ČNB zvýší sazby o 0,5 procentního bodu, odhadují analytici

Analytici počítají i s tím, že ČNB bude ve zvyšování úrokových sazeb pokračovat.

Na posledním měnovém zasedání na konci září rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Šlo o nejvýraznější růst od roku 1997. Pro tento krok hlasovalo pět ze sedmi členů rady. Dva hlasovali pro nechání sazeb beze změny. Důvodem byla především rostoucí inflace, která v srpnu překonala čtyřprocentní hranici a byla výrazně nad očekáváním centrální banky.

Viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký tento týden uvedl, že rada bude rozhodovat mezi zvýšením základní sazby o 0,5 nebo 0,75 procentního bodu. Nidetzký v rozhovoru pro agenturu Reuters řekl, že ačkoli globální nákladové cenové šoky dříve či později odezní, domácí inflační tlaky si vyžádají od ČNB ostřejší postup, takže úrokové sazby by mohly dosáhnout neutrální úrovně 2,5 procenta až tří procent už na prosincovém nebo únorovém měnovém zasedání.

"Listopadové zasedání bankovní rady ČNB nebude o tom, zda úrokové sazby zvyšovat či nikoliv, ale o tom, jak moc sazby zvýšit. Trh je nyní nastaven na zvýšení úrokových sazeb o 0,5 procentního bodu, ale vzhledem k aktuálně prudce rostoucí inflaci nelze vůbec vyloučit, že bankovní rada zvýší sazby podruhé v řadě o 0,75 procentního bodu," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Ve prospěch umírněnějšího růst podle něj hovoří problémy v automobilovém průmyslu, a tím i přerušení hospodářského oživení.

Opětovné zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu ve čtvrtek očekává hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. "Předpokládám, že ČNB dotáhne svou základní sazbu během prvního čtvrtletí 2022 na úroveň 2,75 procenta, kde zůstane delší dobu," odhadl.

"Očekáváme, že základní repo sazba vzroste do konce roku na 2,25 procenta a svého vrcholu tří procent dosáhne v prvním čtvrtletí příštího roku," uvedl ekonom Komerční banky Martin Gürtler. Podle něj tak ČNB upřednostní boj s inflací, která se podle něj bude zvyšovat a vrcholu kolem šesti procent dosáhne v první polovině příštího roku.

Analytik České spořitelny Jiří Polanský se domnívá, že růst sazeb se zastaví na 2,5 až 2,75 procenta. "ČNB se přes rychlé zvýšení sazeb snaží utlumit rostoucí inflační očekávání v ekonomice. To je správné. Na druhou stranu si musí dát ale pozor na to, aby to nepřehnala. Česká ekonomika je negativně ovlivňována nabídkovými faktory. vedle chybějícího materiálu a komponent také značným růstem cen energií, a velmi rychlé zvýšení sazeb by pro domácnosti i firmy představovalo dodatečnou zátěž," uvedl. Ve čtvrtek čeká zvýšení sazeb o 0,5 procenta, vyšší růst nevylučuje.

"Neutěšená situace v průmyslovém sektoru může bankéře přeci jen přimět zvolit o něco opatrnější tempo než minule a tentokrát zvýšit základní sazbu „pouze“ o 0,5 procentního bodu. Čekat lze ovšem odhodlané rétorické vystoupení guvernéra Jiřího Rusnoka, který bude veřejnost i finanční trhy chtít přesvědčit o připravenosti centrální banky dále konat," uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Partner poradenské PwC Petr Kříž očekává vzhledem k vývoji cen zvýšení sazeb o 0,25 až 0,50 procentního bodu s tím, že vyšší růst je pravděpodobnější.

I podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka je ve čtvrtek pravděpodobné zvýšení sazeb o 0,5 procentního bodu jako reakce na překročení inflačního cíle a snaha o ukotvení inflačních očekávání na nízké úrovni. "Nová prognóza ČNB na jedné straně zohlední vyšší inflační rizika, na straně druhé rizika pomalejšího růstu ekonomiky kvůli problémům v dodavatelských řetězcích," uvedl.

Novák u nové prognózy očekává, že inflaci ČNB pro letošní rok upraví pravděpodobně na 3,5 procenta. "Výraznější změna se dotkne i výhledu na růst HDP pro letošní rok, a to především kvůli omezené produkci automobilů," uvedl. V aktuální srpnové prognóze ČNB počítá letos s růstem ekonomiky o 3,5 procenta a příští rok s růstem o 4,1 procenta. Celková průměrná inflace by podle odhadů měla činit letos tři procenta a příští rok 2,8 procenta.

Čtvrtečního jednání rady se zúčastní všech sedm jejích členů.

ČNB začala úrokové sazby zvyšovat v červnu a spolu s Maďarskou národní bankou tak jako jedna z prvních zahájila utahování měnové politiky. Následně začaly měnovou politiku zpřísňovat také například centrální banky Polska, Rumunska nebo Norska.