Česko už vydalo běžencům z Ukrajiny 377.764 víz

Zároveň otevírají uprchlíkům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Někteří uprchlíci ze země odjíždějí do jiných zemí nebo se vracejí na Ukrajinu, podle odhadu úřadů tak nyní reálně pobývá v Česku asi 280.000 až 300.000 běženců, převážně žen s dětmi.

Na cizinecké policii se od počátku rusko-ukrajinského konfliktu nahlásilo bezmála 304.400 lidí, v pátek jich bylo 1783. Hlásit se nemusí děti mladší 15 let, kterých je mezi uprchlíky podle statistik zhruba třetina.

Nejvíce uprchlíků zůstává v Praze, kde podle ministerstva vnitra ohlásilo pobyt zhruba 88.000 běženců. Od čtvrtka je však v hlavním městě uzavřeno Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině. Vedení města o uzavření rozhodlo kvůli přeplněnosti Prahy a nedostatečným kapacitám, někteří hejtmani rozhodnutí Prahy kritizovali. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) se na páteční schůzce s premiérem Petrem Fialou (ODS) domluvili, že vznikne soubor opatření, která budou motivovat uprchlíky k přesunu do méně vytížených obcí. Rovněž vznikne koordinační mechanismus, podle kterého se samotný přesun uskuteční.

Sněmovna i Senát tento týden schválily novelu zákona zvaného lex Ukrajina, podle které budou ministerstva a další úřady i po skončení nouzového stavu vyčleňovat budovy pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny po ruské vojenské invazi. Kraje mají s obcemi nadále zajišťovat běžencům nouzová přístřeší a bydlení. Pokračovat bude i současný systém registrace uprchlíků. Snazší a rychlejší by mělo být budování dočasných staveb pro ubytování a vzdělávání uprchlíků. Běženci budou také moci žádat po půl roce od udělení dočasné ochrany o dávku v částce životního minima. Půjde o 4250 korun měsíčně pro dospělé a o 3050 korun za měsíc pro děti. Normu ještě posoudí prezident.