„Buď chudým zemím poskytnete finanční prostředky na vyrovnání se s ničivými následky změny klimatu nyní, nebo zaplatíte mnohem více později,“ varují klimatologové delegace na klimatickém summitu COP29 v Ázerbájdžánu.
Podle odborníků potřebují rozvojové země minimálně bilion dolarů ročně do roku 2030, aby mohly přejít na ekologičtější energetické zdroje a chránit se před extrémními klimatickými událostmi. Informaci přinesla agentura Reuters.
Financování je na COP29 hlavním tématem. Reuters připomíná, že cíl ve výši 100 miliard dolarů ročně pro rozvojové země byl sice dosažen, avšak s dvouletým zpožděním. Navíc většina těchto prostředků byla poskytnuta ve formě půjček místo grantů, což je podle příjemců nevhodné a mělo by se to změnit.
Čtvrteční jednání začalo zprávou nezávislé skupiny expertů pro financování klimatických opatření, která uvádí, že cílová částka by se měla do roku 2035 zvýšit na 1,3 bilionu dolarů ročně. Experti rovněž varují, že pokud se investice neuskuteční včas, celková potřebná částka se bude dále zvyšovat.
„Jakýkoliv výpadek investic před rokem 2030 zvýší tlak na následující roky a zkomplikují se tím i náklady na dosažení klimatické stability,“ uvádí se ve zprávě. „Čím méně toho svět dosáhne nyní, tím větší budou náklady později.“
Podle Reuters bude dosažení dohody v Baku náročné. Mnohé západní vlády váhají s navýšením financí, pokud se nepřipojí další země, včetně Číny. Složitou situaci dále komplikuje nedávné zvolení Donalda Trumpa zpět do úřadu prezidenta USA, neboť Trump je znám svým skeptickým přístupem ke klimatickým otázkám. Proto se delegáti na konferenci zaměřují i na jiné finanční zdroje, například Světovou banku.
Koalice světových lídrů, zahrnující představitele průmyslových zemí i států ohrožených klimatickými změnami, na COP29 v Baku vyzvala k významnému navýšení finanční podpory pro klimatická opatření. Jak informovala agentura DPA, v prohlášení koalice se zdůrazňuje naléhavá potřeba mobilizovat obrovské finanční prostředky pro boj s klimatickou krizí.
Prohlášení také apeluje na vyspělé země, aby plnily své finanční závazky a vedly cestu k financování klimatických opatření. Společně s tím se objevila i výzva k hledání inovativních způsobů financování, které by mohly napomoci zvýšení objemu dostupných prostředků.
Mezi signatáře výzvy patří vedle Německa také další země jako Francie, Španělsko a Kanada, stejně jako několik ostrovních států a afrických zemí, které patří k těm nejohroženějším.
Německo se zavázalo od příštího roku vyčlenit šest miliard eur ročně na podporu klimatických opatření. Tento příslib však vzbuzuje otázky, protože německé rozpočtové plány dosud neukázaly dostatečné finanční krytí těchto závazků.
Klimatičtí aktivisté varují, že nesplní-li Německo své sliby, může to ohrozit jeho důvěryhodnost v očích mezinárodního společenství a podkopat důvěru ostatních zemí v podobné závazky.
Vedle požadavku na zvýšení finančních příspěvků se v prohlášení hovoří také o nutnosti inovativních řešení financování. Ta by měla zahrnovat nové přístupy, které by mohly usnadnit a urychlit přístup k potřebným prostředkům.
Financování klimatických opatření je jedním z klíčových bodů COP29, přičemž představitelé klimaticky zranitelných zemí zdůrazňují, že bez adekvátních finančních zdrojů zůstane mnoho slibů nesplněných.
Odborníci varují, že pokud nebudou splněny finanční závazky, hrozí řetězová reakce, která by mohla vyvolat ještě závažnější klimatické problémy, ohrozit biodiverzitu, zvýšit hladinu moří a vést ke katastrofickým změnám pro nejzranitelnější komunity.
