Česká ekonomika loni dle údajů meziročně vzrostla o 3,3 procenta

"Výhled výkonu české ekonomiky pro letošní rok je zastřen extrémní nejistotou v souvislosti s válkou na Ukrajině. Kombinace nejistot a opětovných problémů v dodávkách pro průmysl bude tlačit českou ekonomiku ke slabšímu růstu. Zásadní vliv ale zřejmě bude mít vysoká inflace a její nepříznivý dopad na reálné disponibilní příjmy domácností," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Podle něj letos česká ekonomika stoupne o zhruba jedno procento.

Loňský růst české ekonomiky o 3,3 procenta představuje nejlepší výsledek od roku 2017, kdy HDP stoupl meziročně o 5,4 procenta. V roce 2018 ekonomika přidala meziročně 3,2 procenta a o rok později tři procenta. Předloni se HDP vlivem epidemie koronaviru snížil o 5,8 procenta, což byl nejvýraznější propad za dobu samostatné České republiky.

Meziroční růst o 3,6 procenta za loňské čtvrté čtvrtletí byl stejný jako o čtvrtletí dříve. Ve druhém čtvrtletí ekonomika meziročně vzrostla o 8,7 procenta po poklesu o 2,3 procenta v prvních třech měsících roku. Růst HDP ve druhém čtvrtletí byl nejvyšší od vzniku ČR.

Mezičtvrtletní růst HDP ve čtvrtém čtvrtletí o 0,8 procenta byl pomalejší než ve dvou předchozích kvartálech, ve třetím čtvrtletí česká ekonomika proti předchozím třem měsícům stoupla o 1,7 procenta. V loňském prvním čtvrtletí mezičtvrtletně klesla o 0,3 procenta, ve druhém se obrátila k růstu o 1,4 procenta.

Úhrn peněžních a nepeněžních příjmů domácností v roce 2021 reálně vzrostl o 3,9 % a reálná spotřeba na obyvatele meziročně stoupla o 5,1 %. Míra úspor oproti roku 2020 klesla na 20,1 %.

"Celkové příjmy domácností v roce 2021 reálně vzrostly o 3,9 %. Růst příjmů akceleroval v prvním pololetí, než se projevil růst cen. Přestože mzdové náklady u podniků ve 4. čtvrtletí nominálně vzrostly meziročně o 7,2 %, reálně se celkové příjmy u domácností téměř nezměnily. Příjmy ze zaměstnání se dokonce ve 4. čtvrtletí meziročně reálně snížily o 1,3 %," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Hlavní ekonom Creditas Petr Dufek uvedl, že ani rok 2021 evidentně nepřesvědčil domácnosti, aby se začaly zbavovat úspor nashromážděných v prvním roce covidu. "Míra úspor sice poklesla o jeden procentní bod, ale i tak zůstala dvacetiprocentní. Svoji roli sehrávala opatrnost na jedné straně a omezené příležitosti utrácet na straně druhé," řekl. Celkově jsou výsledky loňského roku podle něj pozitivní, a to jak z pohledu domácností, tak i firem. "Problémem je, že se toho od konce roku možná až příliš změnilo. Začaly se znovu rozpadat dodavatelské řetězce a zejména výrazně vzrostla výrobní i spotřebitelská inflace," upozornil.

Loni se meziročně snížil odliv peněz do zahraničí přes dividendy. Ve formě dividend si zahraniční vlastníci korporací rozdělili za rok 2021 podle ČSÚ 204 miliard korun a reinvestovali téměř 168 miliard. V roce 2020, kdy byl zisk zahraničních korporací vyšší, si jejich vlastníci přes dividendy rozdělili 217 miliard a reinvestováno bylo asi 176 miliard. "Důležité části našeho hospodářství vlastní cizinci, což vede k výraznému odlivu kapitálu z České republiky do ciziny. To bohužel v konečném důsledku zpomaluje rozvoj naší země," komentoval údaje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Válka na Ukrajině sníží očekávaný růst ekonomiky ČR na polovinu

Vypuknutí války na Ukrajině sníží očekávaný ekonomický růst ČR letos zhruba na polovinu. Zároveň inflace v ČR, která byla v únoru 11,1 procenta, v jarních měsících dále poroste a zůstane velmi vysoká po zbytek letošního roku. Na tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Únorová prognóza ČNB, která je stále platná, očekává letos růst české ekonomiky o tři procenta a průměrnou inflaci 8,5 procenta. Novou prognózu zveřejní ČNB na počátku května.

