Čínské firmy přišly na způsob, jak neplatit Trumpova cla

Firmy se připravují na ekonomické dopady druhého Trumpova prezidentského období. Pokud by splnil své předvolební sliby, znamenalo by to zavedení cel téměř na všechny dovozy do USA, zvláště z Číny, uvedl server The Guardian.

Navzdory obavám z nové globální obchodní války některé čínské výrobní společnosti mohou čerpat inspiraci od svých kolegů ze solárního průmyslu, kteří si už vytvořili strategie, jak se vyrovnat s agresivními americkými cly.

Čína dominuje globálnímu solárnímu trhu a ovládá více než 80 % každé fáze výrobního procesu solárních panelů, podle Mezinárodní energetické agentury. V roce 2022 Čína exportovala rekordních 227 gigawattů (GW) solárních panelů – více, než činí celková instalovaná solární kapacita Spojených států.

Přesto jen méně než 1 % z těchto panelů bylo určeno pro USA. Z 54 GW solárních panelů, které Spojené státy loni dovezly, pocházela většina z jihovýchodní Asie, konkrétně z Kambodže, Malajsie, Thajska a Vietnamu. Pouze zanedbatelný podíl byl přímo z Číny.

Více než deset let amerických cel na čínské solární panely téměř eliminovalo čínské výrobky z amerického trhu. Tato situace přiměla čínské společnosti přesunout a rozšířit své výrobní řetězce do zahraničí, což americké úřady považují za snahu obejít cla.

Například třetí největší světový výrobce solárních panelů, společnost Longi, již od roku 2016 buduje továrny v jihovýchodní Asii, včetně Malajsie, Thajska a Vietnamu. V roce 2023 začala stavět další projekty v Malajsii a dokonce vytvořila společný podnik ve Spojených státech. Společnost však popírá obvinění amerického ministerstva obchodu z obcházení cel prostřednictvím jihovýchodní Asie a tvrdí, že dodržuje americké zákony.

Americké ministerstvo obchodu nedávno oznámilo nová cla na několik čínských solárních výrobců, kteří vyváželi z Kambodže, Malajsie, Thajska a Vietnamu. Tato opatření byla reakcí na stížnosti amerických solárních firem, že čínské společnosti zaplavují americký trh levnými panely. Longi však nebyla na seznamu těchto výrobců, a není jasné, zda to zahrnuje některou z jejích dceřiných společností.

Obecně platí, že cla fungují jako hra „whack-a-mole“, říká Marius Mordal Bakke, analytik společnosti Rystad Energy. Jakmile jsou cla zaměřena na jednu zemi, firmy se přesunou jinam. Přesměrování dodavatelských řetězců sice něco stojí, ale pokud mohou společnosti prodávat své výrobky za trojnásobek nebo čtyřnásobek ceny na americkém trhu, investice se vyplatí.

Tento „whack-a-mole“ přístup se nyní rozšiřuje i do dalších částí jihovýchodní Asie, jako je Laos a Indonésie. Vývoz solárních produktů z Indonésie do USA se letos téměř zdvojnásobil, zatímco dodávky z Laosu také prudce rostou.

Odvětví se navíc začíná přesouvat na Blízký východ, zejména do Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a Ománu. Podle analytiků již ve Washingtonu probíhá debata o tom, zda by tyto země mohly být dalšími cíli amerických antidumpingových opatření.

Čínské společnosti si uvědomují potřebu připravit své podnikání na nová cla. Společnost Tongwei, největší čínský výrobce solárních panelů, ve své výroční zprávě uvedla, že mnoho čínských fotovoltaických společností začalo zkoumat nové cesty růstu, včetně zakládání výrobních zařízení v zahraničí, přičemž jako příklady uvedla USA, Blízký východ a Vietnam.

Americký solární trh tvoří jen asi 10 % globálního trhu se solárními panely. Přes 93 % světové výrobní kapacity polysilikonu – klíčového materiálu pro výrobu solárních panelů – je však v Číně. Proto bude téměř nemožné, aby se americký solární průmysl úplně zbavil čínského vlivu.

Pro čínský solární průmysl tak může být největší hrozbou politika, nikoli cla. Trumpova administrativa se podle analytiků pravděpodobně pokusí zpomalit globální přechod na čistou energii, což by mohlo negativně ovlivnit čínské solární společnosti, které se staly klíčovými dodavateli technologií pro tuto transformaci.