Členství Švédska v NATO by posílilo bezpečnost sousedních zemí a snížilo riziko konfliktu v severní Evropě. Vyplývá to z bezpečnostní zprávy švédského parlamentu, která mimo jiné analyzuje přínosy a rizika vstupu země do Severoatlantické aliance. Švédsko přehodnocuje svou neutralitu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
Vojenská neangažovanost nám sloužila dobře, ale nyní jsme v jiné situaci, uvedla švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová. "Náš názor je, že bychom v reakci na případnou žádost o vstup do NATO neutrpěli konvenční vojenský útok," dodala Lindeová. Připojení se k Severoatlantické alianci by mělo "odstrašující účinek v severní Evropě," uvádí se v závěru zprávy.
Dokument neobsahuje jasné doporučení pro vstup do obranné aliance. Je však považován za základ pro blížící se rozhodnutí skandinávské země o možném členství v NATO. Podle zprávy by Švédsko členstvím posílilo nejen svou vlastní bezpečnost, ale přispělo by i k bezpečnosti podobně smýšlejících sousedních zemí.
Podle dokumentu by jednou z nevýhod švédského připojení k Severoatlantické alianci byla pravděpodobně negativní reakce ze strany Ruska. Analýza považuje za nejpravděpodobnější pokusy o ovlivnění veřejnosti a rozhodovacích orgánů. V úvahu podle dokumentu přicházejí i kybernetické útoky.
Švédská vládní sociálně demokratická strana bude v neděli rozhodovat, zda podpoří podání žádosti Švédska o vstup do NATO. Bezpečnostní analýzu vypracovalo osm švédských parlamentních stran a vláda.
Představitelé Finska ve čtvrtek oznámili, že podporují vstup své země do Severoatlantické aliance. Lindeová poté uvedla, že Švédsko při rozhodování o svém vstupu do NATO vezme v úvahu postoj svého souseda. V obou severských zemích zesílila po únorové ruské invazi na Ukrajinu podpora vstupu do NATO u politické reprezentace i u veřejnosti.
Vstup Finska a Švédska do NATO by posílil i českou bezpečnost, říká velvyslanec
Případné rozšíření Severoatlantické aliance o Finsko a Švédsko bude přínosem pro spojence a posílí i bezpečnost České republiky. ČTK to řekl český velvyslanec při NATO Jakub Landovský, podle něhož by mohl být přijímací proces rychlejší než při českém vstupu před 23 lety. Obě země se novými členy stanou v případě, že po podání přihlášky získají souhlas všech 30 aliančních států. Řada zemí včetně Česka již dala najevo, že je hodlá podpořit. Kriticky se naproti tomu dnes k věci postavil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
"V našem případě to trvalo dva roky, ale to byla první vlna rozšíření po konci studené války, politicky citlivá doba," popsal rozdíl Landovský. Obě severoevropské země mají ve srovnání s rozšiřováním o Česko a další postkomunistické země výhodu v tom, že jsou dlouhodobě nejbližšími partnery NATO. Finsko a Švédsko přispívají do aliančních misí, operací i projektů a jejich armády jsou schopné plně spolupracovat s armádami členských zemí NATO a jsou dobře vybavené. I díky tomu budou podle Landovského velkým přínosem pro spojence a posílí českou bezpečnost.
Zájem obou dlouhodobě neutrálních států o vstup do NATO výrazně ovlivnila ruská invaze na Ukrajinu. Rusko přitom rozšiřování aliance chtělo zabránit a Moskva již pohrozila Finsku, jehož lídři vstup podpořili ve čtvrtek, nespecifikovanými odvetnými kroky. Finští politici mluví o tom, že je země připravena na možné kybernetické útoky nebo průniky ruských letadel do finského vzdušného prostoru. Před přijetím do NATO se však na země usilující o členství nevztahuje pravidlo kolektivní obrany v případě napadení.
"Všichni členové si plně uvědomují, že je třeba urychlit proces ratifikace. Protože délka procesu ratifikace, kdy je jasná vůle na obou stranách, je doba zranitelnosti," řekl český velvyslanec. V mezidobí mohou jednotlivé alianční země nabídnout zajištění ochrany Helsinkám a Stockholmu na bilaterálním základě, jak to již učinila Británie.
