Česko a Litva odsuzují ruskou agresi, jsou pro vstup Ukrajiny do EU, uvedl Lipavský

Jan Lipavský
Jan Lipavský, foto: facebook Jan Lipavský
ČTK 17. března 2022 13:15
Sdílej:

Česko a Litva mají stejný postoj k ruské invazi na Ukrajinu. Nevyprovokovaná agrese, bezdůvodné napadení demokratického státu a vraždění civilistů nemůže zůstat bez odezvy. Po dnešním jednání se svým litevským protějškem Gabrieliem Landsbergisem to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Obě země podporují vstup Ukrajiny do Evropské unie.

"Ruský a běloruský režim zaútočily na demokracii jako takovou, na základy našeho právního a svobodného státu," uvedl šéf české diplomacie. Landsbergis poznamenal, že Litva a ČR jsou mezi zeměmi, které Ukrajině pomáhají nejvíce a prakticky. "Posílají zbraně, zbraňové systémy, různé vybavení, které pomáhají zastavit nebo alespoň zpomalit ruský postup," řekl.

Další evropští partneři a Severoatlantická aliance (NATO) by podle litevského ministra měli dělat ještě více na pomoc zemi napadené Ruskem. "Je třeba nepolevovat v sankcích a celkovém izolování Ruska," doplnil. Podle Landsbergise se některé světové státy ještě jasně nevyjádřily, na jaké straně stojí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konci února podal žádost o přijetí své země do EU. ČR i Litva vstup Ukrajiny do bloku podporují. "Musíme udělat vše pro to, aby i některé státy, které jsou třeba zdrženlivější, tyto evropské ambice Ukrajiny podporovaly," řekl Lipavský. Podle Landsbergise je třeba i vytvořit skupinu expertů, kteří Ukrajině v tomto ohledu pomůžou.

Lipavský také připomněl, že čeští stíhači převezmou od začátku dubna do konce července dohled nad vzdušným prostorem Litvy. Do mise bude nasazeno pět stíhacích letadel JAS-39 Gripen a do 95 vojáků. Mise Air Policing, která poskytuje ochranu vzdušného prostoru státům NATO bez vlastního nadzvukového letectva, se česká armáda zúčastní posedmé. V Pobaltí budou čeští stíhači hlídat počtvrté.

Ministři ocenili úzké partnerství mezi zeměmi. Vzájemně si podle Lipavského pomohly v souvislosti s vrbětickou kauzou nebo poté, co "Putinův a Lukašenkův režim uměle vyvolaly migrační krizi na hranicích s Litvou".

Stalo se