Česká republika bude od roku 2030, pokud ukončí výrobu energie z uhlí, závislá na drahém a rizikovém dovozu elektřiny ze zahraničí. Zemi v určitých případech dokonce hrozí nedostatek elektřiny. Vyplývá to z analýzy provozovatele energetické přenosové soustavy společnosti ČEPS. Podle ní se stát do budoucna proto neobejde bez výstavby dalších jaderných zdrojů a rovněž bez mechanismu pro podporu flexibilních zdrojů energie. Stát by si také měl udržet určitou míru soběstačnosti pro pokrytí národní spotřeby elektřiny.
ČEPS dnes představil analýzu několika možných scénářů budoucího vývoje energetického mixu v Česku. Oproti minulosti do analýzy zahrnul i takzvaný dekarbonizační scénář, který počítá s naplněním závazku uhlíkové neutrality v roce 2050 v celé ekonomice ČR. Portfolio energetických zdrojů ČEPS založil na předpokladu konce spalování uhlí pro výrobu elektřiny k roku 2030 a s výrazným nárůstem instalované kapacity obnovitelných zdrojů energie. Ze dvou scénářů přitom podle ČEPS vyplynulo, že Česko bude v případě rychlého konce spalování uhlí od roku 2030 závislé na dovozu elektřiny ze zahraničí, například z Německa nebo Francie. Import elektřiny navíc může být velmi drahý a možná i rizikový.
"Vzhledem k nejistotám ve vývoji a zavádění budoucích technologií a zachování dnešních přebytků výroby elektrické energie v jednotlivých zemích existuje riziko, že dovoz elektrické energie přesáhne deset procent spotřeby elektřiny v ČR," uvedl ČEPS ve zprávě.
Analýza ČEPS navíc předpovídá další zhoršení situace po roce 2030, kdy by mohla vyústit až k vážným problémům s přiměřeností soustavy. V případě dekarbonizačního scénáře, který počítá s výrazným nárůstem spotřeby elektřiny v dopravě či průmyslu, by tak mohl být v zemi nedostatek elektřiny.
Pro udržení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektřiny se podle analýzy ČEPS Česko v dlouhodobém horizontu neobejde bez výstavby dalších jaderných zdrojů. Nutné bude také zavedení kapacitního mechanismu pro podporu flexibilních zdrojů, kdy provozovatelé dostávají od státu platby za dostupnost, případně i za výkon poskytnutý pro zajištění stability elektrizační soustavy. Analýza také zdůrazňuje, že by si stát měl udržet určitou míru soběstačnosti při pokrytí národní spotřeby elektřiny.
Vláda podle současných plánů chystá odklon od uhlí do roku 2033. Někteří členové vlády ovšem dříve hovořili i o snahách urychlit tyto kroky k roku 2030. Tento termín si pro omezení produkce z uhlí stanovila například společnost ČEZ.
Ministerstvo průmyslu a obchodu v současnosti připravuje novou energetickou koncepci státu, která by měla být založena na jaderné energetice. Vedle výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech, na který byl vyhlášen tendr, ministerstvo nyní připravuje podklady pro rozhodnutí vlády o možné stavbě dalších jaderných bloků v Temelíně a Dukovanech. Stát zároveň plánuje výstavbu několika malých modulárních reaktorů, které by měly vzniknout zejména na místech současných uhelných elektráren.
Legendární velšská zpěvačka Bonnie Tyler, známá především svým chraplavým hlasem a hitem „Total Eclipse of the Heart“, bojuje v nemocnici v portugalském Algarve o život. Čtyřiasedmdesátiletá hvězda utrpěla srdeční zástavu v momentě, kdy se ji lékaři pokoušeli probudit z umělého spánku. Její stav zůstává kritický a zpěvačka je nadále hospitalizována na jednotce intenzivní péče.
Příběh Reginy „Reggie“ Hongové, které lékaři během těhotenství diagnostikovali rakovinu prsu, začal jako noční můra. Pětatřicetiletá žena byla v patnáctém týdnu těhotenství se svým druhým dítětem, když si na prsu všimla neobvyklé prohlubně. Vyšetření potvrdilo děsivou zprávu – čtyřcentimetrový nádor a zasaženou lymfatickou uzlinu. První prognóza, kterou od svého lékaře slyšela, byla zdrcující.
Meghan Markle má podle všeho nový plán, jak se po letech sporů a veřejné kritiky znovu vloudit do přízně britské královské rodiny. Podle dostupných informací webu Express by se mohla do Spojeného království vrátit už letos v létě, což by byla její první návštěva vlasti prince Harryho od roku 2022. Příležitostí má být zahájení ročního odpočtu do her Invictus Games, které se budou v roce 2027 konat v Birminghamu.
Simon Cowell, který byl léta známý jako nekompromisní kat talentových soutěží, se po dlouhé době rozhodl k nečekané upřímnosti. V podcastu Celebrity Trenches otevřeně přiznal, že se za své chování k Susan Boyle během jejího prvního castingu v soutěži Britain’s Got Talent v roce 2009 hluboce stydí. Podle jeho slov byla tehdejší porota k nenápadné Skotce povrchní, arogantní a nespravedlivá.
Jiřina Bohdalová byla na začátku května v jednom kole, protože měla půlkulaté 95. narozeniny. Pak se ale odmlčela, až si o ni někteří fanoušci mohli dělat strach. Zbytečně, protože legendární herečka zkrátka jen odpočívala, na což má ve svém úctyhodném věku nepochybně právo.
Petr Kolář vydává se skupinou Olympic singl s názvem Co je vůbec v nás. Společně natočili i klip, ve kterém účinkuje také Martin Dejdar.
Květen je sice posledním měsícem meteorologického jara před začátkem léta, ale počasí stále může místy i připomínat zimu. Na horách může během úterý napadnout až pět centimetrů sněhu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Jana Adamcová se přesvědčila o tom, že mezi námi stále žijí dobří lidé, i když za dost zvláštních okolností. Do jejího auta totiž narazilo jiné. Co následovalo? Budete se divit, co všechno někdejší tvář televize Nova prozradila.
Veroniku Žilkovou bychom mohli označit za vzornou dceru, protože se i po odchodu obou rodičů řídí jejich radami, i když se někomu mohou zdát být směšné. Co herečce poradil její otec ve vztahu k mužům?
Laďka Něrgešová si připomněla okamžik, který jí před rokem obrátil život vzhůru nohama. Jde pochopitelně o moment, kdy se dozvěděla, jak vážný zdravotní problém má. Moderátorka je proto vděčná, že je nadále mezi námi.
Až do prvních dnů letošního června a tím pádem i meteorologického léta už vidí tuzemští meteorologové. V nadcházejícím období očekávají pozvolný růst teplot, které v závěru epizody vystoupají nad 20 stupňů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bývalý generální ředitel České televize Jan Souček neuspěl se snahou o návrat do čela jednoho z veřejnoprávních médií. Soud zamítl žalobu, kterou se Souček domáhal zneplatnění svého odvolání z funkce.