Česko patří ve srovnání s ostatními státy Evropské unie mezi třetinu zemí, které měly kvůli opatřením proti covidu-19 loni nejdéle zavřené školy. Doba, po kterou se žáci v roce 2020 učili distančně, zhruba odpovídala průměru v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Vyplývá to z materiálu, ve kterém ministerstvo školství pro vládu shrnulo dopady epidemie na vzdělávání. Materiál má ČTK k dispozici. Podle něj měly děti v ČR od šesté třídy výš mezi loňským březnem a letošním červnem víc než polovinu výuky na dálku.
Od vypuknutí epidemie covidu-19 loni v březnu fungovaly české školy v uplynulých měsících distančně několik desítek až stovek dní. Povinné předškolní vzdělávání v posledním ročníku mateřských škol přešlo podle ministerstva plošně na dálku na 28 dní, první stupeň základních škol na 94 dní a druhý stupeň na 141 dní. Střední školy učily na dálku 155 dní, střední odborné školy včetně praktické výuky 133 dní a vysoké školy 135 dní. Nikdy se pro prezenční vzdělávání nezavřely jen vybrané školy, kam mohly chodit děti zdravotníků, policistů nebo hasičů, uvedlo ministerstvo.
"S ohledem na to, že školní rok trvá 196 dní, strávili čeští žáci a studenti na druhém stupni základních škol a výše více než polovinu svého vzdělávání v době pandemie v režimu distanční výuky," uvedl úřad. "Za rok 2020 to zhruba odpovídá průměru zemí OECD, v pořadí zemí EU se pak ČR nachází zhruba v jedné třetině, tedy mezi zeměmi se spíše delším obdobím uzavření škol," doplnil. Při zohlednění uzávěry od ledna do května 2021 by se podle něj Česko zařadilo pravděpodobně ještě víc k zemím s nejdelším obdobím distanční výuky.
V průměru OECD byla loni výuka na dálku v základních školách kolem 55 dní a ve středních školách asi 65 dní. V Česku to bylo v základních školách podobně jako ve středních přibližně 65 dní. Kratší dobu než v ČR byly v Evropě zavřené školy například v Dánsku, Německu, Francii, Belgii, Nizozemsku, Irsku, Španělsku, Estonsku, Portugalsku, Finsku nebo v Litvě. Hůře na tom loni byly hlavně střední školy na Slovensku, v Polsku, Itálii, Lotyšsku, Rakousku či ve Slovinsku. Co se týče základních škol, na delší dobu než v ČR se zavřely ve Slovinsku a Polsku.
Základní školy se podle OECD loni navzdory epidemii neuzavřely vůbec ve Švédsku. Středoškoláci se tam ale učili na dálku zhruba 70 dní. Mezi země, kde měli žáci dálkovou výuku nejkratší dobu, patřily Dánsko, Německo a Nový Zéland. V nich se konala výuka na dálku pro základní i střední školy kolem 20 dní.
Naopak nejdéle byly školy zavřené na Kostarice či v Kolumbii. Na Kostarice zůstávali žáci a studenti doma přes 170 dní, v Kolumbii asi 150. Dlouho uzavřené školy mělo i Slovensko. Středoškoláci se tam učili z domova déle než 110 dní a žáci základních škol zhruba 50.
Jiří Mádl slavil se svým filmem Vlny úspěch nejen u diváků, ale i u odborníků. Ti snímek poslali do boje o Oscara, zároveň ho v Česku ocenili vítězstvím v několika kategoriích Českého lva. Ještě lépe si nakonec film vedl u sousedů na Slovensku.
Pracovat, aby člověk přišel na jiné myšlenky. Takové motto má zřejmě i Felix Slováček, který se již téměř dva týdny vyrovnává se smrtí dcery Aničky. Nehraje si přitom na hrdinu a přiznává, že je to pro něj velmi složité období.
Ruský prezident Vladimir Putin podle tamních médií vyhlásil velikonoční příměří na Ukrajině, informuje BBC. Za předpokladu, že na zastavení bojů přistoupí i Kyjev, má klid zabraní nastat ještě dnes. Podle neoficiálních informací se ukrajinská armáda rozhodla zastavit palbu.
Šéf diplomacie reagoval na ukrajinské straně jako první na ruský návrh velikonočního příměří. Andrij Sybiha neprozradil, zdali Kyjev kývne na zastavení bojů. Zdůraznil však, že slovům ruského prezidenta Vladimira Putina se nedá věřit. Zmínil také, že Moskva nadále může kdykoliv dát souhlas s bezpodmínečným třicetidenním příměřím.
Jeden z evropských králů dorazí v květnu do Česka. Pražský hrad ve čtvrtek prozradil, který z panovníků ze starého kontinentu přijal pozvání prezidenta Petra Pavla. Hrad také sdělil první podrobnosti o programu této návštěvy.
Zpěvák s poškozeným sluchem, to je velmi nepříjemná diagnóza. Náhlé problémy Dana Bárty vedly populární kapelu J.A.R. k odložení dvou pražských koncertů v uplynulých dnech. Fanoušci už si ale mohou do kalendářů zaznamenat náhradní termíny.
Dění kolem pohřbu babičky opět odhaluje velké spory mezi Ornellou Koktovou a její matkou Monikou Binias. Prvně jmenovaná zakázala matce, aby na smuteční obřad chodila. Ostrá protireakce se dala čekat a přišla.
Problémy s medvědy na sousedním Slovensku neberou konce. V pátek došlo k dalšímu útoku šelmy na člověka, který oproti případu ze závěru března naštěstí neskončil tragicky. Napadený muž skončil se zraněním v nemocnici.
Největší událostí probíhajícího týdne bylo úterní poslední rozloučení s Annou Slováčkovou, která do první dubnové neděle statečně bojovala se zákeřnou rakovinou. Smuteční obřad probíhal za zavřenými dveřmi. Jaký byl očima Marty Jandové?
Američané tlačí především na Kyjev a na Evropu, nikoliv na Rusko, tvrdí evropští diplomaté, kteří se zúčastnili jednání s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Právě šéf americké diplomacie vyvolal vášně, když naznačil, že Washington by mohl vzdát snahy o ukončení konfliktu na Ukrajině.
Úterní poslední rozloučení s Annou Slováčkovou proběhlo na její přání za zavřenými dveřmi. A rodiče respektují i další pokyny zesnulé. Fanoušky například zajímá, jak to bude s místem posledního odpočinku. Felix Slováček má pro příznivce milované dcery dobrou zprávu.
Americký prezident Donald Trump bagatelizoval varování šéfa diplomacie Marca Rubia, který naznačil, že Washingtonu dochází trpělivost při jednáních o míru na Ukrajině. Trump nicméně zcela nevyloučil, že by Američané mohli mírové snahy v budoucnu ukončit, pokud nepřinesou kýžený výsledek.