Česká republika bude od roku 2030, pokud ukončí výrobu energie z uhlí, závislá na drahém a rizikovém dovozu elektřiny ze zahraničí. Zemi v určitých případech dokonce hrozí nedostatek elektřiny. Vyplývá to z analýzy provozovatele energetické přenosové soustavy společnosti ČEPS. Podle ní se stát do budoucna proto neobejde bez výstavby dalších jaderných zdrojů a rovněž bez mechanismu pro podporu flexibilních zdrojů energie. Stát by si také měl udržet určitou míru soběstačnosti pro pokrytí národní spotřeby elektřiny.
ČEPS dnes představil analýzu několika možných scénářů budoucího vývoje energetického mixu v Česku. Oproti minulosti do analýzy zahrnul i takzvaný dekarbonizační scénář, který počítá s naplněním závazku uhlíkové neutrality v roce 2050 v celé ekonomice ČR. Portfolio energetických zdrojů ČEPS založil na předpokladu konce spalování uhlí pro výrobu elektřiny k roku 2030 a s výrazným nárůstem instalované kapacity obnovitelných zdrojů energie. Ze dvou scénářů přitom podle ČEPS vyplynulo, že Česko bude v případě rychlého konce spalování uhlí od roku 2030 závislé na dovozu elektřiny ze zahraničí, například z Německa nebo Francie. Import elektřiny navíc může být velmi drahý a možná i rizikový.
"Vzhledem k nejistotám ve vývoji a zavádění budoucích technologií a zachování dnešních přebytků výroby elektrické energie v jednotlivých zemích existuje riziko, že dovoz elektrické energie přesáhne deset procent spotřeby elektřiny v ČR," uvedl ČEPS ve zprávě.
Analýza ČEPS navíc předpovídá další zhoršení situace po roce 2030, kdy by mohla vyústit až k vážným problémům s přiměřeností soustavy. V případě dekarbonizačního scénáře, který počítá s výrazným nárůstem spotřeby elektřiny v dopravě či průmyslu, by tak mohl být v zemi nedostatek elektřiny.
Pro udržení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektřiny se podle analýzy ČEPS Česko v dlouhodobém horizontu neobejde bez výstavby dalších jaderných zdrojů. Nutné bude také zavedení kapacitního mechanismu pro podporu flexibilních zdrojů, kdy provozovatelé dostávají od státu platby za dostupnost, případně i za výkon poskytnutý pro zajištění stability elektrizační soustavy. Analýza také zdůrazňuje, že by si stát měl udržet určitou míru soběstačnosti při pokrytí národní spotřeby elektřiny.
Vláda podle současných plánů chystá odklon od uhlí do roku 2033. Někteří členové vlády ovšem dříve hovořili i o snahách urychlit tyto kroky k roku 2030. Tento termín si pro omezení produkce z uhlí stanovila například společnost ČEZ.
Ministerstvo průmyslu a obchodu v současnosti připravuje novou energetickou koncepci státu, která by měla být založena na jaderné energetice. Vedle výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech, na který byl vyhlášen tendr, ministerstvo nyní připravuje podklady pro rozhodnutí vlády o možné stavbě dalších jaderných bloků v Temelíně a Dukovanech. Stát zároveň plánuje výstavbu několika malých modulárních reaktorů, které by měly vzniknout zejména na místech současných uhelných elektráren.
Legendární pražské Divadlo Járy Cimrmana čeká poslední sezóna, kdy budou společně na jevišti tři nejdéle působící členové souboru. Jeden z nich se totiž rozhodl, že po nadcházející sezóně odejde do hereckého důchodu.
Dalo by se říct, že Alice Bendová je jako nová. Známá herečka otevřeně přiznala, že se rozhodla podstoupit estetický zákrok. Podle jejích slov bylo na obličeji hodně znát, že zhubla. Nyní prozradila další podrobnosti o operaci.
Češi budou přeřizovat hodinky minimálně do roku 2031. Vláda totiž v pondělí schválila příslušné nařízení, kterým aplikovala unijní směrnici ohledně změn času. Premiér vzkázal občanům, že stát momentálně na střídání nemá žádný vliv.
Lucie Vondráčková je dvojnásobnou maminkou, které její synové dělají radost. Zároveň ale pomalu dospívají, takže se začíná řešit jejich budoucnost. Může se stát, že chlapci budou známými osobnosti jako jejich rodiče?
Česko i Slovensko se na začátku září dočkalo netrpělivě očekávané svatby Dary Rolins a Pavla Nedvěda. První oznámení bylo velmi stručné, ale na veřejnost již unikají další a další detaily. Mnoho z nich prozradila sama zpěvačka.
Česko v uplynulých dnech zasáhlo několik smutných zpráv. Jedna se týkala známé herečky Hany Pastejříkové, která zemřela ve věku 82 let. Kolegové se s ní v pondělí loučili v Praze. Dorazilo i několik dobře známých osobností.
Britský král Karel III. se poprvé oficiálně vyjádřil ke stěhování svého mladšího syna prince Harryho a jeho manželky Meghan zpět do Velké Británie.
Americká držitelka Oscara Natalie Portman přivedla na svět své třetí dítě. Pětačtyřicetiletá herečka porodila potomka ve francouzské metropoli Paříži. Otcem novorozence je její partner, francouzský hudebník a producent Tanguy Destable vystupující pod pseudonymem Tepr. Pro pár, který tvoří dvojici již delší dobu, se jedná o prvního společného potomka.
Syn zesnulého rockového zpěváka Ozzyho Osbourna promluvil o zvláštních znameních, která podle svých slov dostává od svého otce. Čtyřicetiletý Jack Osbourne popsal své osobní prožitky v rozhovoru s Benem Gleibem v jeho pořadu na platformě YouTube. Televizní osobnost přiznala, že v poslední době prošla náročným obdobím plným negativních emocí a frustrace. Během jednoho z obzvlášť těžkých dnů na cestách však zažil události, které si vyložil jako jasné vzkazy ze zásvětí.
Britský divadelní a filmový herec Tim Curry zemřel ve věku osmdesáti let ve svém domě v Los Angeles. Oficiální dokumenty úřadu zdravotnictví okresu Los Angeles potvrdily, že hlavní příčinou jeho úmrtí bylo koronární onemocnění srdce. Na zhoršení jeho celkového zdravotního stavu se podílela také dřívější cévní mozková příhoda a rakovina ledvin. Policie i záchranné složky, které byly přivolány na místo, vyloučily jakékoliv cizí zavinění.
Návrat prince Harryho a jeho ženy Meghan do Velké Británie se řeší na mnoha frontách. V souvislosti se stěhováním páru na Ostrovy se objevily spekulace o možném návratu americké herečky před kameru. Dokonce se vyrojily zvěsti o konkrétním projektu. Jak reagovali lidé, kteří se ho aktuálně účastní?
Česko se momentálně připravuje na komunální a senátní volby, ale v úvodu přespříštího roku čeká zemi další přímá volba hlavy státu. Za favorita je považován současný prezident Petr Pavel, ačkoliv zatím nepotvrdil další kandidaturu. Neustále se také spekuluje o tom, zda se mu opět postaví Andrej Babiš (ANO). Premiér tvrdí, že se k tomu nechystá.