Člověk v tísni navrhuje státu a samosprávám připravit pro uprchlíky čtyři typy ubytování

Analýza, kterou má ČTK k dispozici, vychází z předpokladu, že do června do Česka přijde 350.000 až půl milionu uprchlíků, tedy 100.000 až 140.000 rodin. Uvádí také, kolik budou jednotlivá opatření zhruba stát. Ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu Vít Rakušan (STAN) ČTK řekl, že návrh organizace viděl a v mnoha směrech ho považuje za podnětný. "V některých bodech jde úvahami velmi podobným směrem, kterým se chceme vydat," uvedl. Dodal, že v rámci expertního rozhodování chce a bude s neziskovým sektorem spolupracovat.

Podle organizace je třeba stanovit rozložení počtu uprchlíků mezi jednotlivé kraje a regionům dát možnost poslat uprchlíky do jednotlivých obcí s rozšířenou působností. Zakladatel a ředitel organizace Šimon Pánek ČTK řekl, že za extrémně důležité považuje Člověk v tísni to, že je třeba reagovat razantně a rychle.

"Komunikujeme o tom s městy, hejtmany, vládou," uvedl. O pravidlech pro ubytování uprchlíků jednala v neděli vláda s hejtmany, ve středu plánuje diskusi o výši finančních příspěvků. Pro ubytování v rodinách příspěvek zatím nestanovila, na ubytování zajišťované jinde chce poslat 180 korun na osobu a den, což část hejtmanů považuje za nedostačující.

Podle analýzy je pro hotelové ubytování třeba stanovit reálnou, jednotlivým regionům přizpůsobenou cenu mezi 200 až 600 korunami. Podle sociologické výzkumné organizace PAQ Research, na kterou se Člověk v tísni odvolává, je v Česku dostupných 60.000 hotelových lůžek. Měsíčně by tak při průměrné ceně za lůžko 400 korun na den bylo třeba 720 milionů korun. Pomoc v hotelovém ubytování by měla být řešením na nejbližší dobu tří měsíců až roku.

Řešením pro půl roku až dva roky by bylo ubytování uprchlíků v domácnostech. Majitelé nemovitostí by při vhodně nastavené motivaci mohli nabídnout podle analýzy bydlení pro řádově desítky tisíc domácností. "Jde o nejlevnější variantu, ideální i z hlediska prostorové disperze. Klíčové je nabídnout dostatečně vysokou cenu, aby vygenerovala nabídku, ale aby zároveň nedošlo k vytěsnění českých chudých," uvádí dokument.

Počítá, že by částka za ubytování v rodinách činila 4000 korun na první až třetí ubytovanou osobu, za čtvrtou až maximálně šestou osobu by pak ubytovatelé dostávali po 2000 korunách. Stát by tak mohl podle organizace zajistit bydlení pro přibližně 30.000 domácností, tedy až 100.000 uprchlíků. Ročně by to stálo zhruba pět miliard korun.

Dlouhodobé ubytování by mohli podle analýzy uprchlíci najít v obecních bytech, kterých je podle Platformy pro sociální bydlení volných přibližně 9000, pokud by stát obcím pomohl tak, aby na ně nemusely přispívat. Pobídky obcím by také mohly vést k tomu, aby zprovoznily objekty alespoň k základnímu ubytování, například ve starších nevyužívaných budovách pošt či vesnických škol. Nejpomalejším, finančně i logisticky nejnáročnějším řešením by pak byla výstavba modulárních domů pro život rodin v bytových jednotkách, řádově by ale šlo o jednodušší postup než při výstavbě klasických bytů. Náklady na 50.000 takových bytů společnost vyčíslila na zhruba 40 miliard korun.

Podle vyjádření ředitele humanitární sekce Člověka v tísni Jana Mrkvičky není dobrým řešením výstavba velkých uprchlických táborů. Na twitteru uvedl, že z různých důvodů zůstanou prázdné, protože tam lidé nechtějí, není tam pro ně doprava či práce, čímž krize získá dynamiku. V případě, že se zaplní, bude uprchlíkům možné zajistit jídlo, zdravotní péči a vzdělání, ale na jednom místě budou tisíce frustrovaných lidí a vzniknou problémy uvnitř, míní. Upozornil také na odpad, který po táborech zbude. Za nejhorší variantu pak označil tu, kdy by uprchlíci v táborech zůstali dlouhodobě, což by problémy zmnohonásobilo.