Čeští učitelé čelí psychické zátěži, tvrdí expert. Hrozí jim vyhoření

Projevilo se to i v době pandemie, která přinesla změny ve formě výuky, uvedl Petr Hlaďo z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). Jde o jedno z témat, kterým se bude nový institut zabývat.

"Průzkumy u učitelů ukázaly, že distanční výukou učitelé trávili více času než běžným vyučováním. Narostl jim zejména objem přípravy a komunikace se žáky a rodiči. Stres vedl k psychickému a fyzickému vyčerpání zejména u starších učitelů. Po návratu žáků do lavic nesmíme zapomínat ani na strach starších učitelů z nákazy covidem. Někteří se proto rozhodli svoji práci opustit," uvedl vědec.

Dostatečná prý není v českém prostředí ani příprava budoucích učitelů. "Je spíše výjimkou, že jsou studenti učitelství seznamováni s psychologií zdraví a psychohygienou. Zde je stále velký potenciál pro změny,“ řekl Hlaďo.

"Škola by měla podporovat pracovní schopnost učitelů. Nejde pouze o to, aby učitel uměl dobře učit, ale aby měl dostatečnou duševní a fyzickou kapacitu vypořádat se s každodenními pracovními nároky učitelské profese. Kromě poskytování dostatečného volna a vytváření příležitostí ke vzdělávání a osobnostnímu rozvoji mohou školy svým učitelům poskytnout například služby kouče či supervizora. Obojí by mohlo být pracovní náplní školních psychologů,“ uvedl vědec.

Odborníci školám doporučují pravidelně monitorovat úroveň pracovní schopnosti učitelů a míru syndromu vyhoření. Vedení škol by také podle Hlaďa mělo na každého učitele nahlížet jako na individualitu. "Jiné potřeby mají nastupující učitelé, jiné zkušení učitelé v produktivním věku či učitelé na sklonku své kariéry. Z toho je patrné, že podpora by měla mířit nejenom na starší učitele, ale na všechny věkové kategorie učitelů," uvedl Hlaďo.

Konkrétní tipy, jak podporovat pracovní schopnost učitelů, udržovat jejich duševní pohodu a předcházet syndromu vyhoření, vědci vypsali na webu vitalniucitel.cz. Souhrnně platí, že vitální učitel je ten, který je schopen úspěšně vykonávat svoji práci, zvládat pracovní změny, udržovat si duševní pohodu, plánovat své profesní cíle a pracovat na jejich naplňování. A při tom všem mít ze své práce radost a pocit užitečnosti.