Bývalý japonský premiér Abe po atentátu zemřel, podle lékařů vykrvácel

Policie zadržela podezřelého a následně oznámila, že dotyčný se ke střelbě přiznal. Útok odsoudil japonský premiér Fumio Kišida a mnoho světových politiků.

Sedmašedesátiletý Abe byl postřelen během politické kampaně v západojaponské prefektuře Nara. Politika, který krvácel a zkolaboval, převezli do nemocnice. Podle lékařů už při příjezdu do zdravotnického zařízení nejevil známky života. Dostal mnoho krevních transfuzí, ale nepodařilo se ho zachránit. Zemřel v 17:03 místního času (10:03 SELČ). Na místě atentátu začali lidé pokládat květiny, napsala agentura Reuters.

"Zpráva o Abeho úmrtí mě velmi zasáhla. Nedokážu najít slova, kterými bych popsal, jak se cítím," uvedl Kišida, který byl v Abeho někdejší vládě dlouho šéfem diplomacie a patří k japonské Liberálnědemokratické straně stejně jako zavražděný expremiér. Nynější šéf vlády atentát důrazně odsoudil. Kišida také uvedl, že se nenechá násilným činem odradit a bude pokračovat v kampani před nedělními volbami do horní komory parlamentu.

Policie ihned po atentátu zadržela podezřelého, kterého média označují jako 41letého bývalého člena námořních sil Tecuju Jamagamiho. Podle stanice NHK nebyl s Abem spokojený a chtěl ho zabít. Agentura Kjódó s odvoláním na své policejní zdroje ale uvedla, že podezřelého k činu nevedla zášť vůči politickému přesvědčení bývalého premiéra.

Podle vyšetřovatelů zadržený vypověděl, že Abeho považoval za člena jisté organizace, vůči které choval zášť. Policie podle agentury Reuters na tiskové konferenci nechtěla upřesnit, s jakou skupinou útočník expremiéra spojoval, a naznačila, že taková organizace možná vůbec neexistuje. Policie uvedla, že muž použil podomácku vyrobenou zbraň a že se k zastřelení politika přiznal. V bydlišti zadrženého se údajně našly další střelné zbraně a výbušniny.

Abe byl nejdéle sloužícím japonským premiérem. V čele vlády stál v letech 2006 až 2007 a od roku 2012 do září 2020, kdy odstoupil. O měsíc dříve ohlásil, že kvůli zdravotnímu stavu hodlá podat demisi.

Útok na Abeho odsoudilo mnoho světových politiků. Americký prezident Joe Biden zavražděného označil za přítele a událost označil za tragédii pro Japonsko. "Co je nejdůležitější, hluboce mu záleželo (Abemu) na japonském lidu a zasvětil svůj život službě národu," uvádí prohlášení šéfa Bílého domu. Biden zároveň nařídil, aby byly 10. července americké vlajky staženy na půl žerdi na počest zavražděného japonského politika.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že ho "ohavná vražda" hluboce šokovala. Jihokorejský prezident Jun Sok-jol prohlásil, že se jedná o "neodpustitelný zločin". Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která Abeho označila za "velkého demokrata", uvedla, že se stal obětí "zbabělé a brutální vraždy".

Britský premiér Boris Johnson prohlásil, že Británie v této temné době po "neuvěřitelně smutné zprávě" o smrti japonského expremiéra stojí při Japonsku. Moskvu Abeho úmrtí "hluboce zarmoutilo". Kondolenci po smrti bývalého japonského premiéra zaslala také britská královna Alžběta II. "Mám vřelé vzpomínky na setkání s panem Abem a jeho manželkou během jejich návštěvy Velké Británie v roce 2016," napsala královna. "Jeho láska k Japonsku a jeho touha vytvořit ještě těsnější pouta s Velkou Británií byly zjevné."

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil Abeho za "velkého japonského vlastence".

Český prezident Miloš Zeman i premiér Petr Fiala vyslovili "upřímnou soustrast japonskému lidu".

Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že je "ohromen a hluboce zarmoucen" zprávou o úmrtí Abeho. "I v těchto těžkých hodinách stojíme těsně po boku Japonska," napsal Scholz na twitteru a vyjádřil hlubokou soustrast Abeho rodině. "Japonsko ztratilo skvělého premiéra, který zasvětil život své zemi a pracoval na zajištění pořádku ve světě," uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron.

Zatímco mluvčí čínského ministerstva zahraničí vyjádřil soustrast Abeho rodině, desítky tisíc uživatelů čínského internetu zaujaly diametrálně odlišný postoj. Někteří nacionalisté v době, kdy ještě lékaři bojovali o Abeho život, psali "doufám, že není v pořádku", zatímco jiní střelce označili za "hrdinu". Další pak psali, že Abeho zranění je útěchou pro duše lidí, kteří zemřeli během japonské invaze za druhé světové války.

Profesor politologie na tokijské univerzitě Waseda Airo Hino uvedl, že taková střelba nemá v Japonsku obdoby. "Nikdy se nic podobného nestalo," řekl. V Japonsku, zemi s přísnými předpisy o držení zbraní, je politické násilí vzácné. Téměř nulová tolerance podle odborníků přispívá k mimořádně nízkému počtu trestných činů se zbraní. Mezi několik málo výjimek pokud jde o držení zbraní patří brokovnice pro lov a sport. I v tomto případě musí jejich budoucí majitelé absolvovat kurzy a složit písemné i praktické zkoušky či se podrobit psychologickému vyšetření, uvedl list The Guardian.

