Česko patří mezi pět největších dodavatelů vojenského materiálu na Ukrajinu. Do země bránící se ruské agresi putovaly z České republiky zbraně nebo technika za mnoho miliard korun, vyplývá z vyjádření náměstka ministryně obrany Tomáše Kopečného.
Jen v prvních týdnech od začátku ruského napadení Ukrajiny česká vláda uvolnila vojenskou pomoc za více než tři miliardy korun, další miliardu vybrali lidé ve finanční sbírce. Násobně více pak z Česka na Ukrajinu zamířilo "z dalších zdrojů", řekl ČTK Kopečný. Z Česka na Ukrajinu byly podle něj dodány typově téměř všechny druhy zbraní a vojenského materiálu, který se zde vyrábí. A to včetně těžké techniky, raketometů nebo houfnic.
Pomoc Ukrajině se podle Kopečného začala připravovat už na konci loňského roku poté, co bylo zřejmé, že Rusko přesouvá k ukrajinským hranicím svá vojska. Když vypukla válka, byl už připraven seznam materiálu, který měly české firmy k dispozici. Klíčovou otázkou bylo to, kde sehnat potřebné peníze. "Protože jsem všude kolem sebe viděl to obrovské vzepětí a vůli pomáhat, oslovil jsem ukrajinského velvyslance, jestli by nechtěli vytvořit speciální fond," poznamenal. Záhy tak začala finanční sbírka, do které lidé i firmy přispěli do současné doby asi 1,2 miliardy korun.
Kopečný zdůraznil nutnost jednat rychle, protože ukrajinský stát byl v prvních dnech konfliktu na pokraji kolapsu. Tamní administrativa neměla prostředky na nákupy, a vojenský materiál byl proto v Česku pořizován právě díky darům. K finanční sbírce se přidaly i dary od české vlády a peníze začaly přicházet i ze zahraničních zdrojů, a to i od některých evropských vlád. Postupně se na financování začala podílet i ukrajinská vláda.
Přesnou hodnotu vojenského materiálu dodaného na Ukrajinu nechce ministerstvo zveřejňovat. "Je to velmi důstojná suma. Jednoznačně platí, že v absolutních číslech patříme k čtyřem, pěti největším dodavatelům vojenského materiálu na Ukrajinu," zdůraznil náměstek. Jen v prvních týdnech podle něj dar české vlády přesáhl tři miliardy korun, ve finanční sbírce se vybralo 1,2 miliardy korun. "A násobky tohoto jsme dodaly z dalších zdrojů," poznamenal.
Ministerstvo obrany ukrajinské ambasádě pomáhalo nákupy koordinovat. Podílelo se například na přípravě smluv nebo na prověřování nabízeného zboží, zda je v požadované kvalitě a jestli vůbec existuje.
Kopečný zdůraznil, že zbraně na pomoc napadené Ukrajině z ČR odcházely už v době, kdy ostatní státy stále váhaly, zda se k této pomoci připojit. Kopečný je přesvědčen o tom, že český a polský postoj pomohl v rozhodování i americké administrativě. Ta se v prvních týdnech války obávala toho, že dodávky těžkých zbraní ze Západu by Rusko mohlo vnímat jako eskalaci konfliktu.
Podle Kopečného Česko nebylo první pouze při dodávkách těžké techniky, ale i v dalších zásadních kategoriích, a stalo se tak vzorem pro další země. "V prvních dnech jsme dodávali především pěchotní zbraně, protitankové, následovaly zbraně protiletecké a postupně jsme v následujících týdnech začali posílat i těžkou bojovou techniku," podotkl. Na sociálních sítích lze podle něj dohledat videa, na kterých jsou české raketomety nebo houfnice. Poznamenal, že záběry neukazují techniku z armádních skladů.
