Členské země Evropské unie by neměly otálet s rozhodnutím přijmout Chorvatsko do schengenského prostoru a zrušit tak kontroly na jeho hranicích s unijními státy. Takové stanovisko dnes vyjádřil Evropský parlament (EP), který v přijaté zprávě konstatuje, že balkánská země splňuje veškeré podmínky pro přijetí. Součástí zóny volného pohybu by podle zpravodaje EP měla být od příštího roku.
"Chorvatsko ukázalo, že je plně připravené na ukončení kontrol na vnitřních hranicích (EU) ve stejnou chvíli, kdy vstupuje do eurozóny," uvedl portugalský europoslanec Paulo Rangel. Odkazoval při tom na skutečnost, že země od začátku příštího roku začne používat euro. "Chorvatsko musí v roce 2023 vstoupit do schengenu... Neexistuje legitimní důvod, proč toto rozhodnutí odkládat," dodal při středeční rozpravě Rangel.
Jeho zprávu parlament schválil poměrem 534 hlasů ku 53. Evropský parlament má nicméně ve věci pouze poradní roli. Rozhodující slovo mají vlády členských zemí unie, přičemž rozšíření schengenu vyžaduje jednomyslné rozhodnutí. Evropská komise i české předsednictví v radě doufají, že se jej podaří do konce roku přijmout.
Komise před třemi lety přijala stanovisko, že Chorvatsko vytvořilo podmínky pro vymáhání schengenských pravidel. Loni v prosinci pak připravenost země uznali také lídři členských zemí EU, konečné rozhodnutí ale zatím nepřišlo. Unijní činitelé nyní případ Chorvatska spojují s rozhodnutím ohledně Bulharska a Rumunska, které podle komise podmínky splňují už od roku 2011.
V schengenském prostoru jsou aktuálně všechny členské země EU vyjma zmíněné trojice kandidátů a také Kypru a Irska. Zóna volného pohybu zahrnuje také nečlenské státy: Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Česko do schengenu vstoupilo na konci roku 2007.
Debaty o vstupu Chorvatska provází obavy ohledně zacházení tamních úřadů s migranty. Nevládní organizace Amnesty International například v roce 2020 přišla s informací, že chorvatští pohraničníci mučili skupinu lidí, kteří přišli z Bosny. Loni na podzim pak chorvatská vláda připustila, že policisté násilně vytlačovali migranty zpět do Bosny.
Parlament dnes ve snaze zajistit dodržování základních práv vyzval Chorvatsko, aby po případném vstupu do Schengenu informovalo unijní instituce o fungování nezávislého mechanismu pro dohled nad aktivitami policie. Europoslanci také žádají, aby se komise ve svém každoročním hodnocení vymáhání schengenských pravidel zaměřovala i na otázku základních práv.
Nový kalendářní rok se sice stále teprve rozbíhá, ale v šoubyznyse už došlo nejméně na jeden třaskavý rozchod. Rozpad manželství potvrdili Linda Rybová a David Prachař. Agáta Hanychová s jeho synem v minulosti tvořila pár a možná i proto si řekla, že se k celé záležitosti vyjádří.
Princ Harry i v roce 2026 pokračuje v sérii právních bitev s britskými médii, ačkoliv již několik let žije ve Spojených státech amerických. Nynější spor se týká i dalších celebrit, nařčením čelí vydavatel deníku Daily Mail. O případu informovala stanice BBC.
Nedávno odpečetěné soudní dokumenty vnesly nečekané světlo do soukromí dvou největších hvězd současnosti. Textové zprávy mezi herečkou Blake Lively a zpěvačkou Taylor Swift z prosince 2024 odhalují, jak hluboce ovlivnila právní bitva Lively s režisérem Justinem Baldonim jejich dlouholeté přátelství. Intimní výměna názorů ukazuje na krizi důvěry a proměnu v jejich komunikaci.
Taylor Swift dnes opět přepsala dějiny hudebního průmyslu. Ve svých 36 letech se stala nejmladší ženou v historii, která byla uvedena do prestižní Síně slávy písničkářů (Songwriters Hall of Fame). Tato zpráva byla oficiálně oznámena ve Spojených státech s tím, že slavnostní ceremoniál proběhne 11. června 2026 v New Yorku.
Možný letní návrat prince Harryho a Meghan Markle do Velké Británie staví královskou rodinu před nelehké rozhodnutí. Podle expertů by tato cesta, plánovaná na červenec u příležitosti odpočtu k hrám Invictus Games 2027, mohla být buď začátkem rodinného usmíření, nebo dalším prohloubením krize. Klíčovým faktorem je přítomnost dětí, Archieho a Lilibet, které král Karel III. neviděl téměř čtyři roky.
David Beckham se poprvé objevil na veřejnosti poté, co jeho syn Brooklyn zveřejnil šokující obvinění o „kontrole“ a snaze zničit jeho manželství. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu však bývalý fotbalista nedal na své náladě nic znát. Podle expertky na řeč těla Judi James jeho vystupování potvrzuje, že „značka Beckham“ zůstává neotřesená i tváří v tvář rodinnému skandálu.
Ivana Gottová v úterý oslavila padesáté narozeniny. V tichosti a soukromí. Šlo zároveň o její první kulatiny po smrti milovaného manžela Karla Gotta. Jeho fanoušci možná čekali, že se vdova během včerejšího dne ozve. Čekali však marně.
Policie pokračuje s vyšetřováním pondělní tragické střelby na městském úřadě v Chřibské na Děčínsku, kterou nepřežil jeden muž. Strážci zákona zveřejnili podrobnosti o pachateli, přičemž se ukázalo, že jde o recidivistu, jehož jednáním už se policie v minulosti zabývala.
Karlos Vémola se prostřednictvím týmu rozhodl reagovat na informace zveřejněné po vydání policejní zprávy o případu, který se má týkat jeho osoby. Podle spolupracovníků stále není jasné, z čeho je zápasník podezřelý.
Česko oběhla během probíhajícího týdne jedna velmi smutná zpráva. Ve věku 70 let zemřel herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič. Televizní diváci si ho dnes budou moci připomenout na obrazovkách jedné z tuzemských televizí.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Veronika Žilková má početnou rodinu. Může za to i její nejstarší dcera Agáta Hanychová, která má tři děti. Otcem nejstaršího z potomků je Agátin současný manžel Mirek Dopita, jenž o uplynulém víkendu vyrazil s tchyní do společnosti.