Členské země Evropské unie by neměly otálet s rozhodnutím přijmout Chorvatsko do schengenského prostoru a zrušit tak kontroly na jeho hranicích s unijními státy. Takové stanovisko dnes vyjádřil Evropský parlament (EP), který v přijaté zprávě konstatuje, že balkánská země splňuje veškeré podmínky pro přijetí. Součástí zóny volného pohybu by podle zpravodaje EP měla být od příštího roku.
"Chorvatsko ukázalo, že je plně připravené na ukončení kontrol na vnitřních hranicích (EU) ve stejnou chvíli, kdy vstupuje do eurozóny," uvedl portugalský europoslanec Paulo Rangel. Odkazoval při tom na skutečnost, že země od začátku příštího roku začne používat euro. "Chorvatsko musí v roce 2023 vstoupit do schengenu... Neexistuje legitimní důvod, proč toto rozhodnutí odkládat," dodal při středeční rozpravě Rangel.
Jeho zprávu parlament schválil poměrem 534 hlasů ku 53. Evropský parlament má nicméně ve věci pouze poradní roli. Rozhodující slovo mají vlády členských zemí unie, přičemž rozšíření schengenu vyžaduje jednomyslné rozhodnutí. Evropská komise i české předsednictví v radě doufají, že se jej podaří do konce roku přijmout.
Komise před třemi lety přijala stanovisko, že Chorvatsko vytvořilo podmínky pro vymáhání schengenských pravidel. Loni v prosinci pak připravenost země uznali také lídři členských zemí EU, konečné rozhodnutí ale zatím nepřišlo. Unijní činitelé nyní případ Chorvatska spojují s rozhodnutím ohledně Bulharska a Rumunska, které podle komise podmínky splňují už od roku 2011.
V schengenském prostoru jsou aktuálně všechny členské země EU vyjma zmíněné trojice kandidátů a také Kypru a Irska. Zóna volného pohybu zahrnuje také nečlenské státy: Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Česko do schengenu vstoupilo na konci roku 2007.
Debaty o vstupu Chorvatska provází obavy ohledně zacházení tamních úřadů s migranty. Nevládní organizace Amnesty International například v roce 2020 přišla s informací, že chorvatští pohraničníci mučili skupinu lidí, kteří přišli z Bosny. Loni na podzim pak chorvatská vláda připustila, že policisté násilně vytlačovali migranty zpět do Bosny.
Parlament dnes ve snaze zajistit dodržování základních práv vyzval Chorvatsko, aby po případném vstupu do Schengenu informovalo unijní instituce o fungování nezávislého mechanismu pro dohled nad aktivitami policie. Europoslanci také žádají, aby se komise ve svém každoročním hodnocení vymáhání schengenských pravidel zaměřovala i na otázku základních práv.
Za záhadu by se dal označit případ, kterým se od pondělí zabývají policisté z Krkonoš. Na horách se totiž objevil muž neznámé totožnosti, jehož se nedaří identifikovat. Mohlo by se jednat o cizince. Policie každopádně žádá o pomoc veřejnost.
V Česku pokračuje vlna veder s nejvyššími teplotami kolem čtyřicítky. Kromě vysokých teplot a hrozby požárů nově meteorologové varují před silnými či dokonce velmi silnými bouřkami, které budou hrozit dnes i zítra. Vyplývá to z aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Řecku se ani letos v létě nevyhýbají ničivé požáry. Své o tom ví Petr Lexa, jenž za poměrně dramatických okolností opouštěl hotel, v němž byl ubytován během dovolené v Kefalonii. Zařízení se zřejmě po jeho odchodu ocitlo v plamenech.
Dominika Mesarošová může směle připravovat svatbu, ačkoliv ani její fanoušci přesně nevědí, kdo se má stát jejím manželem. Nápovědu jim však dala Agáta Hanychová, která byla a už není kamarádkou Mesarošové.
Irové se v pondělí začali loučit s nezaměnitelným písničkářem Glenem Hansardem, jenž měl fanoušky po celém světě a dokonce i mezi prominentními osobnostmi. Po tragické smrti muzikanta se ukázalo, že jeho písně má v oblibě i jeden ze žijících amerických prezidentů.
Letní prázdniny se o uplynulém víkendu přehouply do své druhé poloviny, přičemž nový týden přinesl další vlnu veder. V dalších týdnech by se však teploty měly opět přiblížit srpnovému normálu. Srážek se ani nadále moc neočekává.
Ohnivé peklo ve Francii trápí i hollywoodské hvězdy, které tam vlastní honosná sídla. K domům Brada Pitta či George Clooneyho se podívali i čeští hasiči. Ti už několik dní pomáhají francouzským kolegům v boji s ničivým živlem.
Milan Knížák a Jiří Krampol se pohybovali každý v jiné sféře veřejného života, přesto měli něco společného. Prvně jmenovaný zemřel na den přesně rok poté, co odešel Krampol. Výtvarník a herec ale přišli do styku již mnohem dříve a přátelé se z nich zrovna nestali.
Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek by mohl kvůli bitcoinové kauze skončit na déle než šest let za mřížemi. Takový trest mu navrhla olomoucká žalobkyně, která obžalovala celkem čtyři osoby. Nejvyšší trest hrozí Tomáši Jiřikovskému.
Eva Adamczyková na letošních zimních olympijských hrách zkompletovala medailovou sbírku ze snowboardcrossu, přesto už je pro ni v životě nejdůležitější role maminky. Jakým směrem povede olympijská šampionka svého syna?
Když se v posledních dnech řešil život Karlose Vémoly, většinou se lidé zabývali okolnosti rozpadu jeho manželství. Nyní se ale zápasník rozčílil kvůli něčemu docela jinému. Jde o to, jak se zachází se lvicí Elsou, která bývala jeho domácím mazlíčkem.
Po relativně chladnějším prvním srpnovém víkendu se vrací tropická vedra. Meteorologové v pondělí varovali před nebezpečím požárů a vysokými teplotami, které budou dosahovat až 39 stupňů. Vyplývá to z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).