Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách představuje zásadní bod zlomu v zahraniční politice Spojených států. Trump se vrací s přístupem „Amerika na prvním místě,“ který se zaměřuje na národní zájmy, neintervencionismus a protekcionismus. Tento postoj by mohl výrazně ovlivnit směřování USA vůči hlavním světovým krizím, zejména konfliktům na Blízkém východě, v Evropě a ve vztazích s Čínou.
Trump v kampani opakovaně prohlašoval, že by dokázal konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou ukončit „během jediného dne“. Během svého předchozího mandátu neváhal zaujmout mírnější postoj k Moskvě, což mu přineslo kritiku z řad oponentů, kteří tvrdí, že by jeho politika mohla vést k ústupkům vůči Rusku a oslabit Evropu.
Studie dvou jeho bývalých bezpečnostních poradců podle BBC naznačuje, že USA by měly pokračovat v dodávkách zbraní Ukrajině, ale zároveň podmínit tuto podporu ochotou Kyjeva vstoupit do mírových jednání. Tato jednání by měla podle nich probíhat na základě současných bojových linií, což by znamenalo, že Ukrajina by nemusila dostat zpět všechna okupovaná území. Tento postoj vyvolal obavy mezi demokraty i evropskými lídry, kteří vnímají Trumpovu politiku jako „ústup z bojiště“.
Trump je však dlouhodobě skeptický vůči NATO, které označuje za alianci nesoucí neúměrnou zátěž pro USA. Tvrdí, že evropské země spoléhají na americké záruky, aniž by plnily své závazky v oblasti obranného rozpočtu. I když není jisté, zda by Trump skutečně uvažoval o odchodu USA z NATO, jeho tvrdý postoj může být vnímán jako vyjednávací taktika k posílení financování ze strany evropských zemí. Přesto tato nejistota vyvolává obavy u spojenců, kteří se obávají oslabení amerického závazku vůči obraně Evropy.
Trump prohlásil, že by vrátil mír na Blízký východ, což zahrnuje i ukončení války mezi Izraelem a Hamásem. Tvrdí, že pokud by byl v úřadu, Hamás by nikdy nezaútočil na Izrael. Tento postoj je založen na jeho politice „maximálního tlaku“ na Írán, což zahrnovalo sankce a také likvidaci íránského generála Kásema Sulejmáního. Trumpův přístup k Blízkému východu byl v minulosti jasně proizraelský, když přestěhoval americké velvyslanectví do Jeruzaléma, což podnítilo protesty Palestinců, kteří město považují za své hlavní město.
Kritici Trumpa varují, že tento proizraelský postoj destabilizoval region, zatímco Trump se snažil normalizovat vztahy mezi Izraelem a několika arabskými zeměmi. Tzv. Abrahámovy dohody, které Trump pomohl zprostředkovat, umožnily několika arabským státům uznat Izrael výměnou za vojenské vybavení, aniž by Izrael musel přijmout vznik nezávislého palestinského státu. Palestinci se tak ocitli v izolaci, což podle mnohých pozorovatelů narušilo jejich pozici při jednáních.
Trump také prohlásil, že je ochoten uplatnit silný tlak na izraelské vedení, ačkoliv je otázkou, zda by byl schopen koordinovat „mírové“ řešení, které zahrnuje jednání mezi Izraelem a Hamásem, ačkoli jeho vztahy s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem byly v minulosti komplikované.
V otázce vztahů s Čínou se Trump v minulosti profiloval jako tvrdý vyjednávač. Ve svém předchozím funkčním období uvalil na čínské výrobky cla, což vedlo k vzájemným sankcím mezi Washingtonem a Pekingem. Trump také přičítal Číně odpovědnost za pandemii covidu-19, což vedlo k eskalaci napětí. Během kampaně Trump vyzdvihoval přísná opatření vůči Číně jako klíčovou politiku pro ochranu amerických pracovních míst, i když odborníci zdůrazňují, že ztráta pracovních míst v tradičních průmyslových odvětvích je částečně způsobena i automatizací a technologickými změnami.
Trump má k čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi ambivalentní vztah – označuje ho za brilantního, ale zároveň nebezpečného vůdce, který vládne Číně „železnou pěstí“. Trumpova politika by se mohla odchýlit od současného přístupu Bidena, který usiluje o spolupráci s regionálními spojenci s cílem zadržovat rostoucí vliv Číny.
Trump během kampaně naznačil, že pokud by došlo k čínské blokádě Tchaj-wanu, prosadí na Čínu další drtivé obchodní sankce. Otázkou však zůstává, jak by Trump vyvážil tvrdý postoj vůči Pekingu s ekonomickými zájmy USA.
