Británie investovala více než miliardu liber do přechodu zboží přes hranici po brexitu

Investovaná částka odpovídá přibližně třetině částky, kterou vláda Borise Johnsona plánuje v příštích třech letech vynaložit na nové nemocnice. Zahrnuje dosavadní náklady na hraniční zařízení, pomoc firmám při přizpůsobování se nové situaci a financování podniků v Severním Irsku, vyplývá ze zprávy britského Národního kontrolního úřadu (NAO).

Obchod Británie s EU ve druhém čtvrtletí letošního roku ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 však podle NAO klesl o 15 procent. Podniky se musely od odchodu Británie z jednotného trhu a celní unie s EU potýkat s novou byrokracií, vyplňují dodatečné formuláře a najímají si celní agenty k vyřizování dalších úkonů.

Údaje zřejmě zvýší tlak na Johnsona, aby ukázal výhody odchodu z EU poté, co se jeho vláda rozhodla zřídit nové bariéry obchodu, aby zajistila maximální odstup od EU po brexitu. Johnson opakovaně tvrdil, že získání úplné obchodní svobody bude cennější, než setrvání v blízkosti EU, protože umožní Británii využít další globální příležitosti. Podle NAO však ve sledovaném období vzrostl obchod Británie se zbytkem světa jen o jedno procento.

Od úplného odchodu z EU v lednu loňského roku Británie zatím neuzavřela obchodní dohodu s nějakým partnerem, se kterým neměla dohodu již jako člen bloku. Předběžné rámcové dohody, ne však konečné právní texty, má zatím Británie s Austrálií a Novým Zélandem. Podle hodnocení dopadů samotnou vládou budou přínosy těchto dohod řádově menší, než ekonomické škody způsobené odchodem z EU. Británie také usiluje o připojení ke Komplexní a progresivní dohodě pro transpacifické partnerství (CPTPP). Členství by podle odhadů mohlo zvýšit v příštích 15 letech ekonomiku země o 0,08 procenta. Jednání o obchodní dohodě s USA se zastavila.

Náklady Británie na hranicích se dále zvýší, protože země ještě musí plně zavést své pobrexitové plány. Úplné kontroly zboží přijíždějícího z EU byly odloženy na červenec 2022, což NAO kritizuje, protože to podle něj znevýhodňuje britské firmy a vystavuje zemi pašování.

Ukázkou byrokratické zátěže, s níž se britští obchodníci od brexitu potýkají, je to, že firmy musely za leden až srpen podat vládnímu daňovému úřadu 48 milionů plných nebo zjednodušených celních prohlášení pro obchod se zeměmi v EU i mimo EU. Za celý rok 2020 to bylo 44 milionů. Obě období byla ovlivněna pandemií. Každé z těchto prohlášení stálo přibližně 30 liber, což firmám obchodujícím mezi Británií a EU způsobilo miliardové náklady.