Češi během pandemie rekonstruovali hlavně uvnitř, nároky na bydlení nemění

Více než 85 procent účastníků průzkumu uvedlo, že covidová pandemie neměla na jejich bydlení zásadnější vliv. V úvěrech na rekonstrukce se to ale podle SSČS negativně neprojevilo. "Objem i počet úvěrů na rekonstrukce byl loni vysoký napříč celým trhem," uvedl člen představenstva stavební spořitelny Ondřej Čtvrtečka.

Z těch, kdo se do rekonstrukce bydlení pustili, se 80 procent rozhodlo pro úpravy uvnitř domu či bytu. Vnější rekonstrukci provádělo 29 procent dotázaných a úpravy pozemku realizovala přibližně desetina respondentů.

Jako důvod pro rekonstrukci uvedlo 37 procent lidí touhu bydlet v novém, hezčím a praktičtějším prostředí. Případů, kdy rekonstrukce řešila poruchu, nebo byla jinak nutná, bylo 24 procent. Snaha ušetřit peníze či být ekologičtější byla podnětem zhruba pro každou čtvrtou rekonstrukci.

Nejčastěji se lidé při rekonstrukcích zaměřovali na zlepšení stavu nemovitosti a doplnění či vylepšení jejího vybavení. Většinou se opravovaly podlahy, omítky a malba, z místností pak kuchyň nebo koupelna. I přes nárůst práce z domova uvedla pouze dvě procenta dotázaných, že cílem bylo vytvoření kanceláře či pracovny.

Tři čtvrtiny lidí se o práci při rekonstrukci podělily s profesionály. Zcela samo si úpravy provádělo 14 procent dotázaných. Podle ředitele Centra pasivního domu Tomáše Vanického to vždy nemusí být zapříčiněno snahou ušetřit. "Nedostatek řemeslníků i výpadky v dodávkách materiálů pandemie koronaviru ještě posílila. Dodací lhůty prací spojených s rekonstrukcí se dnes běžně pohybují v řádu měsíců, ne-li let," podotkl Vanický

Zhruba šest z deseti respondentů v průzkumu uvedlo, že cena rekonstrukce byla nižší než půl milionu korun. Necelá desetina z nich stála méně než 100.000 Kč.