Česko získá od EU na pomoc s ukrajinskými uprchlíky 680 milionů korun

Celková částka, kterou komise nyní z fondů pro vnitřní záležitosti uvolní, je 248 milionů eur. Peníze mají sloužit především na jídlo, dopravu a ubytování lidí prchajících před ruskou invazí.

Podle posledních údajů OSN před válkou z Ukrajiny uprchlo na šest milionů lidí, velká většina z nich našla útočiště v zemích EU. Výrazně nejvytíženější je Polsko a mezi dalšími zeměmi je v popředí Česko.

Podle dnes zveřejněných dat ministerstva vnitra byla v Česku udělena dočasná ochrana 348 177 lidem z Ukrajiny, ve středu jich přibylo 1407. Cizinecké policii se přihlásilo více než 248 tisíc osob, 1978 jen za včerejší den. 

Komise se v dubnu zavázala poskytnout státům nejvíce zasaženým uprchlickou vlnou celkem 400 milionů eur, z nichž první část nyní rozděluje mezi pětici zemí. Více než polovina z celkových 248 milionů připadne Varšavě, která dostane 144,6 milionu eur.

Zbylou část celkových 400 milionů chce unijní exekutiva uvolnit poté, až tento plán schválí členské státy a europoslanci.

Brusel již unijním státům ve snaze pomoci s řešením uprchlické vlny umožnil využít nevyčerpané peníze z končícího sedmiletého období. Například pro Česko je to ovšem podle vládních politiků nedostatečné, neboť velkou většinu peněz již vyčerpalo nebo ji má vázánu.

Česko proto bylo mezi desítkou zemí, jejichž vlády začátkem května požádaly komisi o další pomoc. Navrhly například využití mimořádných rezerv z unijního rozpočtu či větší pružnost při nakládání s dotacemi určenými pro jednotlivé státy v kohezních fondech.

Fiala: Podpora od EU je vstřícný krok, částka ale není konečná

Premiér Petr Fiala (ODS) považuje finanční podporu od Evropské unie ve výši téměř 680 milionů korun na pomoc s ukrajinskými uprchlíky za vstřícný krok. Částka ale podle něj není konečná, očekává řadu dalších jednání. Předseda vlády to dnes uvedl ve vyjádření pro ČTK.

Kromě Česka získají peníze Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Celková částka, kterou Evropská komise nyní z fondů pro vnitřní záležitosti uvolní, je 248 milionů eur (přes šest miliard korun). Peníze mají sloužit především na jídlo, dopravu a ubytování lidí prchajících před ruskou invazí.

"Považuji to za vstřícný krok, částku ale nepovažuji za konečnou. Je před námi ještě řada jednání, ve kterých budeme postupovat konstruktivně. Věřím, že se nám je podaří dovést do úspěšného konce," uvedl premiér.

Komise se v dubnu zavázala poskytnout státům nejvíce zasaženým uprchlickou vlnou celkem 400 milionů eur (téměř deset miliard korun), z nichž první část nyní rozděluje mezi pětici zemí. Více než polovina z nyní vyčleněné částky připadne Varšavě, která dostane 144,6 milionu eur. Zbylou část z celkových 400 milionů eur chce unijní exekutiva uvolnit poté, až tento plán schválí členské státy a europoslanci.

Brusel již unijním státům ve snaze pomoci s řešením uprchlické vlny umožnil využít nevyčerpané peníze z končícího sedmiletého období. Například pro Česko je to ovšem podle vládních politiků nedostatečné, neboť velkou většinu peněz již vyčerpalo nebo ji má vázánu.

Česko proto bylo mezi desítkou zemí, jejichž vlády začátkem května požádaly komisi o další pomoc. Navrhly například využití mimořádných rezerv z unijního rozpočtu či větší pružnost při nakládání s dotacemi určenými pro jednotlivé státy v kohezních fondech.