Boris Johnson chce zůstat ve funkci premiéra do poloviny příští dekády

Premiér začátkem června ve stranickém hlasování vyvolaném po skandálech kolem večírků pořádaných v sídle britské vlády v době přísné koronavirové uzávěry získal důvěru většiny konzervativních poslanců. Naproti tomu 41 procent jeho kolegů chtělo, aby byl odvolán. Johnsonova strana tento týden také prohrála v doplňovacích volbách.

"V tuto chvíli aktivně uvažuji o třetím funkčním období a o tom, co by se mohlo stát. Ale zhodnotím to, až se k tomu dostanu," řekl Johnson novinářům v závěru návštěvy Rwandy, kam přiletěl na setkání zemí Společenství. Na otázku, co tím myslí, odpověděl, že by to znamenalo setrvání ve funkci do poloviny 30. let 21. století.

Johnson musí svolat příští parlamentní volby do 31. prosince 2024, připomíná Reuters. K získání třetího funkčního období by potřeboval znovu vyhrát volby před koncem roku 2029.

Konzervativní kandidáti prohráli ve čtvrtečních doplňovacích volbách ve dvou obvodech, kde odstoupili konzervativní poslanci. Jeden z nich se vzdal mandátu kvůli obvinění, že sexuálně obtěžoval patnáctiletého chlapce, druhý podal demisi, když byl přistižen, jak v jednacím sále sněmovny sleduje pornografická videa. Porážky v doplňovacích volbách podle Reuters naznačují, že se po skandálech kolem koronavirových večírků tříští přízeň voličů, která Johnsonovi pomohla v prosinci 2019 získat velkou parlamentní většinu.

Pravidla Konzervativní strany stanoví, že hlasování o důvěře se nesmí opakovat dříve než po 12 měsících. Poslanec vládní strany Andrew Bridgen zpravodajskému webu BBC v sobotu sdělil, že si přeje, aby se lhůta zkrátila. Obrovská nespokojenost veřejnosti nebo rezignace řady vysoce postavených ministrů by zároveň mohly učinit Johnsonovo setrvání ve funkci neudržitelným, píše Reuters a připomíná, že Británie se nyní podotýká s nejvyšší inflací za 40 let.