Česko letos čeká předsednictví v EU, dvoje volby a prezidentská kampaň

Česko dnes vstoupilo do roku, v jehož polovině převezme předsednictví v Evropské unii. Na podzim čekají voliče obecní volby a obmění se třetina senátorů. Začne také kampaň před prezidentskými volbami. Už třetím rokem se země bude stejně jako zbytek světa potýkat s epidemií koronaviru. Zřejmě do konce března bude stát hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Koaliční vláda Petra Fialy (ODS), která se moci ujala v polovině prosince, v lednu požádá poslance o důvěru.

1. ledna 2022, 05:42 — Autor: newsbox.cz / ČTK

Evropská unie, ilustrační fotografie.
FOTO: Pixabay

Česká republika se následující půlrok bude chystat na předsednictví v Radě EU, které od Francie převezme 1. července. Na českém území je při předsednictví v plánu téměř 300 akcí. Konat by se měl jeden neformální summit hlav států, 14 neformálních Rad EU, dvě setkání české vlády s Evropskou komisí a Evropským parlamentem, desítky neformálních pracovních skupin, konferencí a dalších předsednických jednání.

Komunální a senátní volby se budou konat na podzim, přesný termín vyhlásí prezident Miloš Zeman. Bude to první hlasování po nástupu Fialova kabinetu, který by měl mít v té době za sebou zhruba tři čtvrtě roku vládnutí. Vládu čeká hned od začátku tohoto roku příprava státního rozpočtu, boj s epidemii covidu-19, řešení energetické krize i rostoucí inflace.

O důvěru poslanců hodlá Fialova vláda požádat v polovině ledna, ve Sněmovně se koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) s Piráty a STAN opírá o většinu 108 hlasů. Do té doby plánuje dopracovat své programové prohlášení.

V nadcházejících měsících se naplno rozjede kampaň před přímou volbou hlavy státu, která se bude konat na začátku roku 2023. Lidé si v ní zvolí nástupce Miloše Zemana, který svůj post nemůže po dvou funkčních obdobích za sebou obhajovat. Zájem ucházet se o křeslo nejvyššího ústavního činitele země naznačila řada politiků i osobností veřejného života, oficiálně ale většina z nich s oznámením kandidatury vyčkává.

Jako o vážném kandidátovi média uvažují o bývalém premiérovi Andreji Babišovi (ANO), který se chce rozhodnout až po vyhlášení voleb. Kandidovat na prezidenta by mohl bývalý vysoký vojenský představitel Česka i NATO Petr Pavel, matematik a podnikatel Karel Janeček, účast ve volbě zvažuje i bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, naopak ji vyloučil vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Do boje o Hrad se zřejmě znovu zapojí senátoři Marek Hilšer a Pavel Fischer.

Život v zemi bude i v dalších týdnech a měsících ovlivňovat epidemie koronaviru. I když poslední měsíc zpomalila, panují obavy, že dosavadní příznivý trend na začátku nového roku zvrátí nakažlivější varianta omikron. Pokračovat proto budou některá omezení a ve školách a firmách se začne v lednu více testovat. Testování čeká zřejmě i očkované.

Česká republika si v tomto roce připomene i mnohá významná výročí historických událostí. Například v květnu uplyne 80 let od atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který provedli českoslovenští parašutisté vyslaní z Británie za pomoci domácího odboje. Letos to také bude 30 let, kdy se rozpadlo Československo.