Česko plánuje nakoupit americké stíhací letouny F-35 Lightning, zrušilo tendr na nákup BVP

Jednat bude do října 2023, pokud by se dohody nepodařilo dosáhnout, mohou být další způsoby řešení. Ministerstvo obrany chce pořídit 24 letadel, dosud má armáda 14 stíhacích strojů. Americké letouny v armádě nahradí švédské gripeny. Na jejich využívání má Česká republika smlouvu do roku 2027, využít poté může dvouletou opci.

Podle dřívějších odhadů expertů bude hodnota zakázky ve vyšších desítkách miliard korun, půjde tak nejspíš o nejdražší armádní nákup moderní historie.

Vláda dnes usnesením pověřila Černochovou k vyjednávání s americkou stranou do října 2023. "Pokud se do října 2023 nedohodneme, nezavíráme si cestu pro nějaké další způsoby řešení," uvedla ministryně. Sestaví meziresortní tým se zastoupením ministerstev financí, průmyslu a obchodu, zahraničí, armády a vlády. "Vyjednávání povedeme v tomto formátu a na konci října 2023, pevně věřím, že budu moci dát do vlády nějaké další rozhodnutí," dodala Černochová.

O výběru amerických letadel se spekulovalo delší dobu. Se svou nabídkou nedávno přišlo i Švédsko. Jeho velvyslanec Fredrik Jörgensen ČTK řekl, že Švédsko chce české armádě nabídnout bezplatný převod nyní používaných stíhacích letounů Gripen, možnost jejich modernizace a zároveň nákupu nejmodernější verze Gripen E. Ministerstvo obrany oznámení překvapilo, podle jeho vyjádření Česká republika oficiální nabídku nedostala.

Bez ohledu na výběr letounů se podle Černochové a náčelníka generálního štábu Karla Řehky bude muset modernizovat infrastruktura, například základna v Čáslavi. "I v rámci naší mobility, našich schopností máme za povinnost zajistit plochy pro to, aby tady letouny mohly přistávat," řekla ministryně s tím, že v budoucnu by letounů F-35 mohly v Evropě létat stovky.

"Museli bychom, i pokud bychom měli jiné stroje, infrastrukturu modernizovat a prakticky stavět nové dráhy. Technologie jde dopředu, do té infrastruktury se dlouhodobě neinvestovalo," dodala.

F-35 Lightning II bývá označován za nejmodernější sériově vyráběný stíhací letoun s potenciálem životnosti 30 až 40 let. Jde o letoun s technologií stealth, která má za cíl maximálně omezit jeho zjistitelnost radarem. Odborníci oceňují jeho přístrojové vybavení, díky kterému získává přehled o dění na bojišti a může komunikovat a spolupracovat se spřátelenou technikou. Nevýhodou jsou například oproti gripenům vysoké náklady na provoz. Gripeny v české armádě létají od roku 2005, Česko si je od Švédska pronajímá. Rozhodování o nových stíhacích letounech tehdy doprovázela podezření na korupci. Čeští stíhači mají k dispozici 12 jednomístných a dvě dvoumístná letadla. Nasazeni s nimi několikrát byli i při ochraně vzdušného prostoru spojenců na Islandu a v Pobaltí.

Obrana zrušila tendr na nákup bojových vozidel, osloví přímo švédského výrobce

Ministerstvo obrany zrušilo tendr na nákup pásových bojových vozidel (BVP) pěchoty za více než 50 miliard korun. Nově osloví přímo švédského výrobce stroje CV-90 BAE Systems. Rozhodla o tom dnes vláda, řekli novinářům premiér Petr Fiala (ODS) a ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Tendr byl podle Černochové zrušen na základě doporučení právní kanceláře. Nové stroje mají nahradit letitá sovětská vozidla.