Trumpův návrat do Bílého domu by nepochybně znamenal nový směr pro americkou zahraniční politiku, která by se více zaměřovala na americké národní zájmy a obchodní protekcionismus. Očekává se, že jeho politika bude nepředvídatelná, což může být vnímáno jako výhoda ve vyjednávání s jinými státy, avšak zároveň vyvolává obavy ohledně stability v krizových oblastech světa.
Zatímco Trumpovi příznivci vnímají jeho neortodoxní přístup jako způsob, jak ochránit USA a posílit jejich pozici ve světě, kritici varují, že jeho styl „tvrdého vyjednávání“ může mít dalekosáhlé důsledky pro globální stabilitu.
Největší událostí probíhajícího týdne bylo úterní poslední rozloučení s Annou Slováčkovou, která do první dubnové neděle statečně bojovala se zákeřnou rakovinou. Smuteční obřad probíhal za zavřenými dveřmi. Jaký byl očima Marty Jandové?
Američané tlačí především na Kyjev a na Evropu, nikoliv na Rusko, tvrdí evropští diplomaté, kteří se zúčastnili jednání s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Právě šéf americké diplomacie vyvolal vášně, když naznačil, že Washington by mohl vzdát snahy o ukončení konfliktu na Ukrajině.
Jiří Mádl slavil se svým filmem Vlny úspěch nejen u diváků, ale i u odborníků. Ti snímek poslali do boje o Oscara, zároveň ho v Česku ocenili vítězstvím v několika kategoriích Českého lva. Ještě lépe si nakonec film vedl u sousedů na Slovensku.
Úterní poslední rozloučení s Annou Slováčkovou proběhlo na její přání za zavřenými dveřmi. A rodiče respektují i další pokyny zesnulé. Fanoušky například zajímá, jak to bude s místem posledního odpočinku. Felix Slováček má pro příznivce milované dcery dobrou zprávu.
Americký prezident Donald Trump bagatelizoval varování šéfa diplomacie Marca Rubia, který naznačil, že Washingtonu dochází trpělivost při jednáních o míru na Ukrajině. Trump nicméně zcela nevyloučil, že by Američané mohli mírové snahy v budoucnu ukončit, pokud nepřinesou kýžený výsledek.
Baby boom v českém šoubyznyse pokračuje i kolem Velikonoc. Jak jsme již informovali, velkou novinku z osobního života oznámila herečka Veronika Khek Kubařová. S manželem se po deseti letech od svatby těší na prvního společného potomka. A gratulace od kolegů se jen hrnou.
Česko má za sebou první letošní dny s letními teplotami, ale se začátkem Velikonoc nastala i výrazná změna počasí. To by se během svátků mělo opět vylepšit. A meteorologové už tuší i to, jak bude po Velikonocích.
Ve stínu tragického konce životního příběhu Anny Slováčkové přišla i jedna dobrá zpráva. Týká se její nevlastní starší sestry René. A jde o zprávu, po které by se Felixi Slováčkovi mělo alespoň nepatrně ulevit.
Skoro to vypadá, že pravá ruka neví, co dělá ta levá. Americký viceprezident J. D. Vance na návštěvě v Itálii naznačil, že americké diplomatické snahy o dosažení míru na Ukrajině mají jistý progres a mohly by vést k ukončení války. Šéf americké diplomacie Marco Rubio přitom v pátek naznačil, že Washington by mohl roli mírotvůrce opustit.
Česko se v tomto týdnu rozloučilo s uznávaným hercem Aloisem Švehlíkem, který byl neodmyslitelně spjatý s Národním divadlem. Právě v jeho historické budově se obřad ve středu uskutečnil. Herecký kolega Jiří Štěpnička posléze prozradil, jak loni probíhalo Švehlíkovo odcházení z divadla.
Sliby administrativy Donalda Trumpa, že zajistí mír na Ukrajině, dostávají další vážné trhliny. Šéf americké diplomacie Marco Rubio v pátek připustil, že Washington vzdá své snahy o ukončení konfliktu, pokud se ukáže, že ho není možné ukončit. Podle Rubia se musí situace během následujících dní vyjasnit.
Vévodkyně ze Sussexu Meghan Markle se po letech znovu vrátila k bolestivé ztrátě, která poznamenala její rodinný život. V nové epizodě svého podcastu otevřeně promluvila o potratu, který prodělala v roce 2020, a bez příkras popsala emoce, jež tehdy prožívala.