Běžná domácnost v Česku zaplatí počátkem příštího roku za energie zhruba 12 300 korun měsíčně. Plyne to z nové prognózy americké banky Goldman Sachs, která částku odhaduje na základě současného cenového vývoje příslušných termínových kontraktů.
Goldman Sachs částku vypočítává pro běžnou domácnost v EU, tedy i tu v Česku. Napříč EU mají účty za energie počátkem příštího roku dosahovat právě v případě běžné domácnosti zhruba 500 euro měsíčně. Samozřejmě, číslo je třeba brát orientačně. Mezi jednotlivými členskými státy EU jsou citelné rozdíly v ekonomické výkonnosti a kupní síle obyvatelstva. Nicméně například ceny elektřiny v České republice patří v rámci EU k těm citelně nadprůměrným i absolutně, tj. bez zohlednění parity kupní síly měny. Při srovnání s uplatněním parity kupní síly měny mají české domácnosti jednu z vůbec nejvyšších cen elektřiny v EU.
Evropská komise proto nyní navrhuje opatření, v jehož důsledku by prakticky všem elektrárnám jiným než plynovým byla „zabavována“ část jejich tržeb, resp. zisku, ta nad stanovenou kritickou hranicí čili stropem. Největší část tržeb by v rámci tohoto opatření třeba v Německu, které jej podporuje, byla „zabavována“ elektrárnám větrným a solárním. Svým způsobem se tak jedná o masivní dotaci fosilních paliv ze zisků, které vytvářejí obnovitelné zdroje, případně jaderné nebo vodní elektrárny.
Zmíněná kritická hranice, onen strop, by měla podle dílčích informací, jež unikají do médií, činit například v případě jaderné elektřiny 200 eur za megawatthodinu. Při tržbách realizovaných v rámci okamžitého (spotového) burzovního obchodování, na den dopředu, by částku přesahující strop příslušné elektrárny odevzdávaly „eráru“. Odevzdaly by tedy sumu odpovídající rozdílu mezi aktuální tržní (burzovní) cenou a stanoveným stropem. Ten by měl být určený pro jednotlivé zdroje zvlášť. Jiný strop by tedy měly obnovitelné zdroje, jiný jaderné elektrárny a zase jiný pak třeba elektrárny uhelné.
Z takto získaných peněz by pak „erár“, tedy vlády jednotlivých členských zemí, hradil programy úlevy od drahých energií domácnostem a firmám, ideálně samozřejmě hlavně těm nejzranitelnějším. To by pomohlo utlumit neblahý sociální dopad dramaticky navýšených cen energií pro domácnosti, meziročně vyšších v průměru EU o zhruba 200 procent, které ve výše uvedené zprávě pro rok 2023 prognózuje banka Goldman Sachs.
První hosté již dorazili do Karlových Varů, kde dnes odstartuje 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu. Poprvé po letech bude bez dlouholetého prezidenta akce Jiřího Bartošky, který na začátku května ve věku 78 let zemřel. Jiná z každoročních tváří festivalu už je na místě.
Části České republiky dnes kolem poledne postihl masivní výpadek elektrické energie. Nejvíce zasáhl hlavní město Prahu, kde přestaly fungovat tramvaje, metro, semafory, ale také platební terminály a bankomaty. Bez proudu se ocitla část centra i okrajových čtvrtí. Problémy se objevily i v řadě dalších krajů. Odpoledne postupně elektřina ve většina částí Česka naskočila, rozjely se vlaky i hromadná doprava.
Hollywood zasáhla smutná zpráva. Ve věku 67 let zemřel americký herec Michael Madsen, jehož nejvíce proslavily role ve filmech slavného režiséra Quentina Tarantina.
Poprvé od května se v Česku řeší, jak jsou otevřené obchody. Můžete být v klidu, dnes nakoupíte ještě bez jakýchkoliv problémů. Tentokrát se to ale sešlo tak, že oba červencové svátky vycházejí na víkend. O to větší je nejistota ohledně otevírací doby.
Několik dní na svobodě už je Leo Beránek, rapper, kterého předtím, než skončil na dlouhá léta za mřížemi, proslavila jedna z televizních reality show. Co bude dělat po návratu do běžného života? Sám Beránek nabídl odpověď.
Českou horolezeckou obec zasáhla tragédie. Ve věku 46 let zahynula horolezkyně Klára Kolouchová, první Češka, která zdolala nejvyšší horu světa Mount Everest. Osudným se jí stal pád při výstupu na devátý nejvyšší světový vrchol Nanga Parbat.
Jen krátce předtím, než uplynou tři měsíce od smrti všemi obdivované Anny Slováčkové, si lidé dělali obavy o jejího otce Felixe Slováčka. Toho totiž potkala náhlá zdravotní příhoda na palubě letadla.
O víkendu nás opět čeká tropické počasí. Podle ČHMÚ.cz denní maxima překonají třicítky.
Napětí uvnitř britské královské rodiny podle nejnovějších odhalení předcházelo svatbě prince Harryho a Meghan Markle v roce 2018. Podle královské biografky Sally Bedell Smith byla Meghan některými členy dvora označována za „panovačnou“ poté, co odmítla návrhy zkušené organizátorky společenských akcí, Lady Elizabeth Ansonové, která měla pomoci se svatebními přípravami. Když byla Meghan dotázána na roli prince Harryho v přípravách, měla údajně suše odpovědět: „On bude psát z Afriky.“
Jennifer Lopez a Ben Affleck se rozhodli stáhnout svou bývalou společnou rezidenci v Beverly Hills z realitního trhu poté, co se jim více než rok nedařilo najít kupce. Rozhodnutí přišlo krátce po finálním ukončení jejich manželství, které trvalo dva roky a bylo oficiálně rozvedeno letos v lednu.
Herec Orlando Bloom naznačil své emocionální rozpoložení po nedávném rozchodu s popovou hvězdou Katy Perry. Na svém Instagramu sdílel sérii citátů slavného švýcarského psychiatra Carla Junga, které naznačují pocity osamělosti a smutku. Mezi citáty se objevilo například: „Osamělost nevzniká z nedostatku lidí kolem nás, ale z neschopnosti sdílet to, co je pro nás důležité,“ či „Ani šťastný život se neobejde bez určité míry temnoty.“
Britský princ Harry údajně nabídl králi Karlovi symbolickou „olivovou ratolest“ – pozvání na Hry Invictus, které se v roce 2027 uskuteční v Birminghamu. Pokud by monarcha nabídku přijal, podle královského experta by to mohlo znamenat mnohem víc než jen jednorázové gesto smíření. Richard Fitzwilliams pro Daily Express uvedl, že v takovém případě by princ Harry a Meghan Markleová velmi pravděpodobně požadovali jednu klíčovou věc: veřejné zviditelnění a společné fotografování.