Dosavadní tendr, ve kterém zůstali tři potenciální dodavatelé, nabral postupně několikaleté zpoždění. Předchozí vláda ho přerušila, protože předložené nabídky nesplnily armádní požadavky. Koncem června ministerstvo zaslalo třem účastníkům tendru nové podmínky výběrového řízení. Bylo mezi nimi vzdání se nároků na náhradu škody, která by firmám mohla vzniknout v souvislosti s dosavadním průběhem tendru, nebo nepřekročitelnost původní předpokládané hodnoty zakázky 51,68 miliardy korun včetně DPH. Nové podmínky neodsouhlasily španělský GDELS s vozidlem ASCOD a německý Rheinmetall Landsysteme s vozidlem Lynx.

Černochová už dříve uvedla, že měl být rovnou vyřazen jeden uchazeč, který nesplnil technické ani finanční podmínky. Bývalý ministr obrany a nynější šéf sněmovního branného výboru Lubomír Metnar (za ANO) ale uvedl, že odborná skupina mu tehdy doporučila tento postup.

S nabídkou na účast v tendru oslovil úřad čtyři firmy. Kromě těch, které podaly nabídku, bylo původně účastníkem i německé konsorcium PSM s obrněncem Puma. Ze soutěže ale odstoupilo, protože jeho vozidlo by nenaplnilo armádní požadavky.

Černochová dnes uvedla, že s ohledem na doporučení právní kanceláře nezbylo než tendr zrušit. Připomněla, že Slovensko v červnu oznámilo koupi 152 pásových obrněných vozidel od Švédska za zhruba 1,69 miliardy eur (41,7 miliardy korun). Nákup se chce pokusit se sousedy koordinovat, existuje podle ní díky tomu i šance na slevu či rychlejší dodávky. "Jdeme vyjednávat se švédskou vládou, ale nezavíráme si cesty pro další možnosti, které mohou nastat," doplnila.

S nákupem by podle Černochové měl počítat už státní rozpočet pro příští rok. Při vyjednávání chce dosáhnout toho, aby se na zakázce minimálně ze 40 procent podílel český průmysl, dalšími kritérii budou rychlost dodání a cena. "Fronty na jakýkoliv vojenský materiál jsou nyní velice dlouhé a my se musíme co nejrychleji do té fronty postavit," uvedla Černochová.

Premiér Fiala označil dnešní rozhodnutí o BVP i amerických bojových letounech F-35 Lightning za krok směrem k posílení obranyschopnosti ČR v příštích desítkách let, k modernizaci armády a plnění závazků vyplývajících z členství v NATO. Náčelník generálního štábu Karel Řehka uvedl, že se švédskými BVP je armáda schopná pracovat. "Je to vyhovující vozidlo pro koncepci našich ozbrojených sil a vozidlo, které potřebujeme. Pokud k tomu (nákupu) dojde, jsme s tímto výběrem spokojeni," uvedl.

Nová vozidla mají nahradit letité obrněnce pocházející ještě z dob Sovětského svazu. Stroje budou tvořit páteř těžké brigády, kterou se Česko v NATO zavázalo mít k dispozici v roce 2026. Armáda požaduje vozidla v sedmi modifikacích. Většina bude sloužit jako bojová vozidla pěchoty, která mají uvézt 11 vojáků, mít věž s osádkou a kanon ráže 30 milimetrů. Další budou ve verzích velitelské, průzkumné, ženijní, vyprošťovací, zdravotnické a jako dělostřelecká pozorovatelna.

Výrobce švédských obrněnců potěšilo rozhodnutí vlády

Společnost BAE Systems, švédského výrobce obrněnce CV90, potěšilo rozhodnutí české vlády zahájit přímé jednání se Švédskem o nákupu bojových vozidel pěchoty pro českou armádu. Firma věří, že vozidlo CV90 je pro Česko nejlepší volbou, sdělil ČTK její mediální zástupce Zdeněk Soudný. Německá fírma Rheinmetall Landsysteme je rozhodnutím překvapena. Španělský výrobce GDELS chce před dalším rozhodnutím situaci analyzovat.

