Pohřeb Alžběty II. mimo jiné ukázal, jakou důležitost přikládá britská monarchie svému Společenství (Commonwealth). Při bohoslužbě ve Westminsterském opatství měli zástupci států Společenství čestná místa a vůbec ta nejlepší patřila zemím, které uznávají britského monarchu jako hlavu státu. Smrt panovnice, která vládla po sedm desetiletí, rozvířila debatu o budoucnosti tohoto svazku. Ač není příliš jasná, jeho rozpad podle odborníků nyní ale nehrozí.
Členy Společenství je 56 zemí světa, kromě Británie například Kanada, Austrálie, Indie, Pákistán či řada afrických států. Ve 14 členských zemích kromě Británie je britský panovník zároveň formální hlavou státu. Společenství sdružuje především bývalé britské kolonie a dominia.
V roce 1952, kdy Alžběta II. nastupovala na trůn, ještě platilo, že nad britským impériem nikdy nezapadá slunce - Británie měla přes 70 zámořských území. Už tehdy ale bylo jasné, že situace nevydrží, píše list The Washington Post. Britské jednotky v témže roce bojovaly s hnutími za nezávislost v Egyptě a Keni a v obou případech prohrály. Indie získala nezávislost už o pět let dříve.
Když v roce 1997 Británie předávala Hongkong Číně, označil to tehdejší princ Charles, nynější král Karel III., za "konec impéria". Posledním státem, který se odtrhl od Buckinghamského paláce, byl Barbados v roce 2021, a nyní se i ve zbytku Společenství ozývají hlasy volající po odchodu.
"Naše myšlenky jsou s její rodinou a všemi, kdo ji milovali. Austrálie ale teď musí pokročit vpřed," napsal v reakci na Alžbětino úmrtí šéf australské strany Zelených Adam Bandt, který patří mezi přední zastánce republikánského zřízení.
Podobná diskuse je slyšet také v karibské oblasti, kde Jamajka naznačila, že by mohla brzy následovat Barbados a ukončit své spojení s britskou monarchií.
"Tyto země v podstatě čekaly na novou hlavu státu, aby se mohly změnit v republiku... domnívám se, že další země budou příklad (Barbadosu) následovat," řekl serveru Aktuálně.cz bývalý zaměstnanec Buckinghamského paláce Ondřej Kubáček.
Názory odborníků na další vývoj podoby Společenství se nicméně různí.
"Karel III. nemůže přijet do Kanady, pokud ho federální vláda nepozve. Vláda sice není dost protimonarchistická, aby se odtrhla, nicméně může monarchii připravit o manévrovací prostor," řekl rozhlasové stanici NPR expert na globalizaci a mezinárodní politiku na univerzitě v Torontu Michael Valpy. V Kanadě podporuje setrvání v monarchii pouze 35 procent lidí.
Jako o dalším kandidátovi na odtržení od monarchie se hovoří o Novém Zélandu, kde tamní republikáni s heslem "resident for president" (rezident prezidentem) argumentují, že hlavou jejich státu by neměl být vzdálený britský monarcha, ale některý místní občan.
Bývalý politický šéfreportér listu The Guardian pro Nový Zéland Henry Cooke ovšem uvádí, že kromě průzkumů je důležitá i republikánská politická tradice, která právě na Novém Zélandu není silná. "Také se tam nekonalo žádné referendum (o odtržení) jako v Austrálii v roce 1999," napsal Cooke.
Podle průzkumu australské agentury Roy Morgan z minulého týdne si 60 procent Australanů přeje zůstat součástí monarchie, což je číslo o pět procentních bodů vyšší než v roce 2012.
Ačkoliv si historicky musela řada států odtržení od britské koloniální koruny vybojovat a Británie se moci nad nimi nevzdala dobrovolně, dnes se Buckinghamský palác snaží zdůraznit, že Společenství je dobrovolným svazkem národů.
"Uspořádání do podoby monarchie či republiky je záležitostí každého členského státu Společenství," řekl letos ve Rwandě politickým lídrům Společenství Karel III. ještě v pozici korunního prince.
Ústřední otázkou debaty o podobě Společenství je především budoucnost monarchie v Británii, k níž se stále více mladých Britů obrací zády - podle průzkumu společnosti YouGov z roku 2021 se názory na zachování konstituční monarchie v Británii silně liší napříč generacemi. Pro zachování je 41 procent Britů mezi 18 a 24 lety, ale 81 procent nad 65 let věku. Průměr je 61 procent.
