arábii na své straně jako spojence i jako ropnou velmoc, nyní i v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině a rostoucími cenami energetických surovin. Žádná ze zemí účastnících se summitu se nepřipojila k USA a dalším západním státům v protiruských sankcích, uvedla AP.

Biden v Saúdské Arábii už v pátek jednal s tamním králem Salmánem a korunním princem Muhammadem bin Salmánem. Před Saúdskou Arábii navštívil také palestinská území a Izrael, kdy bylo cílem jeho cesty také posílit spolupráci Izraele s některými arabskými státy.

Server The Times of Israel dnes napsal, že na summitu v Džiddě Biden Izrael nezmínil, pouze hovořil obecně o potřebě integrace. Naopak jordánský král Abdalláh II., katarský emír Tamim bin Hamad Sání či egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí na summitu připomněli palestinskou otázku. Jordánský král řekl, že Blízký východ je nakloněn integraci v energetice či potravinové bezpečnosti s ohledem na ekonomické důsledky pandemie covidu-19 a války na Ukrajině. Podle Abdalláha II. může být ale tato snaha úspěšná pouze tehdy, když do jednání "zahrneme i naše bratry z palestinské vlády".

O palestinské otázce hovořil Biden i s egyptským prezidentem, který rovněž vyzval k ochraně práv Palestinců a vytvoření jejich nezávislého státu. Biden ocenil klíčovou roli Egypta na Blízkém východě, uvedla kancelář egyptského prezidenta, jeho země je největším africkým exportérem do Spojených států.

Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán, jehož země je největší světovým exportérem ropy, dnes na summitu vyzval k "postupnému procesu transformace k obnovitelným zdrojům energie". Varoval, že snaha o radikální snižování emisí z fosilních paliv by mohla vést "k bezprecedentnímu růstu inflace" ve světě.

Biden se v této otázce ocitl v komplikované situaci. Před nástupem do Bílého domu totiž sliboval ekologický přístup v energetice a vrátil USA k pařížské klimatické dohodě, od níž odstoupil jeho předchůdce Donald Trump. Nyní je ale Biden s ohledem na energetickou krizi své postoje nucen přehodnotit.