V případě, že obě země podají přihlášky, schválí zástupci zemí při alianci protokol o přístupu a rozhodující krok bude na národních parlamentech, které musejí dokument ratifikovat. S ohledem na ruskou hrozbu se očekává, že by ratifikace mohla být dokončena již na podzim. Kromě řady pozitivních ohlasů se však objevila i kritická reakce ze strany tureckého prezidenta Erdogana, jehož země by teoreticky mohla vstup severských států zablokovat.
Podle Landovského se země stane členem NATO ve chvíli, kdy bude poslední ratifikační listina z členské země uložena v depozitu ve Washingtonu. Právě v americkém hlavním městě byla v roce 1949 podepsána zakládající smlouva NATO.
Šest let uplyne na podzim od smrti Karla Gotta, jenž dlouhá léta žil v domě na Bertramce. Jeho rodina jej v nedávné době opustila a plánovala zpřístupnění vily pro veřejnost. Až do minulé středy, kdy vdova Ivana Gottová oznámila, že k tomu alespoň pro tuto chvíli nedojde. Jaké scénáře se teď nabízejí?
Česko si ve čtvrtek připomíná události 21. srpna 1968, kdy do tehdejšího Československa vtrhla vojska zemí Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Tradiční pietní akt se uskutečnil u budovy Českého rozhlasu. Zúčastnili se ho prezident Petr Pavel či premiér Petr Fiala (ODS).
Česko v minulém týdnu zaskočila zpráva o rozpadu manželství někdejšího fotbalového brankáře Petra Čecha. S manželkou Martinou byl přes čtvrtstoletí, ona mu stála po boku v nejtěžších chvílích jeho života, když utrpěl vážné zranění. V posledních letech už prý láska z jejich vztahu vyprchala.
Izrael naznačil, že poslední návrh příměří, s nímž souhlasí palestinské hnutí Hamás, nepřijme. Aby souhlasil s klidem zbraní, požaduje propuštění všech 50 zbývajících rukojmích, ať už jsou naživu nebo po smrti.
Agáta Hanychová asi nebude na tento víkend vzpomínat úplně v dobrém. Užívá si sice pobyt v zahraničí, ale byla tam svědkem tragédie. Prozradila to na instagramovém profilu. Italská média odhalila, co se přesně na pláži, kde se influencerka nacházela, stalo.
Jízdou vozidla, které nemá na dálnici co dělat, se od úterý zabývají středočeští policisté. Na sociálních sítích se totiž objevily záběry formule, která jela po dálnici D4.
Na pátek připadají nedožité 30. narozeniny Aničky Slováčkové, která si před dubnovou smrtí jistě přála, aby se z problémů dostala alespoň její maminka Dáda Patrasová. Podle nejnovějšího vyjádření Felixe Slováčka se to ale vůbec nedaří.
Čtvrteční počasí se oproti předchozím dnům projeví alespoň na některých místech změnou. Meteorologové očekávají srážky, výjimečně se mohou vyskytnout i bouřky. Poklesnou také nejvyšší teploty.
Koalice SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) ve středu v kavárně Louvre na pražské Národní třídě odstartovala další fázi předvolební kampaně Teď jde o Česko. Lídři SPOLU představili plán celostátní roadshow s premiérem Petrem Fialou, která v následujících týdnech zavede kandidáty do všech českých krajů. Byly také představeny základní programové priority.
Slavné osobnosti se stále častěji stávají terčem internetových podvodníků, kteří cílí na důvěřivce, z nichž se snaží vylákat peníze. Nejnovější případ se týká herečky Mahuleny Bočanové, která varovala své fanoušky před falešným profilem.
Čas letí a letní prázdniny se pomalu chýlí ke konci. Děti už přespříští týden usednou zpátky do lavic, přestože počasí je bude lákat k pobytu venku. Naznačuje to alespoň aktuální měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Policie se v úterý poprvé obsáhleji vyjádřila k případu pondělní vraždy seniorky na Kolínsku. Případ začal pro strážce zákona dopravní nehodou, kdy za volantem auta seděl cizinec, jemuž ale nepatřilo. Kriminalisté nyní zjišťují, zdali je dotyčný pachatelem násilného trestného činu.