České předsednictví v Radě Evropské unie dnes po půlroce končí

Předsednictví výrazně ovlivnily únorová ruská invaze na Ukrajinu a vysoké ceny energií. Tyto dva body patřily k pěti hlavním politickým prioritám, dalšími byly posílení evropských obranných kapacit, bezpečnost kybernetického prostoru a odolnost evropské ekonomiky a demokratických institucí.

"Za uplynulý půlrok jsme díky společnému úsilí dosáhli řady dohod, které mnozí označovali za nemožné," míní Fiala. "Česká republika je i díky tomu v Evropě opět považována za spolehlivého partnera a respektovaného člena unie," dodal. Všichni, kteří se na předsednictví podíleli, si podle premiéra zaslouží velký obdiv a poděkování.

Předseda vlády mimo jiné připomněl první summit Evropského politického společenství na Pražském hradě, kterého se zúčastnily více než čtyři desítky lídrů evropských zemí a který předcházel neformální Evropské radě.

Země EU se za českého předsednictví dohodly například na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Po mnoha týdnech vyjednávání se shodly na parametrech nouzového omezení cen plynu v případě jejich výrazného růstu. Kompromisní návrh českého předsednictví podpořila velká většina zemí včetně Německa, které bylo dlouhodobě proti.

"Mám velkou radost z toho, že jsme dokázali najít shodu v řadě klíčových opatření, která občanům i firmám zajistí dostatek energií za přijatelné ceny - shodli jsme se na společných nákupech plynu, solidaritě mezi členskými zeměmi a i na zastropování cen plynu," uvedl Fiala.

EU během českého předsednictví jednomyslně přijala další tři sankční balíky proti Rusku a nakonec schválila finanční podporu Ukrajiny na příští rok 18 miliard eur (435 miliard korun), kterou zprvu blokovalo Maďarsko. Podle Fialy je důležité, že EU stála pevně a jednotně za Ukrajinou. "Pomáháme s rekonstrukcí infrastruktury, a snižujeme tak počet lidí, kteří by museli kvůli válce opouštět svoji zemi," podotkl.

Zástupci předsednictví se s europoslanci shodli také na omezení prodeje nových aut s klasickými spalovacími motory od roku 2035 nebo na reformě trhu s emisními povolenkami, jež se stala terčem kritiky opozice i některých oborů ekonomiky.

České předsednictví podle vlády dosáhlo úspěchů v podobě odblokování zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií, kandidátské postavení získala Bosna a Hercegovina. Konsenzus se povedlo najít u přijetí Chorvatska do schengenského prostoru od počátku roku 2023. Naproti tomu Bulharsko a Rumunsko kvůli vetu Rakouska a Nizozemska neuspěly.