Česká pošta zruší od 1. července maximálně 2269 pracovních pozic. Některé z nich jsou nyní neobsazené, nejde tak o přesný počet propuštěných zaměstnanců. Na dotaz ČTK to dnes řekl mluvčí České pošty Matyáš Vitík. Konkrétní pracovníky, kterých se bude chystané propouštění týkat, zatím podnik neurčil. Propouštění souvisí s připravovaným rušením asi 300 poboček pošty z celkového počtu 3200.
Mladá fronta Dnes (MfD) s odkazem na dokument o hromadném propouštění, který Česká pošta adresovala úřadu práce, dnes napsala, že pošta v létě propustí 1388 lidí na přepážkách, 511 doručovatelů a 320 pracovníků nižšího managementu.
Podle Vitíka jde o maximální možný počet typových pozic, kterých se propouštění může týkat. "Řada pozic je neobsazená, tak tato místa budou zrušena, ale nebudou se z nich propouštět zaměstnanci," vysvětlil. Kolik rušených pozic je v současné době neobsazených, neuvedl.
Podle dřívějších informací by měla pošta zrušit 300 poboček ze současných 3200, návrh Českého telekomunikačního úřadu je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. Ministerstvo vnitra už dříve uvedlo, že rušení se má dotknout větších měst, v kterých je více poboček. Rušení konkrétních poboček by měla pošta v dubnu projednat se zástupci měst a obcí.
Pošta tak už o chystaném hromadném propouštění informovala úřad práce. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) přitom ve středu uvedl, že podnik vytvoří seznam rušených pozic až po jednání s obcemi. Proč pošta informovala úřad práce už nyní, zatím podnik nekomentoval.
Podle dokumentu, o němž dnes informovala MfD, se propouštění dotkne všech krajů. Například 302 pracovních míst se zruší ve Středočeském kraji, 258 v Moravskoslezském, 238 v Jihomoravském kraji a 236 v Praze. O práci by neměli přijít doručovatelé balíků, řidiči, třídiči, vyšší a nejvyšší management.
V posledních letech Česká pošta hospodaří v červených číslech. Předloni snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů korun. V předchozím roce vykázala propad 1,37 miliardy korun. Ministr Rakušan ve středu oznámil, že náklady na transformaci České pošty zřejmě přesáhnou osm miliard Kč. Plán transformace, jehož součástí je i snížení počtu poboček a propouštění, bude podle něj hotový do konce letošního června. Výsledkem transformace má být v roce 2025 státní podnik provozující pobočkovou síť, který bude poskytovat základní služby definované státem a finanční služby, a akciová společnost poskytující logistické a balíkové služby. Pošta jako celek by v té době neměla být ztrátová.
Havlíček: Státní zdroje na transformaci České pošty podléhají notifikaci EK
Státní zdroje, které by měly být využity na transformaci České pošty, podléhají notifikaci Evropské komise. Není to jednoduchý proces, musí se řádně posoudit, zda nejde o nedovolenou podporu. Na dnešní tiskové konferenci po jednání stínové vlády hnutí ANO to řekl její předseda Karel Havlíček. Mluvčí komise ČTK sdělila, že délka trvání schvalovacího procesu záleží na tom, jak podrobné a odpovídající informace stát Bruselu předloží. Průměrně se podle statistik pohybuje v řádu několika měsíců.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po středečním jednání kabinetu uvedl, že náklady na transformaci České pošty zřejmě přesáhnou osm miliard korun. Podnik má na transformační proces použít státní zdroje, půjčky od bank i prostředky z prodeje nepotřebného majetku. Finanční model transformace by měl být schválen letos na jaře a celý plán transformace pak bude hotový do konce letošního června.
"Je třeba zdůraznit, že jakékoli státní zdroje, které by padly na transformaci, podléhají notifikaci Evropské komise, což vůbec není jednoduchý proces. Musí se řádně posoudit, jestli se jedná, či nejedná o nedovolenou podporu. Není možné vystřelit, že tam dáme peníze a Česká pošta bude zachráněna," uvedl Havlíček.
Podle bývalého ministra průmyslu a obchodu a dopravy byla strategie včetně transformace podniku schválena na podzim 2021 ještě za vlády ANO a ČSSD. Rakušan podle Havlíčka loni situaci vůbec neřešil. Současná koalice naopak vyčítá předchozí vládě, že nechala Českou poštu "finančně vykrvácet".
Mluvčí unijní exekutivy dnes uvedla, že notifikaci podléhají až na výjimky všechna rozhodnutí o státní podpoře firem. Nevztahují se na částky do 200.000 eur (4,7 milionu korun).
"Trvání kontaktu s příslušným členským státem záleží na řadě faktorů, včetně úplnosti, načasování a kvality poskytnutých informací nebo na složitosti opatření," sdělila mluvčí. Podle dostupných statistik posuzuje komise jednotlivé případy státní podpory od několika týdnů do několika měsíců, výjimečně déle než rok. Například uvolnění veřejných peněz kvůli sociálním dopadům uzavření dolu Paskov schvalovala komise pět měsíců.
V posledních letech Česká pošta hospodaří v červených číslech. Předloni snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů korun. V předchozím roce vykázala propad 1,37 miliardy korun. Loni přitom získala po schválení Evropskou komisí úhradu nákladů na poskytování základních služeb od státu za poslední čtyři roky ve výši šest miliard korun. Finance musela z velké části použít na splacení provozních úvěrů.
Výsledkem transformace má být v roce 2025 státní podnik provozující pobočkovou síť, který bude poskytovat základní služby definované státem a finanční služby, a akciová společnost poskytující logistické a balíkové služby. Pošta jako celek by v té době neměla být ztrátová.
Podnik zruší od 1. července maximálně 2269 pracovních pozic. Některé z nich jsou nyní neobsazené, nejde tak o přesný počet propuštěných zaměstnanců. Propouštění souvisí s připravovaným rušením asi 300 poboček pošty z celkového počtu 3200.
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
V Moskvě začala velká vojenská přehlídka u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Nechybí na ni ruský prezident Vladimir Putin, dorazila i řada zahraničních politiků, včetně slovenského premiéra Vladimira Putina.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec Jiří Bartoška. Potvrdili to zástupci karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška se v poslední době potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k třem měsícům za mřížemi, protože porušil podmínku. Ještě v den, kdy padlo rozhodnutí, se Česko dočkalo první reakce odsouzeného.