BIS varuje především před Ruskem, pro Česko představuje největší hrozbu

Bezpečnostní informační služba ve zprávě ocenila loňskou redukci přebujelé ruské diplomatické mise v Česku, jejíž součástí byli lidé napojení na ruské zpravodajské služby. Konkrétně využívali oficiálních pozic k zakrytí špionážní činnosti. Podle kontrarozvědky tím však stouplo riziko nepřátelských aktivit s využitím nediplomatického krytí.

Rusové nyní podle BIS častěji operují v zemích mimo Evropskou unii a soustředí se na ruskou opozici v zahraničí. Zpravodajci loni získali informace o člověku, který je podezřelý z vazeb na ruskou GRU a který pobýval v Česku, kde se s novinářským krytím pohyboval na akcích, jichž se zúčastnili zástupci ruské opozice.

Kontrarozvědka konstatovala, že loni mírně poklesla ruská kyberšpionáž v Česku, protože část kapacit byla vázána na Ukrajině. Narostla ovšem aktivita hackerů, kteří útočí na instituce a firmy kvůli podpoře Kyjeva.

Čína se nadále snaží o budování kontaktů s českými politiky napříč spektrem, soustředí se také na české akademiky. Špioni se snaží ovlivňovat veřejné mínění ve smyslu budování pozitivního obrazu asijské velmoci. Čínská kyberšpionáž byla intenzivnější, protože ruská invaze na Ukrajinu zvýšila čínský zájem o situaci v Evropě.

Loňská uprchlická vlna z Ukrajiny podle služby nevedla ke zhoršení bezpečnostní situace. Případy, kdy hranici překročí rizikové osoby s vazbou na Islámský stát, jsou ojedinělé, i proto zůstává úroveň teroristické hrozby nízká.

BIS zhodnotila dění i v Česku. Dezinformační scéna se podle ní vrací od covidu-19 k podpoře ruských aktivit. Zpráva se také zmiňuje o zkoumání obsahu vytvořeného umělou inteligencí. Její rozvoj může v budoucnu sloužit ke zpochybňování reálných událostí či prohlášení, varuje kontrarozvědka.