Členství Švédska v NATO by posílilo bezpečnost sousedních zemí a snížilo riziko konfliktu v severní Evropě. Vyplývá to z bezpečnostní zprávy švédského parlamentu, která mimo jiné analyzuje přínosy a rizika vstupu země do Severoatlantické aliance. Švédsko přehodnocuje svou neutralitu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
Vojenská neangažovanost nám sloužila dobře, ale nyní jsme v jiné situaci, uvedla švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová. "Náš názor je, že bychom v reakci na případnou žádost o vstup do NATO neutrpěli konvenční vojenský útok," dodala Lindeová. Připojení se k Severoatlantické alianci by mělo "odstrašující účinek v severní Evropě," uvádí se v závěru zprávy.
Dokument neobsahuje jasné doporučení pro vstup do obranné aliance. Je však považován za základ pro blížící se rozhodnutí skandinávské země o možném členství v NATO. Podle zprávy by Švédsko členstvím posílilo nejen svou vlastní bezpečnost, ale přispělo by i k bezpečnosti podobně smýšlejících sousedních zemí.
Podle dokumentu by jednou z nevýhod švédského připojení k Severoatlantické alianci byla pravděpodobně negativní reakce ze strany Ruska. Analýza považuje za nejpravděpodobnější pokusy o ovlivnění veřejnosti a rozhodovacích orgánů. V úvahu podle dokumentu přicházejí i kybernetické útoky.
Švédská vládní sociálně demokratická strana bude v neděli rozhodovat, zda podpoří podání žádosti Švédska o vstup do NATO. Bezpečnostní analýzu vypracovalo osm švédských parlamentních stran a vláda.
Představitelé Finska ve čtvrtek oznámili, že podporují vstup své země do Severoatlantické aliance. Lindeová poté uvedla, že Švédsko při rozhodování o svém vstupu do NATO vezme v úvahu postoj svého souseda. V obou severských zemích zesílila po únorové ruské invazi na Ukrajinu podpora vstupu do NATO u politické reprezentace i u veřejnosti.
Vstup Finska a Švédska do NATO by posílil i českou bezpečnost, říká velvyslanec
Případné rozšíření Severoatlantické aliance o Finsko a Švédsko bude přínosem pro spojence a posílí i bezpečnost České republiky. ČTK to řekl český velvyslanec při NATO Jakub Landovský, podle něhož by mohl být přijímací proces rychlejší než při českém vstupu před 23 lety. Obě země se novými členy stanou v případě, že po podání přihlášky získají souhlas všech 30 aliančních států. Řada zemí včetně Česka již dala najevo, že je hodlá podpořit. Kriticky se naproti tomu dnes k věci postavil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
"V našem případě to trvalo dva roky, ale to byla první vlna rozšíření po konci studené války, politicky citlivá doba," popsal rozdíl Landovský. Obě severoevropské země mají ve srovnání s rozšiřováním o Česko a další postkomunistické země výhodu v tom, že jsou dlouhodobě nejbližšími partnery NATO. Finsko a Švédsko přispívají do aliančních misí, operací i projektů a jejich armády jsou schopné plně spolupracovat s armádami členských zemí NATO a jsou dobře vybavené. I díky tomu budou podle Landovského velkým přínosem pro spojence a posílí českou bezpečnost.
Zájem obou dlouhodobě neutrálních států o vstup do NATO výrazně ovlivnila ruská invaze na Ukrajinu. Rusko přitom rozšiřování aliance chtělo zabránit a Moskva již pohrozila Finsku, jehož lídři vstup podpořili ve čtvrtek, nespecifikovanými odvetnými kroky. Finští politici mluví o tom, že je země připravena na možné kybernetické útoky nebo průniky ruských letadel do finského vzdušného prostoru. Před přijetím do NATO se však na země usilující o členství nevztahuje pravidlo kolektivní obrany v případě napadení.
"Všichni členové si plně uvědomují, že je třeba urychlit proces ratifikace. Protože délka procesu ratifikace, kdy je jasná vůle na obou stranách, je doba zranitelnosti," řekl český velvyslanec. V mezidobí mohou jednotlivé alianční země nabídnout zajištění ochrany Helsinkám a Stockholmu na bilaterálním základě, jak to již učinila Británie.
