Česká národní banka loni vykázala ztrátu 37,7 miliardy korun

Výsledek hospodaření byl podle ČNB nejvíce ovlivněn kurzovými ztrátami plynoucími z posílení kurzu koruny v závěru loňského roku. Celkově tak loni ČNB vykázala kurzovou ztrátu 91 miliard korun, zatímco v roce 2020 to byl zisk osm miliard korun.

Výnosy z devizových rezerv pak podle banky přispěly kladně k hospodaření 80 miliardami korun. Nejvýnosnější částí devizových rezerv přitom loni byly akcie. Investice do nich ČNB vynesly bance rekordních 111 miliard korun. Naopak v případě dluhopisů zaznamenala centrální banka ztrátu kvůli poklesu jejich tržní ceny.

V souvislosti se zvyšováním úrokových sazeb ČNB zaznamenala také růst nákladů na měnové operace. To zatížilo hospodaření banky úrokovými náklady vyplacenými obchodním bankám za 24 miliard korun.

Kumulovaná ztráta ČNB vznikla v roce 2017, kdy centrální banka vykázala ztrátu přes 249 miliard korun. Důvodem byl nárůst devizových rezerv v souvislosti s ukončováním devizových intervencí a následné posílení kurzu koruny. Devizové intervence ukončila centrální banka v dubnu 2017 po 41 měsících. Zisk z roku 2020 banka využila na úhradu části účetní ztráty. Ta po letošním výsledku hospodaření opět stoupla a ČNB ji plánuje uhradit z budoucích zisků.

V lednu banka informovala, že loni vykázala ztrátu 37,5 miliardy korun. Tehdy šlo ovšem o předběžný výsledek, ve kterém nebyly zahrnuty všechny dodatkové operace za rok 2021. Centrální banka dlouhodobě upozorňuje na to, že vytváření zisku není její hlavní úlohou. Tou je péče o cenovou a finanční stabilitu.

ČNB zveřejní Roční zprávu o výsledku hospodaření za rok 2021 a účetní závěrku za rok 2021 do konce března poté, co je doručí do Poslanecké sněmovny.

ČNB určuje měnovou politiku, pečuje o finanční stabilitu, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank. Vykonává i dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami a institucemi elektronických peněz a devizový dohled.