Zdůraznil, že v pomoci je nutné pokračovat a zintenzivnit ji. Západ by podle něj měl na Ukrajinu dodat maximum vojenské techniky a hledat cesty, jak neoslabit svou obranyschopnost a zároveň posílit tu ukrajinskou.
Rusko má podle něj několikanásobnou převahu v počtu techniky. "Ukrajina má extrémně silnou morálku, má ohromné odhodlání a ruská taktika sklízí výsměch po celém světě. Ale ta faktická převaha v počtech techniky je na straně Rusů," podotkl.
Kopečný zpochybnil prohlášení Ruska, které vyhrožovalo ničením dodávek od západních zemí. Ruská armáda má podle něj potíže se zásahem pohyblivých cílů. Úspěšnost českých dodávek označil za "téměř stoprocentní".
Ocenil spolupráci s Polskem, Slovenskem a pobaltskými zeměmi. Vyzdvihl i zapojení českých úřadů, které maximálně zrychlily povolování vývozu vojenského materiálu. Do dvou až tří dnů od příchodu peněz na účet tak podle něj bylo možné poslat požadované zboží.
Na dodávkách pro Ukrajinu se snažili vydělat podvodníci
Na dodávkách vojenského materiálu na Ukrajinu se snažili vydělat podvodníci. Pochybné firmy nabízely například ochranné vesty. ČTK to řekl náměstek ministryně obrany Tomáš Kopečný. Podvodům podle něj zabránily kontroly ministerstva obrany.
Úřad ukrajinské ambasádě od počátku ruské agrese pomáhal s koordinací dodávek vojenského materiálu. "Pomáháme ambasádě a ukrajinskému ministerstvu obrany v tom, aby dostaly zboží, které potřebují," poznamenal Kopečný.
Prověřování firem a nabízeného zboží, zda je v požadované kvalitě nebo zda ho vůbec daná firma má k dispozici, podle náměstka zahrnovalo velké množství inspekcí. "Stejně jako při jiných krizích i v tomto případě se objevilo určité množství šmejdů," poznamenal. "Lidé, kteří před lety lidem prodávali hrnce, v době covidu prodávali roušky a míchali dezinfekce, teď najednou začali nabízet různé produkty, které chtěli prodávat Ukrajincům do války," podotkl.
Podle Kopečného bylo ale poměrně jednoduché nabídky prověřovat, protože zbrojní průmysl je značně regulovaný. "Nemůžete seriózně nabízet vojenský materiál bez prověrky nebo výrobní kapacity," řekl. Protože není snadné vyrobit zbraň a ještě komplikovanější těžkou techniku, podvodníci se pokoušeli zaměřit třeba na dodávky takzvaných neprůstřelných vest.
Když ale ministerstvo chtělo nabízené vesty zkontrolovat, aby zjistilo, z jakého materiálu jsou vyrobené, dodavatel začal uvádět, že zboží není v Česku, jeho dovoz kvůli kontrole by byl nákladný a požadoval platbu předem. Kopečný poznamenal, že v několika sousedních zemích firmy po získání velkého obnosu peněz následně zanikly.
Podvodné nabídky se podle náměstka objevovaly přibližně ve druhém až čtvrtém týdnu války. Ustaly poté, co podvodníci zjistili, že peníze nezískají pouze tím, že pošlou fakturu a následně zmizí nebo vyhlásí insolvenci. "Za poslední týdny se se šmejdy nesetkávám," dodal.
Ukrajinská ambasáda si podle něj pomoci ministerstva velmi cení, protože na podobné prověřování nemá kapacitu. A v době ostřelování Kyjeva to bylo nemožné i pro ukrajinskou administrativu.
