Česko patří v kvalitě silnic mezi nejhorší státy v EU

Vyplývá to z Indexu prosperity Česka, společného projektu České spořitelny (ČS) a iniciativy Evropa v datech. Celkově se Česká republika v indexu zaměřeném na úroveň infrastruktury a digitalizace umístila na 12. místě z 27 zemí EU.

"Příčinou jsou především kvalita silnic, relativně nízké pokrytí vysokorychlostním internetem a nízká úroveň digitalizace státní správy. Česko ale naopak v rámci EU patří k těm zemím, které do dopravy investují nejvyšší podíl svého HDP a které mají nejhustší železniční síť," uvedl Milan Mařík z analytického projektu Evropa v datech.

V Česku připadá na tisíc čtverečních kilometrů 121,25 kilometru železnic, zatímco ve druhé Belgii je to 118,15 kilometru a v třetím Německu 107 kilometrů. Nejhůře Česko dopadlo v hodnocení kvality silnic, v němž skončilo až na 23. místě. Indikátor nevychází přímo ze stavu vozovek, ale z toho, jak ho hodnotí občané dané země. Češi tak patří k nejméně spokojeným občanům v EU, co se týká kvality silnic.

Podle zástupců indexu jde o paradoxní situaci, protože Česko se současně v podílu výdajů na dopravu umístilo mezi nejlepšími. ČR na ni ročně vynaloží 3,6 procenta HDP, což je třetí nejvyšší hodnota v EU. Takřka totožná situace je i u Slovenska a Maďarska, které na silnice vynaloží ještě větší podíl HDP než ČR, ale v hodnocení kvality silnic jsou také v poslední desítce. Podle někdejšího ministra dopravy a současného člena vědecké rady na Dopravní fakultě ČVUT Petra Moose je jednou z možných příčin takto nesourodé situace nesystematický přístup českých vlád. Dodal, že českou silniční infrastrukturu trápí i nízká propojenost.

Nedílnou součástí infrastruktury státu je i její digitální složka a to, jak ji lidé využívají. V Česku je vysokorychlostní připojení k internetu dostupné na 52,5 procenta území, což odpovídá 22. místu v EU. Například v sousedním Německu, které se umístilo na 14. místě, vysokorychlostní internet pokrývá 74,9 procenta území. Tristní je v Česku podle indexu dostupnost vysokorychlostního internetu v nízko osídlených oblastech. V tomto případě pokrytí dosahuje pouhých sedm procent, přičemž horší situace nastává už jen v Řecku, kde takové oblasti nejsou pokryty vůbec. Průměr EU přitom dosahuje 37 procent, nejlépe si vedou státy jako Malta, Nizozemsko či Lucembursko, kde se pokrytí blíží 100 procentům. Podle operátorů je v tomto případě překážkou stavební legislativa, svou roli hraje ale také nedostatečná poptávka. "Mnoha uživatelům mohou sítě s ´ne velmi vysokou kapacitou´ pro jejich potřeby dostačovat," sdělil bývalý předseda Českého telekomunikačního úřadu Jaromír Novák

V digitalizaci státní správy skončilo Česko na 20. místě. Vyplývá to z dat z indexu DESI, v nichž bylo jednotlivým státům uděleno skóre v kategoriích, jako jsou otevřená data, úroveň eGovernmentu pro občany i firmy či možnosti automatického předvyplnění on-line formulářů. Česko v tomto hodnocení získalo 58,6 bodu, zatímco první Estonsko 91,7 bodu, a poslední Rumunsko 21,5 bodu.

Přesto se však Češi učí komunikovat se státem on-line, eGovernment využívá 68 procent obyvatel, což odpovídá 15. místu v EU. "Z dlouhodobého hlediska se situace u nás zlepšuje. Například ještě v roce 2013 s úřady on-line komunikovalo jen 29 procent Čechů," uvedli zástupci indexu. Velkým krokem vpřed bylo pro Česko zavedení bankovní identity, kterou pro přihlašování a ověřování totožnosti při komunikaci se státem či soukromými firmami využívá přes 1,3 milionu uživatelů.