Výzva na COP29 zdůrazňuje, že klimatická změna je globálním problémem, který vyžaduje solidaritu a spolupráci nejen na úrovni jednotlivých států, ale také na globální scéně, a apeluje na světové lídry, aby spojili své síly a vytvořili společný fond, který by financoval boj proti klimatickým změnám.
Česko sužovala v tomto týdnu tropická epizoda, chladno nebude ani o víkendu. Po dnech volna má však následovat výrazné ochlazení. Teploty spadnou i o více než deset stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
V Karlových Varech začal 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu. Po letech na něm chybí jeho dlouholetý prezident Jiří Bartoška, který počátkem května zemřel ve věku 78 let. Už dnes dorazili první hvězdní hosté, konkrétně americký herec Peter Sarsgaard a jeho lucemburská kolegyně Vicky Krieps. Oba si převzali Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary.
Páteční blackout v Česku způsobila technická závada, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) po jednání Ústředního krizového štábu. Podle jeho slov se přepokládá, že ještě dnes budou obnoveny dodávky elektrické energie ve všech zasažených místech.
Česko v posledních hodinách zasáhla tragická zpráva, která přišla z Pákistánu. Při expedici na devátou nejvyšší horu světa Nanga Parbat zahynula horolezkyně Klára Kolouchová, první Češka, která zdolala Mount Everest. Na smutnou zprávu reagují i slavné osobnosti.
Hrozí v Česku další vlna veder s teplotami výrazně přes 30 °C? Z některých zdrojů by se mohlo zdát, že tropy opět udeří během druhého červencového víkendu. Podle meteorologů je zřejmé, že se znovu oteplí. Momentálně ale není jasné, kam až odpolední maxima vyšplhají.
První hosté již dorazili do Karlových Varů, kde dnes odstartuje 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu. Poprvé po letech bude bez dlouholetého prezidenta akce Jiřího Bartošky, který na začátku května ve věku 78 let zemřel. Jiná z každoročních tváří festivalu už je na místě.
Části České republiky dnes kolem poledne postihl masivní výpadek elektrické energie. Nejvíce zasáhl hlavní město Prahu, kde přestaly fungovat tramvaje, metro, semafory, ale také platební terminály a bankomaty. Bez proudu se ocitla část centra i okrajových čtvrtí. Problémy se objevily i v řadě dalších krajů. Odpoledne postupně elektřina ve většina částí Česka naskočila, rozjely se vlaky i hromadná doprava.
Hollywood zasáhla smutná zpráva. Ve věku 67 let zemřel americký herec Michael Madsen, jehož nejvíce proslavily role ve filmech slavného režiséra Quentina Tarantina.
Poprvé od května se v Česku řeší, jak jsou otevřené obchody. Můžete být v klidu, dnes nakoupíte ještě bez jakýchkoliv problémů. Tentokrát se to ale sešlo tak, že oba červencové svátky vycházejí na víkend. O to větší je nejistota ohledně otevírací doby.
Několik dní na svobodě už je Leo Beránek, rapper, kterého předtím, než skončil na dlouhá léta za mřížemi, proslavila jedna z televizních reality show. Co bude dělat po návratu do běžného života? Sám Beránek nabídl odpověď.
Českou horolezeckou obec zasáhla tragédie. Ve věku 46 let zahynula horolezkyně Klára Kolouchová, první Češka, která zdolala nejvyšší horu světa Mount Everest. Osudným se jí stal pád při výstupu na devátý nejvyšší světový vrchol Nanga Parbat.
Jen krátce předtím, než uplynou tři měsíce od smrti všemi obdivované Anny Slováčkové, si lidé dělali obavy o jejího otce Felixe Slováčka. Toho totiž potkala náhlá zdravotní příhoda na palubě letadla.