Pohřeb Alžběty II. mimo jiné ukázal, jakou důležitost přikládá britská monarchie svému Společenství (Commonwealth). Při bohoslužbě ve Westminsterském opatství měli zástupci států Společenství čestná místa a vůbec ta nejlepší patřila zemím, které uznávají britského monarchu jako hlavu státu. Smrt panovnice, která vládla po sedm desetiletí, rozvířila debatu o budoucnosti tohoto svazku. Ač není příliš jasná, jeho rozpad podle odborníků nyní ale nehrozí.
Členy Společenství je 56 zemí světa, kromě Británie například Kanada, Austrálie, Indie, Pákistán či řada afrických států. Ve 14 členských zemích kromě Británie je britský panovník zároveň formální hlavou státu. Společenství sdružuje především bývalé britské kolonie a dominia.
V roce 1952, kdy Alžběta II. nastupovala na trůn, ještě platilo, že nad britským impériem nikdy nezapadá slunce - Británie měla přes 70 zámořských území. Už tehdy ale bylo jasné, že situace nevydrží, píše list The Washington Post. Britské jednotky v témže roce bojovaly s hnutími za nezávislost v Egyptě a Keni a v obou případech prohrály. Indie získala nezávislost už o pět let dříve.
Když v roce 1997 Británie předávala Hongkong Číně, označil to tehdejší princ Charles, nynější král Karel III., za "konec impéria". Posledním státem, který se odtrhl od Buckinghamského paláce, byl Barbados v roce 2021, a nyní se i ve zbytku Společenství ozývají hlasy volající po odchodu.
"Naše myšlenky jsou s její rodinou a všemi, kdo ji milovali. Austrálie ale teď musí pokročit vpřed," napsal v reakci na Alžbětino úmrtí šéf australské strany Zelených Adam Bandt, který patří mezi přední zastánce republikánského zřízení.
Podobná diskuse je slyšet také v karibské oblasti, kde Jamajka naznačila, že by mohla brzy následovat Barbados a ukončit své spojení s britskou monarchií.
"Tyto země v podstatě čekaly na novou hlavu státu, aby se mohly změnit v republiku... domnívám se, že další země budou příklad (Barbadosu) následovat," řekl serveru Aktuálně.cz bývalý zaměstnanec Buckinghamského paláce Ondřej Kubáček.
Názory odborníků na další vývoj podoby Společenství se nicméně různí.
"Karel III. nemůže přijet do Kanady, pokud ho federální vláda nepozve. Vláda sice není dost protimonarchistická, aby se odtrhla, nicméně může monarchii připravit o manévrovací prostor," řekl rozhlasové stanici NPR expert na globalizaci a mezinárodní politiku na univerzitě v Torontu Michael Valpy. V Kanadě podporuje setrvání v monarchii pouze 35 procent lidí.
Jako o dalším kandidátovi na odtržení od monarchie se hovoří o Novém Zélandu, kde tamní republikáni s heslem "resident for president" (rezident prezidentem) argumentují, že hlavou jejich státu by neměl být vzdálený britský monarcha, ale některý místní občan.
Bývalý politický šéfreportér listu The Guardian pro Nový Zéland Henry Cooke ovšem uvádí, že kromě průzkumů je důležitá i republikánská politická tradice, která právě na Novém Zélandu není silná. "Také se tam nekonalo žádné referendum (o odtržení) jako v Austrálii v roce 1999," napsal Cooke.
Podle průzkumu australské agentury Roy Morgan z minulého týdne si 60 procent Australanů přeje zůstat součástí monarchie, což je číslo o pět procentních bodů vyšší než v roce 2012.
Ačkoliv si historicky musela řada států odtržení od britské koloniální koruny vybojovat a Británie se moci nad nimi nevzdala dobrovolně, dnes se Buckinghamský palác snaží zdůraznit, že Společenství je dobrovolným svazkem národů.
"Uspořádání do podoby monarchie či republiky je záležitostí každého členského státu Společenství," řekl letos ve Rwandě politickým lídrům Společenství Karel III. ještě v pozici korunního prince.
Ústřední otázkou debaty o podobě Společenství je především budoucnost monarchie v Británii, k níž se stále více mladých Britů obrací zády - podle průzkumu společnosti YouGov z roku 2021 se názory na zachování konstituční monarchie v Británii silně liší napříč generacemi. Pro zachování je 41 procent Britů mezi 18 a 24 lety, ale 81 procent nad 65 let věku. Průměr je 61 procent.
