ČNB nechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech

ČNB ponechala také lombardní sazbu na osmi procentech. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zůstala na šesti procentech. Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Analytici zachování výše úrokových sazeb očekávali. Podle nich zejména vývoj meziroční inflace, která v srpnu klesla na 17,2 procenta z červencových 17,5 procenta, nahrával argumentům těch členů rady, kteří nechtěli sazby dále zvyšovat. Stabilitu sazeb až do konce roku předpokládá i hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš, podle kterého by ke zvyšování úroků mohl bankovní radu přimět zřejmě jen výrazný tlak na oslabování koruny.

Bankovní rada zachovala výši úrokových sazeb i na předchozím měnovém zasedání v srpnu, které poprvé vedl v roli guvernéra Michl. Na konci června ještě pod vedením Rusnoka rada zvedla základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Na počátku května ji zvýšila o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Na konci března to bylo o 0,5 procentního bodu na pět procent. Na zasedání počátkem února rada zvýšila sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Na zasedání před Vánocemi stoupla sazba o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Počátkem loňského listopadu sazba stoupla o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, přičemž to bylo nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta.

Tisková konference po jednání rady se uskuteční v 15:45 za účasti guvernéra ČNB Michla. Na ní představí důvody dnešního rozhodnutí.

Úrokové sazby podle Michla zůstanou relativně vysoké delší dobu

Úrokové sazby zůstanou na relativně vysoké úrovni delší dobu. Česká národní banka chce bojovat proti inflaci, dokud nebude plně pod kontrolou, tedy stabilizována na dvouprocentním cíli. Vyplývá to z vyjádření guvernéra Aleše Michla na tiskové konferenci po dnešním zasedání bankovní rady ČNB. Rada dnes zachovala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, na této úrovni je od konce června.

Pro zachování sazeb dnes hlasovalo pět členů bankovní rady, dva se vyslovili pro jejich zvýšení o 0,75 procentního bodu. Podle Michla banka předpokládá nejprve stabilitu úrokových sazeb a jejich pokles v příštím roce.

Podle guvernéra ČNB čelí Česko vnějším inflačním tlakům i poptávkovým tlakům plynoucím z domácí ekonomiky. Do budoucna je proinflační riziko v působení fiskální politiky na hospodářskou aktivitu. Prognóza ČNB očekává, že inflace, která v srpnu činila 17,2 procenta, bude v příštím roce klesat a v první polovině roku 2024 se vrátí ke dvěma procentům.