Podle politologa Jonathana Eacotta z Kalifornské univerzity ale existuje hned několik důvodů, proč předpokládat, že monarchie v Británii v dohledné době nezanikne. Mezi ně patří mimo jiné popularita britské koruny ve světě a příjmy z turismu, které se k ní vážou, a doma v Británii zase kulturní dědictví a pocit nostalgie s ní spojený. Argumentem jsou i malé pravomoce britského panovníka, jenž nemá dost "politických svalů", kterými by se předváděl před britskou populací. Apriorní apolitičnost krále totiž nedává většině Britům mnoho motivace svádět o konec monarchie politický boj.
Velké herecké osobnosti nám všem stárnou před očima. Věk neumí zastavit ani Veronika Žilková, kterou podle jejích vlastních slov "poslali do důchodu". Když se známá herečka dozvěděla, kolik peněz dělá její penze, rozplakala se.
ANO je i nadále hegemonem tuzemské politiky, ukazuje první průzkum preferencí od říjnových sněmovních voleb. Vypracovala ho agentura STEM pro stanici CNN Prima News. Hnutí vedené premiérem Andrejem Babišem by volila více než třetina oslovených lidí. Do Sněmovny by se dostalo jen pět uskupení.
Letos se na obrazovky prvního programu České televize vrátí oblíbená taneční soutěž celebrit StarDance. Známé osobnosti každopádně potřebují taneční partnery či partnerky. Případní zájemci o účast v televizní show už ale mají smůlu.
Americký prezident Donald Trump odpovídal na novinářský dotaz, zda Američané nezopakují svůj majstrštyk s únosem prezidenta jiného státu v případě ruského vůdce Vladimira Putina. Podle Trumpa to nebude nutné. Šéf Bílého domu stále věří v diplomatické řešení války na Ukrajině, která trvá už téměř čtyři roky.
Zimní olympijské hry se blíží a možná na nich uvidíme Helenu Vondráčkovou. A dokonce i Karla Gotta, i když je už několik let po smrti. Jeden z brankářů hokejového národního týmu totiž odhalil, co má ještě před začátkem největší sportovní akce roku za lubem.
Meteorologové v neděli upozornili na další hrozby zimního počasí v Česku. Dnes představují nebezpečí především sněhové jazyky či závěje. Po nadcházející mrazivé noci hrozí v pondělí ledovka, jejíž tloušťka může dosáhnout až 5 milimetrů. Budou tak hrozit nejrůznější problémy, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Karlos Vémola jistě doufá, že se jeho slova o nevině ukážou jako pravdivá, ale kauza, ve které čelí obvinění mezitím bobtná. Policie se totiž rozhodla v případu obvinit další dvě osoby. Známý zápasník je v současnosti nadále ve vazbě.
Šťastný konec má záchranná akce, která od sobotního odpoledne probíhala v Moravském krasu, kde se muž během dobrodružné výpravy zranil v těžce přístupné jeskyni. V neděli ráno se zraněného podařilo dostat na světlo. Podle hasičů šlo o mimořádně náročný zásah, který nemá v Česku obdoby.
V den, kdy se v Brně konalo poslední rozloučení s Pavlem Nečasem, prolomil další z jeho hereckých kolegů mlčení ke smutné události. Ozval se zarmoucený Martin Dejdar. Nečas náhle zemřel na Silvestra, bylo mu 59 let.
Počasí je tentokrát ve volných dnech vyloženě zimní. I v nížinách se lidé dočkali bohaté sněhové nadílky, vrátily se také silné mrazy. Příští víkend už by měl být jiný. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Česko se v těchto dnech loučí s náhle zesnulým hercem Pavlem Nečasem, což nikdo z jeho blízkých či známých nečekal. Vždyť hodonínský rodák měl pro letošní rok zajímavé plány, odhalila jeho blízká spolupracovnice.
Úmysl poslance Filipa Turka (Motoristé) žalovat prezidenta Petra Pavla se neobešel bez reakcí politických konkurentů zatím neúspěšného kandidáta na post ministra životního prostředí. Exministr dopravy Martin Kupka (ODS) nemá pro takové jednání pochopení.