ČNB: Další zvyšování úrokových sazeb by mohlo prohloubit hospodářskou recesi

Základní úroková sazba je už na úrovni, která tlumí hospodářskou aktivitu. Další zvyšování sazeb by mohlo prohloubit hospodářskou recesi, protože se účinek zvýšení sazeb projeví až se zpožděním. V přednášce na Masarykově univerzitě v Brně to dnes řekl guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl. Základní úroková sazba je od června sedm procent, což je nejvyšší úroveň od roku 1999. Od Michlova červencového nástupu do čela ČNB se sazba neměnila.

Česká národní banka

Michl upozornil, že měnová politika ovlivňuje ekonomickou aktivitu s více než ročním zpožděním. "Ekonomicky nesprávný přístup zvyšovat sazby, dokud se nákladová inflace neotočí, vede k přestřelení. Výsledná recese bude hlubší, než je nezbytně nutné," řekl.

ČNB ještě pod vedením bývalého guvernéra Jiřího Rusnoka v prvním pololetí razantně zvyšovala úrokové sazby až na sedm procent. Po obměně bankovní rady od letošního července v ní převládli odpůrci dalšího zpřísňování měnové politiky. Viceguvernérka Eva Zamrazilová po listopadovém zasedání rady uvedla, že ekonomický model banky by sice vyžadoval další růst sazeb, vzhledem k malému dopadu na inflační cíl a velkému dopadu na hospodářský výkon ale většina rady rozhodla o ponechání sazeb.

ČNB předpokládá v příštím roce zpomalování meziroční inflace na jednocifernou hodnotu. Podle údajů Českého statistického úřadu meziroční inflace v říjnu zpomalila na 15,1 procenta ze zářijových 18 procent, kdy byla nejvyšší od prosince 1993. Podle ČNB by inflace v první polovině roku 2024 měla dosáhnout dvouprocentního cíle centrální banky. Michl dnes ale upozornil, že nepředpokládá návrat k extrémně nízkým úrokům pod úrovní jednoho procenta.

"Měnová politika by v příštích šesti letech měla být relativně přísnější, respektive úroky relativně vyšší, než tomu bylo šest, deset let před covidem. Potřebujeme motivovat lidi, firmy, ale i vládu ke spoření. Jedině tak bude méně dluhů," řekl guvernér ČNB. Omezení dluhů by snížilo inflační tlaky a vyšší spoření vytvořilo kapitál pro budoucí investice.

Michl zopakoval, že pro snížení inflace je důležitá i zodpovědná fiskální politika. Vláda se podle něj musí snažit o omezování zadlužování. "Pokud centrální banka zvýší sazby, vyvolá to recesi, kterou se snaží uvolněná fiskální politika lidem v nárokové ekonomice kompenzovat, což zase inflaci přiživí," varoval.

Chce také, aby lidé spořili, aby se hromadil kapitál na investice. "Když je méně dluhů, neroztáčí se pak příliš množství peněz v ekonomice, podstatná to podmínka pro snížení inflace. A v konečném důsledku by taková ekonomika měla lákat přímé zahraniční investice a mělo by se v ní dařit exportu. Výsledkem pak bude silná koruna," uzavřel přednášku Michl.

V následné diskusi pak guvernér ČNB řekl, že by rád vrátil korunu ke konvergenčnímu trendu vůči euru, tedy k trendu posilování vůči euru. Ten skončil v roce 2008, k hodnotě 23 korun za euro se od té doby kurz nepřiblížil. Jedna z otázek směřovala také ke zdravému růstu mezd v době vysoké inflace. "Činy jsou víc než slova. Proto jsme se s našimi odbory dohodli, za což jim velmi děkuji, že příští rok poroste průměrná nominální mzda v ČNB o 4,5 procenta. To je pro mě poselství pro celou ekonomiku, růst mezd by měl být pod pět procent," uvedl Michl.

ČNB podle dřívějšího odhadu čeká příští rok kurz koruny na průměrných 24,80 Kč/EUR. V úterý koruna k euru mírně oslabila na 24,37 Kč/EUR. V posledních dnech se česká měna drží poblíž spodní hrany pásma 24,23 až 24,70 CZK/EUR, ve kterém se pohybuje zhruba od poloviny července. Podle názoru některých analytiků koruna nyní pozvolna slábne, když ji předtím na silnějších úrovních udržovaly intervence centrální banky.

Témata: ČNB | Aleš Michl

Průměrná mzda loni nominálně stoupla, ale reálně poklesla

05.03.2024 15:34 Průměrná mzda činila v loňském roce 43 341 korun, v meziročním srovnání byla o více než tři tisíce…

Související:

Nejnovější