Na setkání G20, které se koná tento týden v Riu de Janeiru, čelí světoví lídři naléhavé výzvě k řešení klimatické krize. Organizace spojených národů (OSN) varuje, že pokud se bohaté země nezavážou poskytnout stovky miliard dolarů na pomoc nejchudším zemím při snižování emisí a přizpůsobování se extrémním klimatickým podmínkám, hrozí „ekonomická zkáza“, uvedl server The Guardian.
Schůzka G20 přichází v době, kdy rozhovory na klimatickém summitu COP29 v ázerbájdžánském Baku uvízly na mrtvém bodě. Bohaté státy zatím nepředložily konkrétní nabídky na finanční pomoc, kterou ekonomové odhadují na biliony dolarů ročně, aby rozvojové země mohly splnit cíle Pařížské dohody.
Simon Stiell, vedoucí klimatického programu OSN, vyzval lídry G20 k akci. „Dopady klimatu už nyní devastují ekonomiky G20, narušují dodavatelské řetězce, zvyšují ceny potravin a podporují inflaci. Odvážnější klimatická akce je základním krokem k sebezáchově každé ekonomiky G20,“ uvedl Stiell.
Chudé země zároveň trápí rostoucí zadlužení, které jim brání investovat do opatření proti klimatickým změnám. OSN zdůrazňuje, že debata o klimatickém financování musí zahrnovat i řešení dluhové krize.
Podle ekonomů, jako jsou Nicholas Stern a Vera Songwe, budou rozvojové země potřebovat externí financování ve výši zhruba 1 bilionu dolarů ročně do roku 2030. Polovinu této částky by měl poskytnout soukromý sektor, čtvrtinu multilaterální rozvojové banky, jako je Světová banka, a zbytek by mohl pocházet z filantropie, mezinárodní pomoci a nových daní, například na vysokou uhlíkovou stopu.
Samotný proces Cop se stává terčem kritiky. Skupina významných osobností nedávno vyzvala OSN, aby budoucí summity pořádala pouze v zemích se silnými závazky k ochraně klimatu. Ázerbájdžán, hostitelská země COP29, má ekonomiku založenou téměř výhradně na fosilních palivech, což vyvolává obavy o jeho závazky k řešení klimatické krize.
Podobná kontroverze se objevila i na loňském COP28, který hostily Spojené arabské emiráty, kde byl prezidentem summitu vedoucí národní ropné společnosti.
Příští COP30 bude hostit Brazílie, která je také pořadatelem letošního summitu G20. Prezident Luiz Inácio Lula da Silva plánuje tlačit na lídry G20, aby přijali přísnější emisní cíle a schválili nový balíček klimatického financování pro chudé země.
Velká Británie již představila nový klimatický cíl, který zahrnuje 81% snížení emisí do roku 2035 oproti úrovním z roku 1990. Tento cíl oznámil Keir Starmer na COP29, kde také slíbil obnovit závazek poskytnout 11,6 miliardy liber na mezinárodní klimatické financování mezi lety 2021 a 2026.
Zatímco jednání COP29 pokračují, mnozí delegáti věří, že klíčový průlom může přijít až na summitu G20 v Brazílii. Pokud však nedojde k zásadním rozhodnutím, svět by mohl čelit nejen environmentálním, ale i ekonomickým následkům.
Britský princ Harry u příležitosti čtvrtého výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu ocenil tamní obyvatele a prohlásil, že jejich síla je inspirací pro celý svět. V poselství adresovaném rehabilitačnímu centru Superhumans, které se stará o zraněné válečné veterány, Harry uvedl, že Ukrajina ukázala lidstvu, jak vypadá skutečná odolnost.
Pokrovsk je zcela v rukou ruských vojáků, míní experti z Institutu pro studium války (ISW). Neplatí však domněnky Moskvy, že po pádu města se invazní armádě otevře cesta k zásadnímu postupu dále na západ. Nic takového se podle odborníků neděje.
Princ Harry a jeho žena Meghan ve středu dorazili na ostře sledovanou návštěvu Jordánska, kde zavítali mezi děti v uprchlickém táboře. Navštívili také nemocnici, uvedla britská stanice BBC. Cesta probíhá v době vážné krize uvnitř královské rodiny, protože bývalý princ Andrew, strýc Harryho, je vyšetřován pro podezření ze zneužití pravomoci.
Agáta Hanychová stále dělá překvapenou z toho, co jí "provedla" kamarádka z úspěšného podcastu. Maminka Ornelly Koktové se - jak už to tak bývá - k událostem kolem dcery nemíní mlčet. A Hanychovou neváhala označit za hloupou.
Soukromá zahraniční cesta prezidenta Petra Pavla se již minule stala předmětem nejrůznějších spekulací. Tentokrát by tomu tak být nemuselo. Mluvčí hlavy státu totiž nakonec prozradil, kam se prezident v těchto dnech vydal.
Britská policie dokončila prohlídku v někdejší rezidenci bývalého prince Andrewa ve Windsoru, která proběhla v rámci vyšetřování údajného zneužití pravomoci ze strany mladšího bratra krále Karla III. Informovala o tom televizní stanice Sky News.
Muž, který způsobil úterní policejní manévry v Havířově, si sám vzal život. Potvrdila to policie. Případ, který bude kvůli úmrtí podezřelého odložen, se prověřuje kvůli podezření ze spáchání trojice trestných činů. Policisté také informovali, že muž měl zbraň legálně.
Ropné dodávky ropovodem Družba na Slovensko budou obnoveny až v březnu, řekl slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) ve středu. Znovu zároveň zkritizoval Ukrajinu, která podle jeho tvrzení neobnovila dodávky, ačkoliv s ropovodem prý nic není.
Českou hudební scénu zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 66 let zemřel klávesista Jiří Valenta, jenž byl přes 30 let členem legendární kapely Olympic. Opustil ji před šesti lety ze zdravotních důvodů.
Česko si v těchto dnech užívá předčasné jaro, teploty dokonce mají v tomto týdnu překročit 15 stupňů. Zima ale možná ještě neřekla poslední slovo. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) není vyloučeno, že se k nám v březnu dostane chladný vzduch z Arktidy.
Prezident Petr Pavel ve středu odjel z Česka na soukromou cestu do zahraničí. Informovala o tom prezidentská kancelář na webu. Pražský hrad neprozradil jakékoliv detaily. Hlava státu se vrátí do práce na začátku příštího týdne.
Ukrajinské drony zaútočily na továrnu na hnojiva v západním Rusku. Při události zemřelo sedm lidí, nejméně dalších deset osob utrpělo zranění. Informovala o tom BBC. K útoku došlo krátce po čtvrtém výročí zahájení války na Ukrajiny, kterou Moskva rozpoutala invazí do sousední země.