Česká republika bude od roku 2030, pokud ukončí výrobu energie z uhlí, závislá na drahém a rizikovém dovozu elektřiny ze zahraničí. Zemi v určitých případech dokonce hrozí nedostatek elektřiny. Vyplývá to z analýzy provozovatele energetické přenosové soustavy společnosti ČEPS. Podle ní se stát do budoucna proto neobejde bez výstavby dalších jaderných zdrojů a rovněž bez mechanismu pro podporu flexibilních zdrojů energie. Stát by si také měl udržet určitou míru soběstačnosti pro pokrytí národní spotřeby elektřiny.
ČEPS dnes představil analýzu několika možných scénářů budoucího vývoje energetického mixu v Česku. Oproti minulosti do analýzy zahrnul i takzvaný dekarbonizační scénář, který počítá s naplněním závazku uhlíkové neutrality v roce 2050 v celé ekonomice ČR. Portfolio energetických zdrojů ČEPS založil na předpokladu konce spalování uhlí pro výrobu elektřiny k roku 2030 a s výrazným nárůstem instalované kapacity obnovitelných zdrojů energie. Ze dvou scénářů přitom podle ČEPS vyplynulo, že Česko bude v případě rychlého konce spalování uhlí od roku 2030 závislé na dovozu elektřiny ze zahraničí, například z Německa nebo Francie. Import elektřiny navíc může být velmi drahý a možná i rizikový.
"Vzhledem k nejistotám ve vývoji a zavádění budoucích technologií a zachování dnešních přebytků výroby elektrické energie v jednotlivých zemích existuje riziko, že dovoz elektrické energie přesáhne deset procent spotřeby elektřiny v ČR," uvedl ČEPS ve zprávě.
Analýza ČEPS navíc předpovídá další zhoršení situace po roce 2030, kdy by mohla vyústit až k vážným problémům s přiměřeností soustavy. V případě dekarbonizačního scénáře, který počítá s výrazným nárůstem spotřeby elektřiny v dopravě či průmyslu, by tak mohl být v zemi nedostatek elektřiny.
Pro udržení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektřiny se podle analýzy ČEPS Česko v dlouhodobém horizontu neobejde bez výstavby dalších jaderných zdrojů. Nutné bude také zavedení kapacitního mechanismu pro podporu flexibilních zdrojů, kdy provozovatelé dostávají od státu platby za dostupnost, případně i za výkon poskytnutý pro zajištění stability elektrizační soustavy. Analýza také zdůrazňuje, že by si stát měl udržet určitou míru soběstačnosti při pokrytí národní spotřeby elektřiny.
Vláda podle současných plánů chystá odklon od uhlí do roku 2033. Někteří členové vlády ovšem dříve hovořili i o snahách urychlit tyto kroky k roku 2030. Tento termín si pro omezení produkce z uhlí stanovila například společnost ČEZ.
Ministerstvo průmyslu a obchodu v současnosti připravuje novou energetickou koncepci státu, která by měla být založena na jaderné energetice. Vedle výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech, na který byl vyhlášen tendr, ministerstvo nyní připravuje podklady pro rozhodnutí vlády o možné stavbě dalších jaderných bloků v Temelíně a Dukovanech. Stát zároveň plánuje výstavbu několika malých modulárních reaktorů, které by měly vzniknout zejména na místech současných uhelných elektráren.
Ve věku 28 let zemřel herec Finnian Garbutt, kterého diváci znali především jako policistu Ryana Powera ze seriálu Hope Street z produkce BBC Northern Ireland. Herec rodák z Bangor, skonal podle prohlášení rodiny v poklidu domova. Garbutt byl pevnou součástí posledních tří řad tohoto kriminálního dramatu, které se natáčí v severoirském městečku Donaghadee.
Princ Harry a Meghan, vévoda a vévodkyně ze Sussexu, se po osmi letech vrátili do Austrálie na cestu, kterou média i veřejnost jen obtížně definují. Přestože se dvojice již před lety oficiálně odloučila od britské královské rodiny, jejich nynější návštěva nese prvky královského turné, celebritního PR i charitativní činnosti. Právě tato nejasná role vyvolává v Austrálii, kde je Harryho otec stále králem, značné kontroverze.
Debata v britské televizi Channel 5 o princi Harrym a Meghan Markle se změnila v ostrou slovní přestřelku. V pořadu Storm and Alexis se diskutovalo o tom, zda královská rodina potřebuje návrat uprchlého páru, přičemž nejvíce emocí vyvolala slova veteránky britské žurnalistiky Niny Myskow. Ta se prince Harryho rázně zastala a prohlásila, že byl vlastní rodinou „hozen pod autobus“.
Victoria Beckham poprvé prolomila mlčení ohledně vleklého sporu se svým synem Brooklynem a jeho manželkou Nicolou Peltz. V emotivním vyjádření zdůraznila, že ona i David se po celých třicet let svého působení ve veřejném prostoru snažili své děti především milovat a chránit. Reagovala tak na Brooklynův dřívější ostrý výrok, ve kterém své rodiče obvinil z neustálého nerespektování své ženy a z neochoty k upřímnému soukromému usmíření.
Agáta Hanychová přiznala, že někdy je toho prostě moc. Možná byste čekali, že taková slova pronese v souvislosti s péčí o potomky. Není to tak. Dcera herečky Veroniky Žilkové si postěžovala na něco docela jiného.
Česko v pátek rozesmutnila zpráva o úmrtí Jana Potměšila, který podle manželky odešel ve spánku. Bylo mu 60 let. Od rána přibývá vyjádření upřímné soustrasti rodině. Ozval se například i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.
Leošem Marešem v závěru loňského roku otřásla smrt dlouholetého parťáka Patrika Hezuckého. Nejtěžší to ale samozřejmě měla rodina zesnulého, které se jeden z nejslavnějších českých moderátorů snažil všemožně pomáhat. S tím je ale konec.
Daniel Makovec nebude jediným nováčkem v letošní řadě StarDance. Česká televize v pátek představila osmého tanečníka, který přijal její nabídku. Na jednu zásadní věc se ale stále čeká. Produkce zatím neprozrazuje, s kým tanečníci utvoří páry.
Zklamání z porážky v posledním ostře sledovaném zápase střídá radost. Jiří Procházka se totiž stal poprvé otcem. Gratulace se v posledních hodinách jen hrnou. Zápasník ale dal najevo, že se chce popasovat i s kritiky.
Těžké chvíle zažívá naše nejslavnější herečka Jiřina Bohdalová. Legenda české kinematografie přišla jen krátce před 95. narozeninami o milovanou mladší sestru Jaroslavu, která dlouhé desítky let žila v zahraničí. Jak na tom Bohdalová momentálně je?
Českou hereckou obec zasáhla před víkendem velmi smutná zpráva. Ve věku 60 let zemřel herec Jan Potměšil, který byl od svých 23 let na invalidním vozíku.
Princ Harry zakončil třetí den své cesty po Austrálii mimořádně upřímným a emotivním vystoupením na summitu InterEdge v Melbourne. Jako hlavní řečník se zaměřil na téma duševního zdraví na pracovišti, ale ve svém devatenáctiminutovém projevu zašel mnohem dál do hloubky svého soukromí. Přiznal, že se v různých fázích svého života cítil ztracený, zrazený a naprosto bezmocný, zatímco se snažil vyrovnat s tíhou svého postavení a osobní tragédií.