Covid u extremistů nahradil výpady proti menšinám, ubylo trestných činů z nenávisti

Policie ČR, ilustrační fotografie.
Policie ČR, ilustrační fotografie., foto: Adam Mráček / INCORP images
ČTK 9. června 2022 12:25
Sdílej:

Xenofobně-populistické subjekty a aktivisté v loňském roce částečně upustili od výpadů proti muslimům, migrantům, Romům či sexuálním menšinám, ústředním tématem se stalo vystupování proti údajnému zavádění tzv. covidové totality. Uvádí to zpráva o extremismu v ČR v roce 2021, kterou zpracovalo ministerstvo vnitra a ve středu schválila vláda.

Dokument podobně jako v předchozích letech zmiňuje například sněmovní hnutí SPD. Tentokrát u něj uvádí, že vsadilo na umírněnější kampaň.

Vnitro ve zprávě varuje před tím, že extremistické a xenofobní skupiny mohou cíleně vytvářet rozpory ve společnosti a narušovat prozápadní vazby ČR. "Ruská invaze na Ukrajinu představuje pro českou společnost výrazné varování. Podstatou životaschopnosti demokratické ČR je potírání extremistických a xenofobních skupin," stojí ve zprávě.

Celé spektrum extremistických subjektů se podle zprávy loni výrazně věnovalo epidemii covidu-19 a souvisejícím opatřením. "Vlastenecky" orientované subjekty vesměs opatření kritizovaly, nezřídka se zapojovaly do protestů proti omezením či do aktivit hnutí bojujících proti očkování, uvádí dokument. Podle vnitra se u některých odpůrců opatření zvýšila míra agresivity, která se navíc vedle politiků nově zaměřila také na lékaře a zdravotníky. "Téma covidu-19 upozadilo tradiční xenofobní výpady namířené proti menšinám, migrantům či jiným skupinám obyvatel," doplňuje zpráva.

Kritiku namířenou proti covidovým opatřením podle vnitra všeobecně sdílely "pronárodně" orientované subjekty, ale k jejich sjednocení to nevedlo. "Dokazuje to mimo jiné široká škála subjektů s podobným programem kandidujících v říjnových parlamentních volbách," uvádí zpráva. Zmiňuje, že SPD vsadila oproti dřívějšku na umírněnější kampaň. Na kontroverznější aktivity naopak podle vnitra spoléhal například Volný blok bývalého poslance Lubomíra Volného.

V symbióze s xenofobními politiky a aktivisty však nadále fungovala média šířící nenávistné předsudky, píše vnitro. "Dezinformační média trvale a intenzivně 'obohacovala' českou veřejnost o myšlenky generované prokremelskou propagandou," uvádí zpráva. Věnovala se podle ní také šíření nepodložených zpráv a konspiračních teorií o covidu.

Neonacistické hnutí tvoří podle vnitra relativně izolované skupiny či aktivisté, kteří se veřejně příliš neprojevovali. Podobně do veřejného života nedokázali příliš zasáhnout ani levicoví extremisté, anarchisté i ortodoxní komunisté. V jejich případě vnitro píše, že se jedná o stárnoucí uzavřenou komunitu, která recykluje dogmatická tvrzení z doby před rokem 1989. "O mládežnické organizace nejeví mladí lidé, s výjimkou několika jednotlivců, žádný zájem," stojí v dokumentu.

Komunita ortodoxních komunistů podle vnitra velmi nekriticky hodnotí současný režim v Rusku a pravidelně sleduje a sdílí prokremelskou propagandu. Vypadnutí KSČM ze Sněmovny v loňském roce podle zprávy komunita přičítala zejména představitelům strany.

Obdobím stagnace pak prochází i domobranecké skupiny, mimo jiné kvůli omezeným finančním možnostem. Bezpečnostní složky nezaregistrovaly ani přímou hrozbu nábožensky motivovaného útoku.

Trestných činů s nenávistným podtextem meziročně ubylo

Policie loni stíhala 99 lidí v souvislosti se skutky s nenávistným podtextem. Řešila 108 takových trestných činů, což bylo meziročně o 26 méně. Vyplývá to z výroční zprávy o extremismu, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo vnitra. Nejčastěji měly loni nenávistné trestné činy antisemitský podtext, vzrostl také počet nenávistných útoků na Romy.

