Čechy nejvíc znepokojuje covid a inflace

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Pavel Dratva , ČTK 15. prosince 2021 13:08
Sdílej:

Z témat, která znepokojují Čechy, se nyní inflace řadí na druhé místo. Na prvním místě v žebříčku obav se dlouhodobě drží obavy z koronaviru. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos na přelomu listopadu a prosince. Jeho výsledky dnes ČTK poskytla mluvčí Ipsos Markéta Kneblíková.

Téměř dvě třetiny Čechů očekávají v následujících třech měsících růst výdajů na domácnost, 29 procent očekává výrazný růst. Rostoucí výdaje předpokládají zejména lidé starší 50 let, v posledním půlroce zaznamenali nejčastěji růst cen u potravin, dopravy a energií, ukázal průzkum.

Meziroční inflace v listopadu dosáhla podle údajů Českého statistického úřadu šest procent, naposledy tímto tempem rostly spotřebitelské ceny v říjnu 2008. V dalších měsících podle analytiků ceny dál porostou. Na počátku příštího roku se podle některých odhadů může inflace dostat až k desetiprocentní hranici.

"Z našich výzkumů je patrné, že obavy Čechů z inflace rostou. Od začátku letošního roku také stále roste podíl lidí, kteří se více bojí ekonomických dopadů pandemie koronaviru než těch zdravotních. Aktuálně to uvádí 57 procent Čechů," uvedl ředitel Ipsos Jakub Malý.

Rostoucí náklady na stravování zaznamenaly podle průzkumu čtyři pětiny Čechů, 78 procent zmínilo růst nákladů na dopravu a 77 procent zdražení energií a služeb. Přibližně polovina populace uvedla růst nákladů na bydlení a oblečení a obuv, rostoucí náklady na zábavu registrovalo 43 procent Čechů. Zdražení u potravin zaznamenali častěji lidé starší 50 let, a to zejména u potravin, energií a dopravy. Lidé s nižším vzděláním častěji upozorňují na vyšší náklady spojené s bydlením.

Podobná situace panuje podle autorů průzkumu, který se konal ve 30 zemích světa, také v dalších zemích. I v zahraničí lidé nejčastěji zaznamenali vyšší náklady na stravování a dopravu a také energie. Češi proti světovému průměru uváděli častěji růst cen energií a potravin, a to o 11, respektive deset procentních bodů.

Inflaci zařadila v aktuálním průzkumu třetina Čechů mezi tři témata, ze kterých mají obavy. V červnu inflace znepokojovala zhruba pětinu Čechů. Obavy z koronaviru má 45 procent Čechů a na třetím místě je znepokojení z kvality a dostupnosti zdravotní péče.

Agentura Ipsos se také od začátku pandemie dotazuje na pocit ohrožení koronavirem. Aktuálně nějakou míru obav z koronaviru pociťuje 65 procent Čechů, v červnu to bylo 49 procent, nejméně od začátku pandemie. Největší obavy měli lidé na začátku pandemie v březnu 2020, kdy pocit ohrožení koronavirem uvádělo až 81 procent populace.

Průzkumu se v Česku zúčastnilo 1042 respondentů straších 18 let, v celosvětovém průzkumu bylo dotázáno 20.504 respondentů.

Stalo se
Světové celebrity
Král Karel III.

Karel III. už chystá letošní vánoční projev. Podle expertů bude dojemný!

Britský král Karel III. se připravuje na svůj v pořadí již čtvrtý vánoční projev, který se stal téměř stoletou tradicí na Boží hod v 15:00. Podle královských expertů není tato úloha nikdy lehká a očekává se, že projev bude obsahovat upřímnou a dojemnou výzvu k národu a Společenství. Královský komentátor Richard Palmer se domnívá, že král se dotkne mnoha zásadních témat, která hýbala uplynulým rokem.

Počasí
Podzimní počasí

Jak bude po víkendu? Teplejší počasí v prosinci si už nejde představit

Druhý prosincový týden přinese do Česka výrazné oteplení, kdy denní maxima na několik dní překročí deset stupňů nad nulou. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

České celebrity
Agáta Hanychová

Nejhorší zkušenost. Agáta Hanychová prozradila, co se stalo

Jako maminka má Agáta Hanychová největší trápení s nejmladší dcerou Rozárkou. Dlouho totiž vedla spory ohledně rozdělení péče o holčičku s jejím otcem Jaromírem Soukupem. Nyní se ale odehrálo úplně jiné drama. Rozárka totiž musela k lékaři. 

Zahraničí
Bundeswehr, ilustrační fotografie.

Němci spouštějí revoluci ohledně armády. Mladí se chystají protestovat

Německý parlament schválil zavedení dobrovolné vojenské služby ve snaze posílit národní bezpečnost v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině. Podle BBC jde o zásadní změnu v přístupu Berlína k armádě, která by se podle kancléře Friedricha Merze měla stát nejsilnějším konvenčním vojskem v Evropě.