"BAE Systems je připravena podpořit vlády České republiky a Švédska v jejich diskusích s cílem zajistit úspěšnou realizaci projektu," uvedla společnost v prohlášení, které ČTK poskytl její mediální zástupce Soudný. Vzájemná spolupráce by podle firmy přinesla výhody i pro český obranný průmysl. "BAE Systems investovala značné úsilí do budování vztahů s českými průmyslovými partnery a mnozí jsou již součástí našeho dodavatelského řetězce. Nyní máme příležitost tyto vztahy dále rozšířit," uvedla společnost.

Společnost Rheinmetall ČTK sdělila, že ji rozhodnutí ministerstva překvapilo. "Jsme i nadále přesvědčeni, že vozidlo Lynx KF41 je pro Armádu ČR nejlepší volbou ve všech kritériích. Při každé vhodné příležitosti budeme zdůrazňovat jeho kvality," citovala vyjádření firmy jejich mediální zástupkyně v Česku Kateřina Fričová z BEST Communications.

Společnost GDELS vzala dnešní prohlášení ministryně obrany Jany Černochové (ODS) na vědomí. "Než GDELS rozhodne o dalších krocích, bude situaci analyzovat, přezkoumá možnosti a bude sledovat další vývoj," sdělil ČTK její zástupce Marc-Aurel Bischoff. Dodal, že postoj firmy se nemění a že je českému ministerstvu obrany k dispozici k jednání o společném programu, který by vycházel z návrhu, který společnost GDELS předložila. "Jsme stále přesvědčeni, že náš přístup přináší České republice výrazně větší výhody, pokud jde o cenu, ekonomické a průmyslové výhody a rychlé dodávky vozidel," uvedl.

Firma poslala nedávno dopis členům sněmovního výboru pro obranu. Oznámila v něm, že navrhuje jako další postup mezivládní dododu. Podle informací ČTK španělský výrobce v dopise například slibuje, že je připraven na úplný transfer technologie do ČR a na výrobu podvozku i věže stroje na českém území. Nechce ale spolupracovat se státním podnikem VOP CZ, nýbrž s holdingem Czechoslovak Group. S ním se už firma v minulosti domluvila při výrobě pandurů. Dříve slíbenou cenu zakázky je připraven GDELS dodržet, pokud ministerstvo "akceptuje doporučené iniciativy na snížení nákladů".

České gripeny budou hlídat nebe v Pobaltí o dva měsíce déle

České gripeny budou hlídat vzdušný prostor Pobaltí o dva měsíce déle až do konce září. Důvodem je žádost Litvy. Vládu o tom dnes informovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). ČTK to řekl Jiří Táborský z tiskového oddělení ministerstva obrany. Čeští stíhači měli v Litvě skončit na konci července.

Protože Litva, Lotyšsko a Estonsko nemají vlastní stíhací letectvo, ochranu vzdušného prostoru zajišťují členské země NATO. "Od srpna však neměl Českou republiku kdo vystřídat, litevský ministr obrany proto požádal, zda by bylo možné prodloužit působení české armády o dva měsíce, do konce září 2022," uvedl Táborský. Od října převezme dohled nad pobaltským vzdušným prostorem Dánsko.

"Pokračování v plnění tohoto úkolu potvrzuje, že Česká republika patří ke spolehlivým partnerům v NATO, což je právě v době ruské agrese na Ukrajině dvojnásob důležité," uvedla Černochová.

Prodloužení působení podle Táborského nemusí schvalovat vláda a Parlament, lze jej uskutečnit na základě už dříve schváleného mandátu. Ten platí od začátku dubna právě do konce září. Podle ministerstva tak stačí rozhodnutí ministryně. O svém záměru informovala vládu a parlamentní výbory.

Táborský dodal, že zvýšené náklady zhruba 14 milionů korun budou uhradí "v maximální možné míře" Litva.

Pětice českých gripenů do Pobaltí odletěla na konci března, dohled nad pobaltským nebem převzaly na začátku dubna. V té době v Pobaltí působily společně se španělským a francouzským letectvem. Létají z letiště v litevském Šiauliai. Jde o sedmé nasazení českých gripenů k ochraně vzdušného prostoru členských států Severoatlantické aliance, v Pobaltí jsou počtvrté.