Česko se možná dočká koridoru do Drážďan. V příštích šesti letech to ale nebude

Ministr dnes jednal se svým saským protějškem Martinem Duligem (SPD) a zástupci Evropské komise právě o budoucích koridorech a jejich roli při cestování mezi ČR, Německem a Rakouskem. V Německu je u koridoru se zemědělci podle Duliga menší problém, protože jeho velká část má vést pod zemí.

Podle Havlíčka by do konce tohoto desetiletí mohla být hotová část koridoru v Polabí, dvě třetiny koridoru mezi Prahou a Brnem či část koridoru mezi Ostravou a Moravskou bránou. Aktuálně se podle něj řeší financování trati, kde by mohly pomoci evropské zdroje.

Letos na jaře si zemědělci stěžovali, že stát s nimi o koridorech málo komunikuje. Podle tehdejšího vyjádření předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy má výstavba koridoru zabrat přes 3300 hektarů úrodné půdy a hrozí i to, že koridor ovlivní hydrologickou bilanci povodí řeky Vrchlice, které je zdrojem pitné vody pro 60.000 obyvatel Kutnohorska. Plánovaná severní varianta tratě mezi Prahou a Brnem vede pět kilometrů od vodního díla, nezasahuje tedy ani do ochranného pásma, uvedl tehdy mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Stát se bude podle něj snažit se zemědělci více komunikovat, což však v poslední době bylo obtížné kvůli koronaviru.

Správa železnic (SŽ) přišla v červenci s novou variantou trasy vysokorychlostní trati z Prahy do Drážďan se zastávkou v Ústí nad Labem, vyhnula by se části obydlené oblasti na Litoměřicku. Nyní pracují dotčené orgány se třemi variantami, pokud nebude možné uskutečnit ani jednu z nich, plánuje se SŽ vrátit k původní variantě, která se zastávkou v Ústí nad Labem nepočítá, uvedl tehdy hejtman kraje Jan Schiller (ANO).

Stát aktuálně podle Havlíčka přispívá na železnici ročně 55 miliard korun, což je o 30 procent více než před dvěma roky. Vláda pak v září schválila, že zabezpečovací evropský železniční systém ETCS by v následujících deseti letech měl být postupně vybudován na asi 4800 kilometrech tuzemských tratí. Stát na to dá zhruba 47 miliard korun, dalších 15 miliard vynaloží na vybavení vlaků stejným systémem. V následujících 20 letech by mělo do systému jít kolem 100 miliard korun a ETCS by se mělo v různých formách objevit i na menších tratích v Česku. Využít na to stát chce i peníze z evropských fondů.

Vlaky na vysokorychlostní železnici v Česku by podle odhadů mohlo v budoucnu využívat přes 130.000 cestujících denně. Stát si od vysokorychlostních tratí slibuje především výrazné zkrácení jízdní doby.