Česká pošta od července zruší dva tisíce pracovních pozic

Mladá fronta Dnes (MfD) s odkazem na dokument o hromadném propouštění, který Česká pošta adresovala úřadu práce, dnes napsala, že pošta v létě propustí 1388 lidí na přepážkách, 511 doručovatelů a 320 pracovníků nižšího managementu.

Podle Vitíka jde o maximální možný počet typových pozic, kterých se propouštění může týkat. "Řada pozic je neobsazená, tak tato místa budou zrušena, ale nebudou se z nich propouštět zaměstnanci," vysvětlil. Kolik rušených pozic je v současné době neobsazených, neuvedl.

Podle dřívějších informací by měla pošta zrušit 300 poboček ze současných 3200, návrh Českého telekomunikačního úřadu je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. Ministerstvo vnitra už dříve uvedlo, že rušení se má dotknout větších měst, v kterých je více poboček. Rušení konkrétních poboček by měla pošta v dubnu projednat se zástupci měst a obcí.

Pošta tak už o chystaném hromadném propouštění informovala úřad práce. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) přitom ve středu uvedl, že podnik vytvoří seznam rušených pozic až po jednání s obcemi. Proč pošta informovala úřad práce už nyní, zatím podnik nekomentoval.

Podle dokumentu, o němž dnes informovala MfD, se propouštění dotkne všech krajů. Například 302 pracovních míst se zruší ve Středočeském kraji, 258 v Moravskoslezském, 238 v Jihomoravském kraji a 236 v Praze. O práci by neměli přijít doručovatelé balíků, řidiči, třídiči, vyšší a nejvyšší management.

V posledních letech Česká pošta hospodaří v červených číslech. Předloni snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů korun. V předchozím roce vykázala propad 1,37 miliardy korun. Ministr Rakušan ve středu oznámil, že náklady na transformaci České pošty zřejmě přesáhnou osm miliard Kč. Plán transformace, jehož součástí je i snížení počtu poboček a propouštění, bude podle něj hotový do konce letošního června. Výsledkem transformace má být v roce 2025 státní podnik provozující pobočkovou síť, který bude poskytovat základní služby definované státem a finanční služby, a akciová společnost poskytující logistické a balíkové služby. Pošta jako celek by v té době neměla být ztrátová.

Havlíček: Státní zdroje na transformaci České pošty podléhají notifikaci EK

Státní zdroje, které by měly být využity na transformaci České pošty, podléhají notifikaci Evropské komise. Není to jednoduchý proces, musí se řádně posoudit, zda nejde o nedovolenou podporu. Na dnešní tiskové konferenci po jednání stínové vlády hnutí ANO to řekl její předseda Karel Havlíček. Mluvčí komise ČTK sdělila, že délka trvání schvalovacího procesu záleží na tom, jak podrobné a odpovídající informace stát Bruselu předloží. Průměrně se podle statistik pohybuje v řádu několika měsíců.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po středečním jednání kabinetu uvedl, že náklady na transformaci České pošty zřejmě přesáhnou osm miliard korun. Podnik má na transformační proces použít státní zdroje, půjčky od bank i prostředky z prodeje nepotřebného majetku. Finanční model transformace by měl být schválen letos na jaře a celý plán transformace pak bude hotový do konce letošního června.

"Je třeba zdůraznit, že jakékoli státní zdroje, které by padly na transformaci, podléhají notifikaci Evropské komise, což vůbec není jednoduchý proces. Musí se řádně posoudit, jestli se jedná, či nejedná o nedovolenou podporu. Není možné vystřelit, že tam dáme peníze a Česká pošta bude zachráněna," uvedl Havlíček.

Podle bývalého ministra průmyslu a obchodu a dopravy byla strategie včetně transformace podniku schválena na podzim 2021 ještě za vlády ANO a ČSSD. Rakušan podle Havlíčka loni situaci vůbec neřešil. Současná koalice naopak vyčítá předchozí vládě, že nechala Českou poštu "finančně vykrvácet".

Mluvčí unijní exekutivy dnes uvedla, že notifikaci podléhají až na výjimky všechna rozhodnutí o státní podpoře firem. Nevztahují se na částky do 200.000 eur (4,7 milionu korun).

"Trvání kontaktu s příslušným členským státem záleží na řadě faktorů, včetně úplnosti, načasování a kvality poskytnutých informací nebo na složitosti opatření," sdělila mluvčí. Podle dostupných statistik posuzuje komise jednotlivé případy státní podpory od několika týdnů do několika měsíců, výjimečně déle než rok. Například uvolnění veřejných peněz kvůli sociálním dopadům uzavření dolu Paskov schvalovala komise pět měsíců.

V posledních letech Česká pošta hospodaří v červených číslech. Předloni snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů korun. V předchozím roce vykázala propad 1,37 miliardy korun. Loni přitom získala po schválení Evropskou komisí úhradu nákladů na poskytování základních služeb od státu za poslední čtyři roky ve výši šest miliard korun. Finance musela z velké části použít na splacení provozních úvěrů.

Výsledkem transformace má být v roce 2025 státní podnik provozující pobočkovou síť, který bude poskytovat základní služby definované státem a finanční služby, a akciová společnost poskytující logistické a balíkové služby. Pošta jako celek by v té době neměla být ztrátová.

Podnik zruší od 1. července maximálně 2269 pracovních pozic. Některé z nich jsou nyní neobsazené, nejde tak o přesný počet propuštěných zaměstnanců. Propouštění souvisí s připravovaným rušením asi 300 poboček pošty z celkového počtu 3200.