Češi byli s členstvím v EU nejvíce nespokojeni během migrační krize

Trendy ve veřejném mínění analyzovala agentura STEM na základě průzkumů od okamžiku vstupu Česka do EU. Letos hodnotí pozitivně členství v EU 51 procent Čechů. Lidé vnímají EU pozitivně především díky svobodě cestování, práce a studia, zatímco negativně kvůli jejímu příliš direktivnímu charakteru, který podle nich omezuje nezávislost České republiky.

Z posledních pěti let je rok 2024 jediným, kdy spokojenost s členstvím v EU přesáhla 50 procent. Autoři průzkumů zdůrazňují, že do hodnocení se promítla zejména pandemie covid-19.

České předsednictví v roce 2022 sice nepřineslo přímý nárůst podpory členství v EU, ale v období obecného poklesu důvěry v instituce znamenalo udržení hodnot. Během prvních pěti let členství České republiky v EU se pozitivní vnímání členství nikdy nekleslo pod 50 procent. Největší spokojenost byla v roce 2019, kdy členství v EU podporovalo 52 procent lidí.

Agentura STEM sledovala postoje k Evropě a EU od roku 1991. Po listopadu 1989 byli obyvatelé Česka výrazně prozápadně orientovaní, s liberálním přístupem k tržnímu hospodářství a pozitivními očekáváními do budoucna.

V listopadu 1993 vyjádřilo svou touhu vstoupit do Evropského společenství 85 procent Čechů. Podle starších průzkumů lidé věřili, že členství v EU zvýší jejich šance na získání atraktivní práce a umožní mladým lidem studovat v zahraničí.

Velká část veřejnosti si představovala Evropskou unii jako zdroj financí, který výrazně přispěje k ekonomické prosperitě. Očekávání byla však obecná a neurčitá, bez hlubšího porozumění tomu, co vstup do EU znamená.

Podle agentury by měla EU v blízké budoucnosti řešit zejména vnější bezpečnost, především ochranu před migrací a terorismem, a posilovat soběstačnost Unie, zejména ve výrobě strategických komponent. Průzkum také zjistil, že pro většinu lidí by mělo být Česko v Evropě spojováno především s bezpečností (58 procent) a prosperitou (48 procent).