Napětí uvnitř britské královské rodiny podle nejnovějších odhalení předcházelo svatbě prince Harryho a Meghan Markle v roce 2018. Podle královské biografky Sally Bedell Smith byla Meghan některými členy dvora označována za „panovačnou“ poté, co odmítla návrhy zkušené organizátorky společenských akcí, Lady Elizabeth Ansonové, která měla pomoci se svatebními přípravami. Když byla Meghan dotázána na roli prince Harryho v přípravách, měla údajně suše odpovědět: „On bude psát z Afriky.“
Jennifer Lopez a Ben Affleck se rozhodli stáhnout svou bývalou společnou rezidenci v Beverly Hills z realitního trhu poté, co se jim více než rok nedařilo najít kupce. Rozhodnutí přišlo krátce po finálním ukončení jejich manželství, které trvalo dva roky a bylo oficiálně rozvedeno letos v lednu.
Herec Orlando Bloom naznačil své emocionální rozpoložení po nedávném rozchodu s popovou hvězdou Katy Perry. Na svém Instagramu sdílel sérii citátů slavného švýcarského psychiatra Carla Junga, které naznačují pocity osamělosti a smutku. Mezi citáty se objevilo například: „Osamělost nevzniká z nedostatku lidí kolem nás, ale z neschopnosti sdílet to, co je pro nás důležité,“ či „Ani šťastný život se neobejde bez určité míry temnoty.“
Britský princ Harry údajně nabídl králi Karlovi symbolickou „olivovou ratolest“ – pozvání na Hry Invictus, které se v roce 2027 uskuteční v Birminghamu. Pokud by monarcha nabídku přijal, podle královského experta by to mohlo znamenat mnohem víc než jen jednorázové gesto smíření. Richard Fitzwilliams pro Daily Express uvedl, že v takovém případě by princ Harry a Meghan Markleová velmi pravděpodobně požadovali jednu klíčovou věc: veřejné zviditelnění a společné fotografování.
Občas je těžké uvěřit tomu, na co jsou lidé schopni naletět. Kriminalisté z Prahy se v těchto dnech zabývají případem podvodu, jehož obětí se stal muž, který pod příslibem lásky zaslal veškeré své úspory neznámému člověku, jenž se vydával za slavnou hollywoodskou herečku Sandru Bullock.
Pavel Novotný ve středu nastoupil do pankrácké věznice v Praze, kde si odpyká tříměsíční trest odnětí svobody za porušení předchozí podmínky. Jak to v případě bývalého starosty bývá, z jeho nástupu za mříže se stala jedna velká show. Novotný si ještě řekl, co chtěl.
Svět fotbalu zasáhla tragická zpráva. Útočník anglického Liverpoolu a portugalské reprezentace Diogo Jota už žádné další starty či góly nepřidá. Ve věku pouhých 28 let tragicky zahynul ve Španělsku.
V Česku právě v těchto chvílích vrcholí aktuální vlna veder, kterou odpoledne a večer ukončí silné či velmi silné bouřky. Nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) upravuje územní platnost středečního varování, především co se týká bouřek.
Dvě na sebe navazující výluky zásadně ovlivní ve zbytku probíhajícího týdne provoz metra na lince C. Vlaky nebudou jezdit mezi stanicemi Nádraží Holešovice a I. P. Pavlova, respektive Pražského povstání. S omezením provozu je třeba počítat od čtvrtka až do neděle.
Helena Vondráčková oslavila v uplynulém týdnu 78. narozeniny a zase nechyběla na pódiu. Vystoupila například v Chrudimi, tedy nedaleko svého rodiště. Za dva roky ji ale čeká velká show k osmdesátinám. Jak se to domluvilo?
Neustálým turbulentním vývojem prochází vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa a miliardáře Elona Muska. Po další kritice na adresu šéfa Bílého domu přispěchal jeden z nejbohatších lidí světa s pochvalou, když ocenil Trumpovy zásluhy o mír na Blízkém východě.
Petra Kvitová v úterý odehrála poslední zápas ve Wimbledonu, kde zaznamenala největší úspěchy individuální kariéry. Pořadatelé nejslavnějšího turnaje na to nezapomněli. Kvitová tak dostala možnost se rozloučit i slovy.