COP29 selhal, oči se upírají k summitu G20. Jednejte, nebo přijde zkáza, vyzvala OSN

Schůzka G20 přichází v době, kdy rozhovory na klimatickém summitu COP29 v ázerbájdžánském Baku uvízly na mrtvém bodě. Bohaté státy zatím nepředložily konkrétní nabídky na finanční pomoc, kterou ekonomové odhadují na biliony dolarů ročně, aby rozvojové země mohly splnit cíle Pařížské dohody.

Simon Stiell, vedoucí klimatického programu OSN, vyzval lídry G20 k akci. „Dopady klimatu už nyní devastují ekonomiky G20, narušují dodavatelské řetězce, zvyšují ceny potravin a podporují inflaci. Odvážnější klimatická akce je základním krokem k sebezáchově každé ekonomiky G20,“ uvedl Stiell.

Chudé země zároveň trápí rostoucí zadlužení, které jim brání investovat do opatření proti klimatickým změnám. OSN zdůrazňuje, že debata o klimatickém financování musí zahrnovat i řešení dluhové krize.

Podle ekonomů, jako jsou Nicholas Stern a Vera Songwe, budou rozvojové země potřebovat externí financování ve výši zhruba 1 bilionu dolarů ročně do roku 2030. Polovinu této částky by měl poskytnout soukromý sektor, čtvrtinu multilaterální rozvojové banky, jako je Světová banka, a zbytek by mohl pocházet z filantropie, mezinárodní pomoci a nových daní, například na vysokou uhlíkovou stopu.

Samotný proces Cop se stává terčem kritiky. Skupina významných osobností nedávno vyzvala OSN, aby budoucí summity pořádala pouze v zemích se silnými závazky k ochraně klimatu. Ázerbájdžán, hostitelská země COP29, má ekonomiku založenou téměř výhradně na fosilních palivech, což vyvolává obavy o jeho závazky k řešení klimatické krize.

Podobná kontroverze se objevila i na loňském COP28, který hostily Spojené arabské emiráty, kde byl prezidentem summitu vedoucí národní ropné společnosti.

Příští COP30 bude hostit Brazílie, která je také pořadatelem letošního summitu G20. Prezident Luiz Inácio Lula da Silva plánuje tlačit na lídry G20, aby přijali přísnější emisní cíle a schválili nový balíček klimatického financování pro chudé země.

Velká Británie již představila nový klimatický cíl, který zahrnuje 81% snížení emisí do roku 2035 oproti úrovním z roku 1990. Tento cíl oznámil Keir Starmer na COP29, kde také slíbil obnovit závazek poskytnout 11,6 miliardy liber na mezinárodní klimatické financování mezi lety 2021 a 2026.

Zatímco jednání COP29 pokračují, mnozí delegáti věří, že klíčový průlom může přijít až na summitu G20 v Brazílii. Pokud však nedojde k zásadním rozhodnutím, svět by mohl čelit nejen environmentálním, ale i ekonomickým následkům.