V případě, že obě země podají přihlášky, schválí zástupci zemí při alianci protokol o přístupu a rozhodující krok bude na národních parlamentech, které musejí dokument ratifikovat. S ohledem na ruskou hrozbu se očekává, že by ratifikace mohla být dokončena již na podzim. Kromě řady pozitivních ohlasů se však objevila i kritická reakce ze strany tureckého prezidenta Erdogana, jehož země by teoreticky mohla vstup severských států zablokovat.
Podle Landovského se země stane členem NATO ve chvíli, kdy bude poslední ratifikační listina z členské země uložena v depozitu ve Washingtonu. Právě v americkém hlavním městě byla v roce 1949 podepsána zakládající smlouva NATO.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) není jediným představitelem své strany, který se kriticky vyjádřil k oslavám 17. listopadu na Národní třídě. O svůj názor se podělil také Filip Turek. Občany vyzval, aby si listopadový svátek nenechali ukrást aktivisty.
Vilma Cibulková se před časem ztratila lidem z očí, takže i mnozí kolegové si o ni dělali strach. Uznávaná herečka až teď prolomila mlčení a konečně řekla pravdu o svých problémech, které ji na nějakou dobu vyřadily z běžného života.
Už tradičně doprovázel pražské oslavy listopadového státního svátku i Koncert pro budoucnost na Václavském náměstí. Vystoupily velké osobnosti české hudební scény, z pódia znovu zazněla slova na podporu veřejnoprávních médií, jejichž financování se Babišova vláda snaží změnit.
Blíží se období, kdy bude počasí za celý rok nejchladnější. Prosinec klepe na dveře, přičemž meteorologové už tuší, jak má být v první polovině závěrečného měsíce roku. Vyplývá to z nového měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nova se po mnoha letech opět pokusí konkurovat populární StarDance s podobným formátem. Tancovat se ale bude na ledě v show Hvězdy na ledě. V pondělí se Češi a Slováci dozvěděli jména prvních pěti hvězd, kteří přijali tuto velkou výzvu.
Veronika Žilková si na materiální dárky opravdu nepotrpí, ale k říjnovým narozeninám něco přece jen dostala. Postarala se o to její nejstarší dcera. Co obdržela známá herečka od Agáty Hanychové? Úplně levné to pro influencerku nebylo.
Nadace Život umělce zveřejnila jména prvních laureátů letošních ocenění Master Prix. Cenu za celoživotní přínos kultuře letos obdrží vedle řady dalších osobností herec Bolek Polívka, zpěvák Jaroslav Hutka, operní pěvkyně Magdalena Hajóssyová nebo herečka Jana Boušková. Slavnostní večer, během něhož bude oceněno 38 jedinečných umělců, proběhne 5. prosince v pražském Kině Lucerna.
Meteorologové v úterý varovali před silným větrem, který v částech Česka bude úřadovat i zítra. V nárazech bude dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Lelu Vémola byste momentálně v Česku hledali marně. Slovenka vzala dvě ze svých tří dětí a vyrazila do zahraničí. Proč ale jeden z potomků zůstal doma s tatínkem? Má to samozřejmě logické vysvětlení.
Česko na samém začátku listopadu zasáhla smutná zpráva. Zemřel textař a skladatel Pavel Žák, bylo mu 85 let. Rodina se s ním v uplynulém týdnu naposledy rozloučila. Klasický smuteční obřad se nicméně nekonal.
Nebývá to obvyklé, ale občas se stane, že host odejde z televizního studia. V neděli se to stalo České televizi v pořadu Události, komentáře týdne na programu ČT24. Literární historik a pedagog Martin C. Putna odešel, protože se mu nelíbila úroveň diskuze.
Česko si v úterý připomíná události z let 1939 a 1989. Jedna věc je oproti dvěma předchozím podzimním státním svátkům jinak. Týká se obchodů, které tentokrát normálně obslouží jakéhokoliv zákazníka.