Česko se možná dočká koridoru do Drážďan. V příštích šesti letech to ale nebude

Ilustrační fotografie.
Ilustrační fotografie., foto: Pixabay
Pavel Dratva , ČTK 25. září 2021 16:25
Sdílej:

Jednání se zemědělci kvůli plánovanému koridoru mezi Prahou a Drážďany nejsou u konce, nejspíš budou trvat roky. Dnes to novinářům řekl ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Problémem není podle něj nyní část koridoru, která má vést Polabím, ale v okolí Ústí nad Labem, dodal. Stát plánuje začít stavět koridor v roce 2027.

Ministr dnes jednal se svým saským protějškem Martinem Duligem (SPD) a zástupci Evropské komise právě o budoucích koridorech a jejich roli při cestování mezi ČR, Německem a Rakouskem. V Německu je u koridoru se zemědělci podle Duliga menší problém, protože jeho velká část má vést pod zemí.

Podle Havlíčka by do konce tohoto desetiletí mohla být hotová část koridoru v Polabí, dvě třetiny koridoru mezi Prahou a Brnem či část koridoru mezi Ostravou a Moravskou bránou. Aktuálně se podle něj řeší financování trati, kde by mohly pomoci evropské zdroje.

Letos na jaře si zemědělci stěžovali, že stát s nimi o koridorech málo komunikuje. Podle tehdejšího vyjádření předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy má výstavba koridoru zabrat přes 3300 hektarů úrodné půdy a hrozí i to, že koridor ovlivní hydrologickou bilanci povodí řeky Vrchlice, které je zdrojem pitné vody pro 60.000 obyvatel Kutnohorska. Plánovaná severní varianta tratě mezi Prahou a Brnem vede pět kilometrů od vodního díla, nezasahuje tedy ani do ochranného pásma, uvedl tehdy mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Stát se bude podle něj snažit se zemědělci více komunikovat, což však v poslední době bylo obtížné kvůli koronaviru.

Správa železnic (SŽ) přišla v červenci s novou variantou trasy vysokorychlostní trati z Prahy do Drážďan se zastávkou v Ústí nad Labem, vyhnula by se části obydlené oblasti na Litoměřicku. Nyní pracují dotčené orgány se třemi variantami, pokud nebude možné uskutečnit ani jednu z nich, plánuje se SŽ vrátit k původní variantě, která se zastávkou v Ústí nad Labem nepočítá, uvedl tehdy hejtman kraje Jan Schiller (ANO).

Stát aktuálně podle Havlíčka přispívá na železnici ročně 55 miliard korun, což je o 30 procent více než před dvěma roky. Vláda pak v září schválila, že zabezpečovací evropský železniční systém ETCS by v následujících deseti letech měl být postupně vybudován na asi 4800 kilometrech tuzemských tratí. Stát na to dá zhruba 47 miliard korun, dalších 15 miliard vynaloží na vybavení vlaků stejným systémem. V následujících 20 letech by mělo do systému jít kolem 100 miliard korun a ETCS by se mělo v různých formách objevit i na menších tratích v Česku. Využít na to stát chce i peníze z evropských fondů.

Vlaky na vysokorychlostní železnici v Česku by podle odhadů mohlo v budoucnu využívat přes 130.000 cestujících denně. Stát si od vysokorychlostních tratí slibuje především výrazné zkrácení jízdní doby.

Stalo se
Světové celebrity
Král Karel III.

Karel III. už chystá letošní vánoční projev. Podle expertů bude dojemný!

Britský král Karel III. se připravuje na svůj v pořadí již čtvrtý vánoční projev, který se stal téměř stoletou tradicí na Boží hod v 15:00. Podle královských expertů není tato úloha nikdy lehká a očekává se, že projev bude obsahovat upřímnou a dojemnou výzvu k národu a Společenství. Královský komentátor Richard Palmer se domnívá, že král se dotkne mnoha zásadních témat, která hýbala uplynulým rokem.

Počasí
Podzimní počasí

Jak bude po víkendu? Teplejší počasí v prosinci si už nejde představit

Druhý prosincový týden přinese do Česka výrazné oteplení, kdy denní maxima na několik dní překročí deset stupňů nad nulou. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

České celebrity
Agáta Hanychová

Nejhorší zkušenost. Agáta Hanychová prozradila, co se stalo

Jako maminka má Agáta Hanychová největší trápení s nejmladší dcerou Rozárkou. Dlouho totiž vedla spory ohledně rozdělení péče o holčičku s jejím otcem Jaromírem Soukupem. Nyní se ale odehrálo úplně jiné drama. Rozárka totiž musela k lékaři. 

Zahraničí
Bundeswehr, ilustrační fotografie.

Němci spouštějí revoluci ohledně armády. Mladí se chystají protestovat

Německý parlament schválil zavedení dobrovolné vojenské služby ve snaze posílit národní bezpečnost v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině. Podle BBC jde o zásadní změnu v přístupu Berlína k armádě, která by se podle kancléře Friedricha Merze měla stát nejsilnějším konvenčním vojskem v Evropě.