Česká republika by v žádném případě neměla uznávat vládu Tálibánu, tvrdí Kulhánek

Tálibán v úterý oznámil složení dočasné vlády více než tři týdny poté, co se za odchodu zahraničních vojsk zmocnil kontroly nad Afghánistánem po rychlém kolapsu Západem podporované vlády. Podle EU není prozatímní vláda "inkluzivní" a neodráží etnickou a náboženskou různorodost afghánské populace. Výhrady k novému kabinetu, který je tvořen pouze muži včetně lídrů Tálibánu z 90. let, vyjádřili i představitelé vlád Německa, Francie a Británie. Prohlášení Číny a Japonska byla méně kritická.

"Teď jsme v situaci, kdy Tálibán je novým pánem Afghánistánu. Mě to vůbec netěší, ale musíme akceptovat realitu, jaká je. Za Českou republiku říkám, v žádném případě neuznávejme Tálibán. Ale to, že nějakým způsobem bude potřeba komunikovat s Tálibánem, to je prostě zřejmé," uvedl ministr.

Česko podle Kulhánka rozhodně nebude v první linii vyjednávání s Tálibánem. "Ale z našeho pohledu je důležité, abychom v rámci Evropské unie prosazovali jednotný přístup k Tálibánu," uvedl. Komunikovat se s ním musí například o humanitární pomoci nebo migraci, míní. "Chceme řešit migraci v regionu, rozhodně nechceme, aby migrace z Afghánistánu se dostala do Evropy," dodal šéf diplomacie.

"Je nutné posuzovat Tálibán na základě toho, co dělá, ne toho, co říká. Myslím, že ještě budeme muset hodně posuzovat to, jakým způsobem se nová vláda bude chovat ke svým lidem," doplnil Kulhánek.

O situaci v Afghánistánu dnes jednal expertní tým prezidenta Miloše Zemana s Kulhánkem a ministrem obrany Lubomírem Metnarem (za ANO). Poradní tým hlavy státu se podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka vyslovil pro zásadní posílení ochrany českých hranic, a to ve spolupráci s dalšími zeměmi EU. Tým podle něj identifikoval pro ČR dvě bezpečnostní rizika, a to migraci a terorismus.

Kulhánek následně na twitteru uvedl, že se s prezidentem a Metnarem shodli na realistickém pohledu na další vývoj v zemi. "Naše priority jsou především mírnit humanitární krizi, zabránit nelegální migraci a také boj terorismem," poznamenal.

Před odletem ministr připomněl, že jeho resort vládě navrhuje poskytnout 45 milionů korun na humanitární pomoc a na dary pro mezinárodní organizace působící v Afghánistánu. Ministerstvo na to chce přesunout 40 milionů, které vláda v červenci schválila na podporu afghánských obranných a bezpečnostních sil a udržitelného rozvoje země. Dalších pět milionů korun resort poskytne ze svého rozpočtu.