Buča: Satelitní snímky ukazují příkop na místě, kde se našel masový hrob

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová prohlásila, že snímky mrtvých v Buči byly pořízeny na příkaz USA, aby mohly sloužit k obviňování Ruska. Ministr zahraničí Sergej Lavrov snímky mrtvých považuje za zinscenované.

Ukrajinské úřady i svědci uvedli, že ruští vojáci v tomto městě zabili stovky civilistů. Mrtví jsou v masovém hrobě, těla ale ležela i na ulicích, některá z nich s rukama svázanýma za zády. Ruské ministerstvo obrany popřelo, že by ruští vojáci v Buče zabíjeli civilisty. Tvrdí, že fotografie a videa, které se dostaly na veřejnost, jsou "další provokací" ukrajinské vlády.

Mluvčí ruské diplomacie Zacharovová v televizním rozhovoru prohlásila, že fotografie byly pořízeny na "příkaz" USA. "Kdo stojí za těmi provokacemi? Samozřejmě USA a NATO. V tomto případě se mi zdá jasné, že ta prohlášení (na adresu Ruska) se objevila minutu potom, co byly ty materiály zveřejněny, takže o tom, kdo si tento 'příběh' objednal, není pochyb," řekla Zacharovová.

Rusko chtělo, aby se dnes kvůli věci sešla Rada bezpečnosti OSN, avšak rada zasedne až v úterý. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že fakta a časová posloupnost událostí tak, jak je líčí ukrajinské úřady, neodpovídají skutečnosti a s odsouzením Ruska by se mělo počkat až do vyslechnutí ruských argumentů.

Ukrajinská vojenská rozvědka dnes podle serveru The Kyiv Independent zveřejnila seznam ruských vojáků nasazených v Buči. Jsou na něm jména včetně hodností a detailů z pasů Rusů, kteří sloužili v 64. motorizované brigádě, jež Buču okupovala do 31. března. "Všichni váleční zločinci budou postaveni před soud za zločiny spáchané na ukrajinských civilistech," uvedla rozvědka.

BBC na svém ruskojazyčném webu označila za nepravdivé ruské tvrzení, že ruské jednotky opustily Buču už 30. března a těla mrtvých se objevila až o čtyři dny později. Ještě v pátek 1. dubna armádní televize Zvezda s odvoláním na velitele jednotky námořní pěchoty Alexeje Šabulina oznámila, že "ruští námořní pěšáci čistí obce" ve směru Hostomel-Buča-Ozera "s úkolem uchytit se v nich". Tato zpráva je stále dostupná v servisu agentury Interfax.

BBC připomněla, že ruská média musí informace o dění na Ukrajině čerpat z komuniké ministerstva obrany. Právě na něj se odvolával vládní list Rossijskaja gazeta, který týž den rovněž informoval o bojích námořních pěšáků u Kyjeva.

Až v pátek večer starosta města oznámil osvobození obce. Tehdy se do města dostali i zpravodajové BBC.

Tímto způsobem není odchod ruských vojáků z Buče k 30. březnu potvrzen z nezávislých zdrojů.

Ruské ministerstvo obrany také tvrdí, že první záběry s mrtvolami na ulicích se objevily až "čtvrtý den" po odchodu ruských sil, tedy v neděli 3. dubna. Ani to neodpovídá skutečnosti, upozornila BBC.

První záběry s mrtvými těly na ulicích města se objevily 1. dubna. O den později do města spolu s ukrajinskými vojáky a civilisty přijeli novináři, a to i ze zahraničních médií, kteří zaznamenali velké množství zabitých lidí na cestách. Zpravodajové BBC viděli a ukázali přibližně dvě desítky těl civilistů již 1. dubna, kdy se poprvé dostali do města.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.