Co bude s válkou na Ukrajině? Kyjev už připravuje druhý mírový summit

Jermak zdůraznil, že summit se uskuteční až poté, co účastnické státy připraví společný plán, což podle jeho odhadu potrvá několik měsíců. Dodal, že do té doby je potřeba udělat ještě hodně práce.

První summit zaměřený na obnovu Ukrajiny proběhl minulý víkend ve Švýcarsku a zúčastnili se ho zástupci více než 90 zemí. Ukrajině a jejím spojencům se však nepodařilo přesvědčit některé státy, aby podepsaly závěrečné prohlášení.

Na jednání ve Švýcarsku nebylo Rusko pozváno. Jermak uvedl, že na druhý summit by mohl být ruský zástupce pozván.

Švýcarský ministr zahraničí Ignazio Cassis už v úterý uvedl, že další summit o Ukrajině, navazující na víkendové rozhovory ve Švýcarsku, by se mohl uskutečnit ještě před prezidentskými volbami v USA v listopadu. Uvedl to server France24.

Agentura Reuters v sobotu uvedla, že jedním z hlavních kandidátů na druhý summit je Saúdská Arábie, kterou ve Švýcarsku zastupoval ministr zahraničních věcí.

Dvoudenní mírový summit skončil v neděli závěrečným prohlášením, ve kterém 80 z 93 zúčastněných zemí odsoudilo ruskou válku na Ukrajině, která způsobuje "rozsáhlé lidské utrpení a ničení".

Státy podle agentury Ukrinform zdůraznily, že dosažení míru vyžaduje zapojení všech stran a jakákoliv mírová dohoda musí respektovat územní celistvost Ukrajiny.

Prohlášení se nezmiňuje o příštím summitu a není jasné, kde by se mohl konat. Švýcarská prezidentka Viola Amherdová vyjádřila ochotu hostit další setkání, pokud si to účastníci přejí.

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba už před zveřejněním prohlášení řekl přítomným novinářům, že text pokládá za vyvážený. "Všechny naše zásadní pozice, na kterých Ukrajina trvala, byly zohledněny," konstatoval podle agentury Reuters.

Kuleba naznačil, že Rusko by mohlo být zapojeno do příštího summitu, avšak zároveň odmítl požadavek ruského prezidenta Vladimira Putina, který je ochoten jednat o míru jen za předpokladu, že se Kyjev vzdá čtyř okupovaných oblastí a upustí od snahy vstoupit do NATO.

"Chápeme, že přijde čas, kdy bude třeba jednat s Ruskem. Ale naše pozice je celkem jasná: Nedovolíme Rusku, aby mluvilo jazykem ultimát, jako to dělá teď," dodal ministr.

Summit se konal v turistickém středisku Bürgenstock v kantonu Nidwalden nedaleko Luzernu ve dnech 15. a 16. června. Podle švýcarské vlády bylo cílem summitu stanovit definici plánu, jak zapojit Kyjev i Moskvu do budoucího mírového procesu. Řešila se například potřeba jaderné a potravinové bezpečnosti, svoboda plavby či humanitární otázky.

Rusko zahájilo v únoru 2022 rozsáhlou invazi na Ukrajinu, což vyvolalo nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Před švýcarským summitem zveřejnilo své požadavky na ukončení války, mezi něž patřilo stažení Ukrajiny z Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, které částečně okupuje, a vzdání se snah o vstup do NATO. Kyjev tyto podmínky odmítl.