Zákony o držení zbraně jsou v Japonsku přísné, vražda Abeho zemi šokovala

Dnešní zastřelení bývalého japonského premiéra Šinzóa Abeho šokovalo zemi. Japonsko má totiž jedny z nejpřísnějších zákonů o držení zbraní na světě a v posledních desetiletích zde byly politické atentáty výjimkou, napsal list The Washington Post.

Sedmašedesátiletého Abeho, nejdéle sloužícího japonského premiéra, atentátník postřelil během projevu na politické kampani v prefektuře Nara na západě Japonska. V nemocnici lékaři expremiéra nedokázali zachránit. Policie zatkla podezřelého a zabavila mu střelnou zbraň, kterou označila za podomácku vyrobenou.

Každý, kdo chce v Japonsku vlastnit zbraň, musí nejdříve požádat o povolení, kterému předchází absolvování kurzu o bezpečnosti při zacházení se zbraní a písemný test. Jedná se o dlouhý proces zahrnující nejen prověřování rodinného zázemí, pracovních a trestních záznamů, ale vyžaduje se také lékařské potvrzení o dobrém duševním zdraví.

Policii také zajímají možné problémy žadatelů s alkoholem nebo to, zda budoucí majitel zbraně neměl v minulosti domácí nebo sousedské spory.

Jeden z policistů musí navíc v domě budoucího majitele zkontrolovat skříňku, kde bude zbraň uložena. Ta je ze zákona povinná a měla by být připevněna ke zdi. Podle pravidel musí mít tři zámky.

Žadatele o zbrojní průkaz čeká také celodenní školení o bezpečné střelbě a nácvik střeleckých technik. V Japonsku, jehož počet obyvatel se odhaduje na zhruba 125 milionů, bylo v roce 2020 podle Národní policejní agentury téměř 192.000 střelných zbraní s licencí, převážně brokovnic a loveckých pušek.

"Násilí spojené se střelnými zbraněmi je velmi vzácné," uvedla Satona Suzukiová přednášející na londýnské univerzitě SOAS. Vzhledem k přísným omezením týkajícím se střelných zbraní je tento typ násilí často spojován především s jakuzou, japonskou mafií.

V loňském roce Japonsko zaznamenalo deset případů střelby, které nespadaly do kategorie nehod nebo sebevražd. Důsledkem bylo jedno úmrtí a čtyři zranění. Podle policejní agentury bylo osm z těchto incidentů spojeno s jakuzou.

Politicky motivované atentáty, které byly charakteristické pro konec 20. a 30. let 20. století, jsou v dnešní době podle Suzukiové považovány za věc minulosti.

"Lidé budou v šoku. Není to ale jako v Americe. Nejedná se o šíleného střelce, který cílí na školy nebo nákupní centra, je to jiný druh strachu," dodala po dnešní střelbě.

Abeho dědeček Nobusuke Kiši byl také cílem atentátníka, který jej napadl s nožem. Pokus o vraždu v roce 1960, kdy byl premiérem, ale přežil. Jiný bývalý premiér, Hosokawa Morihiro, rovněž vyvázl bez zranění, když na něj v roce 1994 vystřelil muž v jednom tokijském hotelu. Při jiné střelbě v roce 1992 útočník minul místopředsedu vlády Šina Kanemarua, člena Liberálně demokratické strany, k níž patřil také Abe. V roce 2007 byl starosta města Nagasaki Ičo Itó zastřelen mužem, kterého úřady označily za člena organizované zločinecké skupiny.

Čeští politici odsoudili atentát na Abeho a vyslovili soustrast

Prezident Miloš Zeman i premiér Petr Fiala (ODS) v souvislosti se smrtí japonského expremiéra Šinzóa Abeho po atentátu vyslovili upřímnou soustrast japonskému lidu. Fiala uvedl, že je zprávou o smrti Abeho hluboce zarmoucen. Také další politici na sociálních sítích atentát odsoudili.

Sedmašedesátiletý Abe byl přibližně v 11:30 místního času (03:30 SELČ) postřelen během politické kampaně v prefektuře Nara na západě Japonska. Politik krvácel a zkolaboval, byl převezen do nemocnice. Podle lékařů už při příjezdu do zdravotnického zařízení nejevil známky života. Dostal mnoho krevních transfuzí, ale lékařům se ho nepodařilo zachránit.

"Ani největší politické neshody nemohou být důvodem k násilí. Jednoznačně odsuzuji vraždu japonského expremiéra Šinzóa Abeho," uvedl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). "Politika je a musí zůstat soubojem idejí, ne zbraní. Šinzó Abe zůstane navždy zapsán zlatým písmem v dějinách Japonska i světové politiky," napsala předsedkyně Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Předseda opozičního hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš uvedl, že si Abeho velice vážil. "Měl jsem tu čest, že jsem se s ním jako premiér několikrát potkal a jednání s ním si budu navždy pamatovat. Úžasný člověk, skvělý chlap a velký státník. Je šílené, co se stalo, jeho tragické smrti je mi hluboce líto," napsal Babiš.

"Žádná motivace nikdy neomluví násilí a vraždu! Bývalý japonský premiér Šinzó Abe se stal obětí atentátu na předvolebním klání. Tam, kde se má bojovat slovy, zasáhl zákeřný útok zbraní," poznamenal ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

"Vražda bývalého premiéra Šinzó Abeho mě hluboce zasáhla. Myslím na jeho rodinu a na jeho nejbližší. A také na občany Japonska, našeho spojence, kteří mají před důležitými volbami," uvedl předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (nezávislý).