Nejvíc nenávistně motivovaných skutků policie zaregistrovala v Praze (53), následoval Ústecký kraj (12). Podobně nejvíc stíhaných osob u nenávistně motivovaných skutků v roce 2021 bylo v hlavním městě (35) a v Ústeckém kraji (17). Objasněno bylo loni stejně jako předloni 61 trestných činů s nenávistným obsahem.

Antisemitský podtext mělo 37 trestných činů, oproti roku 2020 to bylo o deset víc. Trestné činy s antisemitským podtextem tak představovaly třetinu z celkového počtu. V roce 2020 se jednalo o každý pátý případ. Oproti roku 2020 narostl také počet trestných činů motivovaných nenávistí proti Romům, a to z 19 na 33 případů. Podílely na celkovém počtu trestných činů s extremistickým podtextem 30,6 procenta. Sedm trestných činů, o dva méně než v roce 2020, bylo motivováno nenávistí k muslimům.

Nenávistí k LGBT komunitě (lesbičky, gayové, bisexuálové a transgenderové osoby) bylo motivováno 11 skutků, tři mířily proti zástupcům nestátních neziskových organizací a ochráncům lidských práv. Policie evidovala také jeden trestný čin motivovaný nenávistí k Arabům.

Celkově bylo v roce 2021 na území České republiky registrováno 153.233 trestných činů. Na tomto čísle se činy s nenávistným podtextem podílely 0,07 procenta.

Ani jeden trestný čin s extremistickým či nenávistným podtextem loni podle zprávy neřešila ve svých řadách policie nebo armáda.

Odsouzených za trestný čin spáchaný s rasovým podtextem bylo loni celkem 67, to je o sedm méně něž předloni. Nejčastěji byli odsouzeni pro výtržnictví (33), hanobení .národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení (17) a projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka (16). Sedmi lidem uložil soud nepodmíněný trest odnětí svobody. Dva pachatele soud označil za recidivisty. S podmíněným trestem odešlo od soudů 39 osob. Trest obecně prospěšných prací byl uložen v sedmi případech. Mezi odsouzenými bylo šest mladistvých a šest žen.

Stalo se
Světové celebrity
Kim Kardashian

Kim Kardashian prozradila, jak to bylo s fotkami Harryho a Meghan

Kim Kardashian vnesla jasno do spekulací ohledně smazaných fotografií prince Harryho a Meghan Markle z oslavy 70. narozenin Kris Jenner. Během podcastu „Khloe in Wonderland“ Kim přiznala, že královský pár rodinu osobně požádal o odstranění snímků ze sociálních sítí. Listopadová oslava, kterou doprovázela hvězdná účast, vyústila v situaci, kterou sestry nyní označují jako „photogate“.

Světové celebrity
Taylor Swift

Taylor Swift nemá na výběr. Figuruje v soudním sporu Blake Lively

Zpěvačka Taylor Swift prožívá období klidu a soustředí se na svůj soukromý život s snoubencem Travisem Kelcem, přestože byla zatažena do právního sporu své přítelkyně Blake Lively. Podle zdrojů blízkých šestatřicetileté popové hvězdě se Taylor cítí být nad věcí a domnívá se, že se jí celá záležitost osobně netýká. Situace však způsobila trhliny v dříve velmi blízkém přátelství obou žen poté, co byly v rámci soudního procesu zveřejněny jejich soukromé textové zprávy.

Světové celebrity
Princ William

Princ William by měl začít jednat. Harry ohrožuje jeho roli budoucího krále

Britský princ William čelí varování od historiků a expertů na královskou rodinu ohledně přetrvávajících sporů se svým bratrem Harrym. Přestože je William ve svých 43 letech jedním z nejoblíbenějších členů monarchie, rozkol v rodině by mohl v budoucnu ohrozit jeho roli krále. Monarchie má totiž symbolizovat stabilitu a jednotu, což narušené sourozenecké vztahy přímo zpochybňují.

Světové celebrity
princezna Eugenie

Vyřešeno: Jak se po pádu Andrewa budou jmenovat princezny Beatrice a Eugenie?

Poté, co král Karel III. v říjnu 2025 zbavil svého mladšího bratra Andrewa královských titulů a výsad, vyvstala otázka, jaké příjmení nyní budou používat jeho dcery, princezny Beatrice a Eugenie. Bývalý vévoda z Yorku přišel o své tituly v důsledku obnoveného vyšetřování jeho vazeb na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Oficiální prohlášení Buckingamského paláce potvrdilo, že pětašedesátiletý Andrew nyní používá občanské příjmení Mountbatten-Windsor, což je tradiční tvar pro potomky královny Alžběty II. a prince Philipa.