Členské země Evropské unie by neměly otálet s rozhodnutím přijmout Chorvatsko do schengenského prostoru a zrušit tak kontroly na jeho hranicích s unijními státy. Takové stanovisko dnes vyjádřil Evropský parlament (EP), který v přijaté zprávě konstatuje, že balkánská země splňuje veškeré podmínky pro přijetí. Součástí zóny volného pohybu by podle zpravodaje EP měla být od příštího roku.
"Chorvatsko ukázalo, že je plně připravené na ukončení kontrol na vnitřních hranicích (EU) ve stejnou chvíli, kdy vstupuje do eurozóny," uvedl portugalský europoslanec Paulo Rangel. Odkazoval při tom na skutečnost, že země od začátku příštího roku začne používat euro. "Chorvatsko musí v roce 2023 vstoupit do schengenu... Neexistuje legitimní důvod, proč toto rozhodnutí odkládat," dodal při středeční rozpravě Rangel.
Jeho zprávu parlament schválil poměrem 534 hlasů ku 53. Evropský parlament má nicméně ve věci pouze poradní roli. Rozhodující slovo mají vlády členských zemí unie, přičemž rozšíření schengenu vyžaduje jednomyslné rozhodnutí. Evropská komise i české předsednictví v radě doufají, že se jej podaří do konce roku přijmout.
Komise před třemi lety přijala stanovisko, že Chorvatsko vytvořilo podmínky pro vymáhání schengenských pravidel. Loni v prosinci pak připravenost země uznali také lídři členských zemí EU, konečné rozhodnutí ale zatím nepřišlo. Unijní činitelé nyní případ Chorvatska spojují s rozhodnutím ohledně Bulharska a Rumunska, které podle komise podmínky splňují už od roku 2011.
V schengenském prostoru jsou aktuálně všechny členské země EU vyjma zmíněné trojice kandidátů a také Kypru a Irska. Zóna volného pohybu zahrnuje také nečlenské státy: Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Česko do schengenu vstoupilo na konci roku 2007.
Debaty o vstupu Chorvatska provází obavy ohledně zacházení tamních úřadů s migranty. Nevládní organizace Amnesty International například v roce 2020 přišla s informací, že chorvatští pohraničníci mučili skupinu lidí, kteří přišli z Bosny. Loni na podzim pak chorvatská vláda připustila, že policisté násilně vytlačovali migranty zpět do Bosny.
Parlament dnes ve snaze zajistit dodržování základních práv vyzval Chorvatsko, aby po případném vstupu do Schengenu informovalo unijní instituce o fungování nezávislého mechanismu pro dohled nad aktivitami policie. Europoslanci také žádají, aby se komise ve svém každoročním hodnocení vymáhání schengenských pravidel zaměřovala i na otázku základních práv.
Zdá se, že vztahy mezi králem Karlem III. a jeho mladším synem, princem Harrym, se pomalu lepší. Po nedávném jednání ohledně Harryho ochrany pro případný návrat do Spojeného království je usmíření čím dál pravděpodobnější.
Clare Waight Keller, designérka, která stojí za svatebními šaty Meghan Markleové, vyjádřila svůj názor na vývoj šatníku vévodkyně ze Sussexu. V novém rozhovoru pro The Telegraph uvedla, že se Meghanin vzhled „velmi vyvinul“ k tomu, co je k vidění dnes.
Zima se pomalu hlásí o slovo a na scénu přichází vysoké boty, které vykouzlí příjemný tepelný komfort i pro naše kotníky. Dokud jsou venkovní teploty ještě v těch mírnějších mezích, stojí za to provětrat kotníkové botasky, které jsou takovým mezičlánkem mezi podzimní a zimní obuví. Letošní sezóna je navíc ve znamení neotřelých módních kombinací, a tak jsme si pro vás připravili přehled toho nejžhavějšího, co váš vkus zahřeje i v chladnějších teplotách.
Zpěvačka Taylor Swift se v novém rozhovoru pro americkou The Late Show with Stephen Colbert ohlédla za uplynulým rokem, který označila za „dobrý“. Konkrétně vyzdvihla dva zásadní milníky svého života: zasnoubení se svým snoubencem Travisem Kelcem a navrácení všech práv k jejímu hudebnímu katalogu.
Hudební magnát Simon Cowell (66), který má za sebou neuvěřitelných 200 milionů prodaných nahrávek a miliony dolarů na kontě, se i po šedesátce drží ve vysokém tempu. U příležitosti spuštění jeho nové Netflix show The Next Act, ve které hledá největší boyband planety, poskytl Cowell velmi otevřený rozhovor. Odhalil v něm své největší podivnosti, přiznal plastiky i odhalil detaily ze svého přísného životního stylu.
Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně.
Poslednímu rozloučení s moderátorem Patrikem Hezuckým předcházel na stejném místě jiný smuteční obřad. Lidé na něm dali sbohem oscarovému kostýmnímu výtvarníkovi Theodoru Pištěkovi, jehož proslavila spolupráce s legendárním režisérem Milošem Formanem.
Poslední hodiny zbývají do začátku neveřejného posledního rozloučení s Patrikem Hezuckým, který zemřel na den přesně před týdnem. Bylo mu 55 let. Lidé budou moci obřad sledovat na obrazovkách před smuteční síní a nejspíš tak uslyší i řeč jediného člověka, který se na místě chopí slova.
Důchody v roce 2026 budou především vypláceny v nové výši, kterou stanoví pravidelná lednová valorizace. Schválené jsou ale i další změny, jedna se například týká předčasných důchodů. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Až odpoledne proběhne smuteční obřad, na kterém se nejbližší a přátelé rozloučí s Patrikem Hezuckým, který zemřel na den přesně před týdnem. Loučení ale začalo hned v pátek ráno ve vysílání Evropy 2. Z éteru se přitom opět ozval i hlas Leoše Mareše.
Do konce letošního roku zbývá jen pár týdnů a také jen pár dílů Všechnopárty. V očích diváků přitom stále visí otazník nad tím, zda bude Karel Šíp se svým pořadem na obrazovkách České televize pokračovat i v roce 2026. Veřejnoprávní TV už sice odhalila jarní programové schéma, ale o oblíbené talk show v něm chybí jakákoliv zmínka.
I víkendové počasí bude připomínat spíš podzim, ačkoliv od prosince probíhá meteorologická zima. Přes Česko sice v noci ze soboty na neděli přejde studená fronta, ale ochlazením se neprojeví. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).