Bývalý poradce Putina: Rusko chce mír, ale je mu ve stávajících hranicích těsno

Jeho text převzala další ruská média, včetně deníku Kommersant. Západní hranice současného Ruska se podle Surkova téměř do puntíku shodují s hranicí stanovenou v roce 1918 "nestydatým" brestlitevským mírem.

"Pokud je těsno, nudně a trapně - je pro Rusko nemyslitelné zůstat v hranicích nestydatého míru. Jsme pro mír, to je jasné. Ale ne pro mír nestydatý. Jsme pro mír správný," zdůraznil Surkov.

Bývalý poradce připomněl, že v únoru 1918 se konalo historické - "a zčásti i hysterické" - zasedání ústředního výboru bolševiků, který schválil uzavření míru s Německem. Opoziční tisk tento mír označil za "nestydatý".

"Skutečně, získali jsme mír, který lze pokládat přímo za urážlivý. Rusko se podle mírových podmínek zřeklo obrovského území v Pobaltí, Bělorusku a na Ukrajině, které mu dříve patřilo. Západní hranice země se posunula daleko na východ, zemi uvrhla do dob před Petrem Velikým, dokonce do dob před nástupem Romanovců," píše exporadce.

V březnu 1918 Rusko uzavřelo s Německem brestlitevský mír, který měl pro bolševické Rusko rozporuplné následky. Na straně jedné pomohl bolševikům získat čas na upevnění své moci, na druhé straně uvolnil Německu ruce pro boje na západní frontě a Rusko také v důsledku míru přišlo o Finsko, Pobaltí, část Polska, Ukrajinu, Bělorusko a Besarábii. Většinu těchto zemí ale Sovětský svaz získal později zpět, po jeho rozpadu ale v oblasti vznikly samostatné státy.

"V důsledku Rusko bylo znovu zatlačeno zpět do hranic 'nestydatého míru', aniž by prohrálo válku či jej postihla revoluce. Stačila jakási směšná perestrojka a kalná glasnosť, aby se chatrné sovětské impérium rozpadlo. V systému byla zabudována neblahá slabina," míní Surkov. "A co dále? Rozhodně nebude ticho a klid. Před námi je spousta geopolitiky. Praktické i aplikované. A dokonce možná i kontaktní," předpověděl.

Komentáře pod výtahem z článku na webu Kommersantu jsou diametrálně rozdílné: jedni čtenáři se podivují, jak cosi takového mohl seriózní deník přetisknout, druzí zase oceňují, že Surkov jim hovoří z duše.

Ruský prezident Vladimir Putin propustil Surkova, který se v médiích těšil pověsti "šedé eminence" a "hlavního ideologa" Kremlu, před dvěma lety, v únoru 2020, kdy měl Surkov na starosti Ukrajinu; tu po něm převzal bývalý vicepremiér Dmitrij Kozak. Agentura AFP tehdy napsala, že Surkov odchází poté, co dvacet let pracoval na vybudování takzvané řízené demokracie, a připomněla, že funkcionář patřil k nejvlivnějším poradcům Putina, kterého jednou nazval i "poslem božím".