ČNB ve čtvrtek podle ekonomů nejspíš opět zvýší sazby

Někteří ekonomové ale nevylučují zvýšení jen o 0,25 procentního bodu nebo o 0,75 procentního bodu. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste.

Od nové makroekonomické prognózy, kterou ČNB ve čtvrtek představí, očekávají ekonomové nižší odhad růstu ekonomiky a naopak vyšší odhad inflace. V aktuální únorové prognóze centrální banka očekávala letos růst ekonomiky o tři procenta a průměrnou inflaci 8,5 procenta. Guvernér ČNB Jiří Rusnok na konci března uvedl, že válka na Ukrajině sníží očekávaný ekonomický růst ČR letos zhruba na polovinu.

"Nová prognóza přinese vůči té poslední předválečné z počátku února citelné revize, a to jak u růstu ekonomiky, tak inflace. Původně předpokládaný růst ekonomiky v letošním roce tak půjde dolu směrem k jednomu procentu, možná mírně pod, zatímco původně odhadovaná inflace bude revidována patrně směrem ke 12 procentům," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Ohledně sazeb očekává růst o 0,25 až 0,5 procentního bodu. "Signály ze strany ČNB v posledních dnech jsou relativně smíšené, někteří členové bankovní rady jako Tomáš Holub naznačují, že růst sazeb bude muset pokračovat a bude minimálně o půl procentního bodu, naopak viceguvernér Tomáš Nidetzký zmínil, že květnové jednání vidí spíše jen o „jemném ladění“ sazeb, tj. zvýšení o 25 až 50 bodů. Také viceguvernér Marek Mora svým komentářem potvrdil, že výsledek jednání je poměrně nejistý, jelikož podle něj mohou zůstat sazby nezměněny, ale mohou vyrůst také o jeden procentní bod," upozornil Seidler.

"Jako asi nejpravděpodobnější výsledek jednání příští týden se jeví zvýšení základní úrokové sazby o půl procentního bodu na 5,5 procenta. Vzhledem k přetrvávajícímu riziku ještě dalšího zesílení tlaku na spotřebitelskou inflaci zejména ze strany cen energií nelze vyloučit, že bankovní rada pak během léta přikročí ještě k dalšímu, byť už asi jen mírnému zvýšení úrokových sazeb," uvedl ekonom České spořitelny Michla Skořepa.

Podobný výsledek odhaduje analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht. Podle něj ČNB ukončí cyklus zvyšování sazeb v červnu se základní sazbou na 5,75 procenta, tedy nejvýše od roku 1999. "Válka na Ukrajině se sice projeví jako nákladový inflační šok, s čímž centrální banka nic nezmůže. Nicméně na druhé straně nelze přehlížet narůstající inflační očekávání a pokračující domácí cenové tlaky," uvedl.

I podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka lze očekávat, že bankovní rada ukončí cyklus zvyšování sazeb ve druhém čtvrtletí. "Ohledně výraznějšího zapojení devizového kurzu k tlumení spotřebitelské inflace ještě v bankovní radě čas nenazrál a otázkou je, zda k tomu vůbec dojde," uvedl. Novák nevylučuje ve čtvrtek ani zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu.

"Debata v bankovní radě se patrně povede o podobných tématech, jako v uplynulých měsících. Shoda bude nad tím, že česká inflace je nejen mimořádně zvýšená, ale ani v nejbližší době se nedá čekat uklidnění. Zároveň se povážlivě zvyšují inflační očekávání obyvatel, což představuje riziko vzniku inflační spirály, kdy samotné obavy z inflace vedou k dalšímu zdražování, a tím samy sebe pohánějí," uvedl hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil. Podle něj rada zvýší sazby ve čtvrtek o 0,5 procentního bodu.

"V inflaci začínají převládat nákladové vlivy a další zvyšování sazeb bude méně efektivní. Může mít ale vliv na kurz koruny a dováženou inflaci zvenku. Nejvíce lze čekat navýšení mezi 0,25 až 0,50 procentního bodu a osobně sázím na 0,25 procentního bodu," řekl ČTK expert na řízení finančních rizik PwC Česká republika Petr Jablonský.

Podle hlavního ekonoma Fondee a bývalého člena bankovní rady ČNB Pavla Štěpánka nemá centrální banka na vybranou. "Chce-li být konzistentní a držet se svého mandátu, sazby opět půjdou nahoru. O kolik nemá smyslu spekulovat, ale kosmetická úprava či odklad na později nic neřeší," uvedl.

Čtvrtečního jednání rady se zúčastní všech sedm jejich členů.