Česko je připraveno na nejhorší scénář na Ukrajině, podpoří sankce proti Rusku

Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) Česko věří v mírové zakončení krize. Domnívá se, že není v zájmu Ruska situaci eskalovat. Černochová na tiskové konferenci potvrdila, že Česká republika daruje Ukrajině dělostřeleckou munici ráže 152 milimetrů.

Ukrajina podle ministryně poslala seznam požadavků, Česko si z ní vybralo pomoc v podobě dělostřelecké munice. Podle Lipavského ČR zvažuje i další formu pomoci. O personální pomoc Ukrajina Česko nepožádala, dodala ministryně.

Lipavský za nejhorší možný scénář označil vojenskou invazi Ruska na území Ukrajiny. Považuje ho za scénář, který si nikdo nepřeje a který se diplomaté snaží odvrátit. Je podle něj ale potřeba, aby bylo Česko připraveno. Poznamenal, že podle zpravodajských informací je na hranicích Ruska s Ukrajinou asi stotisícová armáda ve vysokém stupni bojové připravenosti. Útok podle něj může přijít i z Krymu a Běloruska. Záležitostí se každý den bude podle něho zabývat vnitroresortní skupina, která dnes na ministerstvu zahraničí vznikla.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes podle agentury TASS uvedl, že Rusko v rámci bezpečnostních záruk požaduje, aby se vojska Severoatlantické aliance stáhla z Rumunska a Bulharska. Moskva již dříve vznesla vůči Západu požadavek, aby se NATO vrátilo do svých hranic z roku 1997. Obě balkánské země ruskou žádost jednoznačně odmítly.

Lavrov dnes v Ženevě jednal s americkým protějškem Antonym Blinkenem. Lavrov po schůzce řekl, že Spojené státy souhlasily s tím, že Rusku příští týden poskytnou písemné odpovědi na bezpečnostní požadavky Moskvy. Blinken na separátní tiskové konferenci potvrdil, že USA jsou připraveny odpovědět, Moskva ale musí zároveň reagovat na obavy týkající se Ukrajiny.

K situaci se již ve čtvrtek vyjádřil premiér Petr Fiala (ODS). Novinářům řekl, že Česká republika musí hledat cesty, jak Ukrajině pomoci a podpořit současně snahu zamezit možné ruské agresi. Česko podle něj nad situací na ukrajinsko-ruské hranici nezavírá oči a je znepokojeno ruskými vojenskými manévry, stejně jako celá Evropa či NATO.

Rusko rozmístilo u svých hranic s Ukrajinou a v Bělorusku desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země tvrdí, že se Moskva připravuje na možnou invazi. Z Washingtonu v posledních dnech zaznělo, že Rusko by mohlo zahájit útok kdykoliv. Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo proruské povstalce v Donbasu, popírá, že by chystalo útok. Podle Moskvy je stažení vojsk možné teprve tehdy, když od Západu získá požadované záruky.