Půl roku zbývá do začátku českého předsednictví v Radě Evropské unie a nová vláda Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN) plánuje revizi příprav i vyčleněného rozpočtu. Premiér Petr Fiala (ODS) i ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) dali několikrát najevo, že si nejsou dosavadní připraveností Česka jisti, předchozí kabinet podle nich situaci podcenil.
S tím nesouhlasí Andrej Babiš (ANO) a další bývalí ministři vlády ANO a ČSSD. Jeho kabinet měl podle Babiše velký zájem na tom, aby Česko při předsednictví v Radě EU obstálo.
Vláda ANO a ČSSD v srpnu navýšila rozpočet předsednictví o 200 milionů na 1,4 miliardy korun. Opoziční politici, ekonomové a další osobnosti v létě kritizovali tehdejší rozpočet předsednictví, ale i malou pozornost, kterou mu podle nich vláda věnovala. Nová vláda i kvůli předsednictví zřídila post ministra pro evropské záležitosti, který zastává předseda senátního evropského výboru a bývalý rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek (STAN). Ten nedávno na dotaz ČTK uvedl, že rozpočet kalkuloval s náklady odpovídajícími tehdejší době, problém vidí v poměrně vysokém tempu inflace. Nepochybně se podle ministra projeví také nárůst platů.
Podle materiálu s informacemi o aktuálním stavu příprav předsednictví téměř polovina schváleného rozpočtu půjde na akce a zajištění jejich bezpečnosti. Na personální zabezpečení bude vynaložena zhruba třetina výdajů. Více než desetina částky je určena na jednotnou prezentaci, komunikaci a kulturní akce, sedm procent pak představuje rozpočtovou rezervu 100 milionů korun.
Za priority předsednictví Bek považuje vypořádání se s následky koronavirové krize, politiku související se změnami klimatu a řešení migrace a bezpečnosti. Premiér Fiala uvedl, že jde o obrovskou příležitost poukázat na české priority například v energetické politice. Pokud by předsednictví nebylo rozpočtově dobře zajištěné, je podle něj vláda připravena finance přidat. V letech 2007 až 2009 bylo na přípravu a dosud poslední české předsednictví vyčleněno 3,75 miliardy korun.
Od podzimního schválení vládou ANO a ČSSD existují tři potenciální prioritní okruhy předsednictví - vnitřní trh, bezpečnost a zdraví a udržitelnost. Ty podle tehdejšího kabinetu soustřeďují 24 oblastí s vysokou prioritou pro projednávání, které se prolínají do více než 90 legislativních návrhů.
V listopadu byla schválena zatím poslední verze sektorových agend předsednictví. Česko se bude chtít zasadit o posun v jednáních o rozšíření EU, podporovat diskusi o dodržování zásad právního státu, Rada pro obecné záležitosti se chce věnovat také vztahům EU a Británie či politice soudržnosti. Předsednictví také bude mít na starosti koordinaci pozic v diskusi o kybernetické odolnosti a bezpečnosti. Co se týče zahraniční politiky, bývalý ministr Jakub Kulhánek (ČSSD) hovořil o třech prioritách: posun v rozšíření bloku o země západního Balkánu, posilování transatlantické spolupráce a zaměření se na indopacifický region.
Ve vnitřních věcech se předsednictví má věnovat zlepšování vnitřní bezpečnosti a policejní spolupráce, boji proti terorismu nebo proti radikalizaci a násilnému extremismu. Během předsednictví lze také očekávat projednávání legislativního návrhu pro efektivní boj proti sexuálnímu zneužívání dětí, uvedl úřad vlády. Země EU čeká také debata o budoucí podobě azylové a migrační politiky.
V období českého předsednictví v Radě EU v druhé polovině příštího roku bude na Stálém zastoupení České republiky při EU v Bruselu pracovat více než 250 lidí, uvedl dříve bývalý kabinet. V době mimo předsednictví na Stálém zastoupení v Bruselu pracuje až 110 lidí, schváleno je posílení o 69 osob. Tým o 179 lidech příští rok posílí 20 expertů z institucí, jako jsou Evropský parlament nebo Evropská komise, a minimálně 25 stážistů, dalších nejméně 25 expertů bude vysláno resorty.
Na českém území je v plánu 282 akcí. Konat by se měl jeden neformální summit hlav států, 14 neformálních Rad EU, dvě setkání české vlády s Evropskou komisí a Evropským parlamentem, 66 neformálních pracovních skupin nebo 51 konferencí a dalších předsednických jednání. Neformální Rady by se v Praze měly konat od července do října, termín summitu zatím nebyl stanoven. Ze zavedených formátů Rad chybí setkání ministrů kultury, které připraví francouzské předsednictví v předchozím půlroce, nebo ministrů telekomunikací.
Vzhledem ke koronavirové pandemii se též připravuje varianta akcí v hybridním formátu, kdy se část účastníků připojí prostřednictvím videokonference a část bude fyzicky na jednání, i zcela on-line.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec Jiří Bartoška. Potvrdili to zástupci karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška se v poslední době potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k třem měsícům za mřížemi, protože porušil podmínku. Ještě v den, kdy padlo rozhodnutí, se Česko dočkalo první reakce odsouzeného.
Jedny z nejtěžších chvil ve svém životě prožívá osmatřicetilá Veronika Arichteva. Přišla totiž o milovaného tatínka Pavla Nového, respektovaného producenta. A jak prozradila, již proběhlo poslední rozloučení.
Aktuální předpověď počasí pro vodáky není moc příznivá, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X. Vody v tuzemských řekách ubývá a vydatnější srážky jsou na většině území v nedohlednu.
Účast slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) na páteční vojenské přehlídce v Moskvě se komplikuje. Sám Fico prozradil, že jedna z pobaltských zemí zakázala přelet slovenského vládního letounu. Podle mediálních informací se podobně zachoval i další ze států v tomto regionu.