Americký prezident Joe Biden dnes v souvislosti s napětím kolem Ukrajiny schválil rozmístění 3000 amerických vojáků především ve východní Evropě. Z nich 1000 se už na evropském kontinentu nachází a přesune se v nejbližších dnech z Německa do Rumunska.
Nově přicestuje 2000 vojáků, kteří budou rozmístěni v Německu a v Polsku. Moskva tyto americké kroky označila za "ničivé". Britský premiér Boris Johnson v telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyjádřil znepokojení nad "nepřátelskou" aktivitou u ukrajinských hranic, kde Rusko rozmístilo desetitisíce svých vojáků.
Mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby upřesnil, že většina z 2000 vojáků bude směřovat do Polska. Dodal, že nejde o permanentní krok, ale o reakci na ruské aktivity. Zdůraznil, že Washington se snaží zvýšit odstrašující sílu a prezentovat připravenost k obraně ve východní Evropě a že žádní američtí vojáci nebudou posláni na Ukrajinu.
Agentura Reuters napsala, že do Rumunska odjede 1000 vojáků z americké jednotky, která je nyní v německém Vilsecku, do Polska zamíří 1700 vojáků ze základny Fort Bragg v Severní Karolíně a z téže základny bude 300 vojáků přesunuto do Německa.
Jednotky, jež nově USA posílají do Evropy, nepatří k 8500 vojákům, které Pentagon uvedl na Bidenův příkaz minulý týden do pohotovosti. Tato skupina je připravena k rychlému přesunu do Evropy v případě potřeby.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg rozmístění Američanů v Polsku, Rumunsku a Německu ocenil. "Je to důrazný projev amerického odhodlání a dodatek k jiným nedávným příspěvkům Spojených států k naší sdílené bezpečnosti," sdělil generální tajemník aliance.
Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško ohlášené americké vojenské přesuny komentoval slovy, že "tyto ničím neopodstatněné ničivé kroky pouze přispějí k vojenskému napětí a zúží pole pro politická rozhodnutí".
Západ v souvislosti s rozmístěním ruských vojsk u hranice s Ukrajinou podezírá Moskvu, že chystá invazi do sousední země. Moskva to popírá.
Britský premiér Johnson po úterní cestě do Kyjeva, při které chtěl podpořit v současné situaci ukrajinské vedení, v dnešním telefonátu s Putinem "zdůraznil, že jakékoli další narušení celistvosti ukrajinského území by bylo tragickou chybou". Uvedla to Johnsonova kancelář. Se šéfem Kremlu mluvil také o potřebě dialogu a diplomacie a o nutnosti zahrnout Ukrajinu do jednání. Putin pak podle agentury TASS britskému premiérovi řekl, že NATO nereagovalo adekvátně na požadavky Moskvy týkající se zajištění ruské bezpečnosti.
Moskva v závěru loňského roku mimo jiné vyzvala Washington, aby zaručil, že nepřipustí další rozšíření NATO o země východní Evropy včetně Ukrajiny a nebude na území členských zemí poblíž Ruska rozmisťovat zbraňové systémy. Jak USA, tak NATO ale ruský požadavek týkající se vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance razantně odmítly a podle Moskvy nereagovaly uspokojivě ani na další body ruské žádosti.
Podle materiálů zveřejněných španělským listem El País USA a NATO navrhují Kremlu jednání o odzbrojování a opatřeních na posílení vzájemné důvěry. Agentura Bloomberg v této souvislosti s odvoláním na své zdroje napsala, že USA sdělily Rusku, že jsou ochotny s ním diskutovat o způsobu, jak by si mohlo ověřit, že se na aliančních základnách v Rumunsku a v Polsku nenacházejí střely s plochou dráhou letu Tomahawk. Moskva by ovšem musela být ochotná sdílet podobné informace o některých svých vojenských základnách.
Kreml dnes oznámil, že ve věci bezpečnostních požadavků vůči Západu má podporu Číny. Prezident Putin se v pátek v Pekingu sejde se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem a zúčastní se také zahájení zimní olympiády.
V souvislosti s nynější krizí mezi Ruskem a Ukrajinou kritizoval Západ, zejména Británii, chorvatský sociálně demokratický prezident Zoran Milanović. Vyzval k dohodě s Ruskem a upozornil Ukrajinu, že "si nepřivodí štěstí, když bude poslouchat Londýn". Nad "neskutečnými" prezidentovými výroky vyjádřil údiv konzervativní premiér Andrej Plenković, který se Ukrajincům omluvil.
Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec Jiří Bartoška. Potvrdili to zástupci karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška se v poslední době potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k třem měsícům za mřížemi, protože porušil podmínku. Ještě v den, kdy padlo rozhodnutí, se Česko dočkalo první reakce odsouzeného.