Podle politologa Jonathana Eacotta z Kalifornské univerzity ale existuje hned několik důvodů, proč předpokládat, že monarchie v Británii v dohledné době nezanikne. Mezi ně patří mimo jiné popularita britské koruny ve světě a příjmy z turismu, které se k ní vážou, a doma v Británii zase kulturní dědictví a pocit nostalgie s ní spojený. Argumentem jsou i malé pravomoce britského panovníka, jenž nemá dost "politických svalů", kterými by se předváděl před britskou populací. Apriorní apolitičnost krále totiž nedává většině Britům mnoho motivace svádět o konec monarchie politický boj.
Pracovat, aby člověk přišel na jiné myšlenky. Takové motto má zřejmě i Felix Slováček, který se již téměř dva týdny vyrovnává se smrtí dcery Aničky. Nehraje si přitom na hrdinu a přiznává, že je to pro něj velmi složité období.
Ruský prezident Vladimir Putin podle tamních médií vyhlásil velikonoční příměří na Ukrajině, informuje BBC. Za předpokladu, že na zastavení bojů přistoupí i Kyjev, má klid zabraní nastat ještě dnes. Podle neoficiálních informací se ukrajinská armáda rozhodla zastavit palbu.
Šéf diplomacie reagoval na ukrajinské straně jako první na ruský návrh velikonočního příměří. Andrij Sybiha neprozradil, zdali Kyjev kývne na zastavení bojů. Zdůraznil však, že slovům ruského prezidenta Vladimira Putina se nedá věřit. Zmínil také, že Moskva nadále může kdykoliv dát souhlas s bezpodmínečným třicetidenním příměřím.
Jeden z evropských králů dorazí v květnu do Česka. Pražský hrad ve čtvrtek prozradil, který z panovníků ze starého kontinentu přijal pozvání prezidenta Petra Pavla. Hrad také sdělil první podrobnosti o programu této návštěvy.
Zpěvák s poškozeným sluchem, to je velmi nepříjemná diagnóza. Náhlé problémy Dana Bárty vedly populární kapelu J.A.R. k odložení dvou pražských koncertů v uplynulých dnech. Fanoušci už si ale mohou do kalendářů zaznamenat náhradní termíny.
Dění kolem pohřbu babičky opět odhaluje velké spory mezi Ornellou Koktovou a její matkou Monikou Binias. Prvně jmenovaná zakázala matce, aby na smuteční obřad chodila. Ostrá protireakce se dala čekat a přišla.
Problémy s medvědy na sousedním Slovensku neberou konce. V pátek došlo k dalšímu útoku šelmy na člověka, který oproti případu ze závěru března naštěstí neskončil tragicky. Napadený muž skončil se zraněním v nemocnici.
Největší událostí probíhajícího týdne bylo úterní poslední rozloučení s Annou Slováčkovou, která do první dubnové neděle statečně bojovala se zákeřnou rakovinou. Smuteční obřad probíhal za zavřenými dveřmi. Jaký byl očima Marty Jandové?
Američané tlačí především na Kyjev a na Evropu, nikoliv na Rusko, tvrdí evropští diplomaté, kteří se zúčastnili jednání s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Právě šéf americké diplomacie vyvolal vášně, když naznačil, že Washington by mohl vzdát snahy o ukončení konfliktu na Ukrajině.
Jiří Mádl slavil se svým filmem Vlny úspěch nejen u diváků, ale i u odborníků. Ti snímek poslali do boje o Oscara, zároveň ho v Česku ocenili vítězstvím v několika kategoriích Českého lva. Ještě lépe si nakonec film vedl u sousedů na Slovensku.
Úterní poslední rozloučení s Annou Slováčkovou proběhlo na její přání za zavřenými dveřmi. A rodiče respektují i další pokyny zesnulé. Fanoušky například zajímá, jak to bude s místem posledního odpočinku. Felix Slováček má pro příznivce milované dcery dobrou zprávu.
Americký prezident Donald Trump bagatelizoval varování šéfa diplomacie Marca Rubia, který naznačil, že Washingtonu dochází trpělivost při jednáních o míru na Ukrajině. Trump nicméně zcela nevyloučil, že by Američané mohli mírové snahy v budoucnu ukončit, pokud nepřinesou kýžený výsledek.