Rusnok 20. března v České televizi uvedl, že vysoká inflace se může projevit na dramatickém snížení hospodářského růstu ČR. Růst českého HDP může tak podle něj koncem letošního roku klesnout k nule. Inflace v Česku pak podle něj může vystoupat až na úrovně kolem 13 a 14 procent.

Meziroční růst spotřebitelských cen se v únoru vyšplhal na 11,1 procenta, což byla nejvyšší hodnota od června 1998. Údaj ještě nezohledňuje dopady války na Ukrajině a byl o 1,4 procentního bodu vyšší, než odhadovala ČNB v únorové prognóze.

Hospodářská komora: Česká ekonomika letos poroste o 1,2 procenta

Česká ekonomika letos stoupne ve srovnání s rokem 2021 o 1,2 procenta. Silná inflace dopadne na firmy i domácnosti, průmysl jako celek ale nebude paralyzován. Vyplývá to z nejnovější národohospodářské prognózy Hospodářské komory ČR (HK). Předpokladem predikce je brzké ukončení války na Ukrajině. Ještě v prosinci komora očekávala růst HDP letos o 4,3 procenta.

"Křehký růst ekonomiky potáhnou v prostředí velkých nejistot dva procesy, a to vyšší spotřeba domácností a kladný příspěvek zahraničního obchodu. V prostředí očekávaného dalšího růstu cen a doposud nevypuštěného polštáře covidových úspor, a to i přes pokles reálných mezd, budou mnozí spotřebitelé spíše nakupovat než dále odkládat spotřebu," uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý.

Novým impulzem bude podle něj spotřeba běženců z Ukrajiny, a to díky dovezeným vlastním penězům i mimořádným sociálním dávkám. Zvýší se například poptávka po potravinách, oblečení pro děti i po vybavení domácností. Růst spotřeby sice nebude působit protiinflačně, zato však bude podporovat výrobce a prodejce řady položek spotřebního koše, a tudíž hrát v omezené míře i prorůstovou roli.

Komora zároveň nepředpokládá soustavné masivní intervenční nákupy koruny ze strany centrální banky. Česká měna podle HK ale za celý rok 2022 v průměru neposílí ani v důsledku předpokládané politiky zvyšování úrokových sazeb. Nepříliš silná koruna sice nebude výrazněji tlumit importovanou složku inflace (vysoké ceny dovážených vstupů), zato však bude působit proexportně, uvedla komora.

Podle HK investiční apetit firem tlumí zejména aktuální cenový vývoj, tvorba hrubého fixního kapitálu tak letos podle ní k růstu HDP nepřispěje. Pokud by tato tendence měla pokračovat, podvázalo by to podle komory zásadně ekonomický rozvoj v příštích letech. Jsou to totiž investice, které mají největší multiplikační hospodářský efekt. Pozitivním rizikem je čerpání peněz v rámci Národního plánu obnovy a rychlost zapojení těchto prostředků do reálné ekonomiky, uvádí prognóza.

Válečný konflikt se projeví podle HK i na českém trhu práce, a to například změnou struktury zahraničních pracovníků. Odchozí kvalifikované ukrajinské muže mohou jen z části saturovat příchozí ženy v rámci migrační vlny. V letošním roce nicméně bude nadále pokračovat převis poptávky po pracovní síle nad její nabídkou, včetně strukturálních nerovnováh, uvádí se dále v prognóze.

Letošní relativně vysoká 13procentní míra inflace je podle komory z velké části dovezená (ceny energií, materiálů, součástek a dalších vstupů), má však i domácí původ. Zejména jde podle prognózy HK o ceny bydlení a mandatorní a kvazimandatorní výdaje státního rozpočtu, jako jsou důchody a další sociální dávky a platy zaměstnanců veřejného sektoru.

Křehkost predikovaného růstu je dána podle komory nejistotou ohledně dalšího vývoje válečného konfliktu na Ukrajině, dostupnosti energetických vstupů a epidemického vývoje. Při přípravě prognózy HK využívá technického instrumentária České spořitelny a výstupy z vlastních šetření mezi 16.000 členy. Poslední letošní šetření o kondici a očekávání podnikatelského sektoru ČR se uskutečnilo ve druhé polovině března.