ČSSD si po neúspěšných volbách zvolí nové vedení, favority jsou Maláčová a Šmarda

Na post předsedy ČSSD rezignoval bezprostředně po vyhlášení volebních výsledků vicepremiér Jan Hamáček, formálně odstoupil 25. října. Strana zůstala v kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO), který od 11. listopadu vládne v demisi. Zbytek nejužšího vedení ČSSD skončí k datu pátečního sjezdu. O hlasy delegátů se z něj plánují znovu ucházet Maláčová a místopředseda strany Josef Říha, který kandiduje na statutárního i řadového místopředsedu.

Hlavní tvář poslední kampaně ČSSD Maláčová ve svém manifestu nabízí straníkům mimo jiné zavedení přímé volby předsedy i místopředsedů strany v elektronickém hlasování. Ustavit chce stínovou vládu či zlepšit komunikaci strany uvnitř i navenek. V lednu by jako předsedkyně předložila harmonogram přípravy a základní strategii pro komunální a senátní volby. Plánuje také razantně snížit provozní náklady, ČSSD finančně konsolidovat a oddlužit.

Bývalý místopředseda ČSSD Šmarda slibuje, že bude pracovat jako krizový manažer, který zahájí obrat k tomu, aby se strana stala opět relevantní. ČSSD podle něj hrozí ekonomický kolaps a zánik. "Je potřeba ihned zastavit další zadlužování strany a bez milosti osekat zbytečné výdaje," uvedl na facebooku. Urychleně chce také pracovat na přípravě na komunální volby. "Hned po Novém roce rozjedeme demokratické primárky a ve všech koutech země se opřeme do přípravy kampaně," napsal.

O funkci předsedy ČSSD se opakovaně ucházejí i ředitel městské knihovny v Poličce Jan Jukl a bývalý šéf Vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík. Do čela sociální demokracie kandidovali shodně v únoru 2018, kdy se předsedou stal Hamáček. Krejčík tehdy získal 30 z 526 hlasů, Jukl šest. Krejčíka nominovala kladenská okresní konference. "Shodli jsme se, že existuje jen jediná cesta, jak z toho ven. Především změna ve způsobu vedení naší politiky a návrat k hodnotám, na kterých jsme se zrodili," uvedl na facebooku.

Jihočeská sociální demokratka Jana Turoňová se ve svém videu k předsednické volbě vymezuje proti kandidátům z dosavadního vedení. "Musí se najít někdo, kdo ukáže jiný směr a dá členské základně alternativu," uvedla. Pardubický sociální demokrat Jaromír Landsman, kterého v roce 2019 nepustila do volby předsedy nesplněná podmínka délky členství ve straně, nabízí, že využije v politické oblasti své zkušenosti z marketingu. Posledním kandidátem na předsedu je ekonom Peter Jaďuď.

O funkci prvního místopředsedy se podle mluvčí ČSSD Evy Gregorové uchází vedle Říhy ještě Petr Kowanda. Na řadového místopředsedu je zatím 13 kandidátů včetně bývalého ministra zahraničí Tomáše Petříčka, který na dubnovém sjezdu kandidoval proti Hamáčkovi v předsednické volbě. ČTK sdělil, že by chtěl být součástí Šmardova týmu.

Nové vedení ČSSD bude muset kromě politické budoucnosti urychleně řešit ekonomický stav strany. Například od státu získá v tomto volebním období sociální demokracie jen 62,6 milionu oproti 130,8 milionu z minulého. Strana musí výrazně snížit provozní náklady i počet zaměstnanců. Opustit by mohla i své sídlo v Lidovém domě v centru Prahy. Úřadující šéf ČSSD Roman Onderka středeční Mladé frontě Dnes řekl, že strana se pokouší najít nájemníka. "Pokud by se celý dům pronajal, máme více nemovitostí, kam se zaměstnanci mohou bez problémů přesunout," uvedl.

ČSSD tíží i soud s dědici právníka Zdeňka Altnera o odměnu za zastupování strany ve sporu o Lidový dům. Podle dřívějšího verdiktu měla Altnerovi vyplatit 18,5 milionu korun a smluvní pokutu 318 milionů korun. Nejvyšší soud ale vrátil spor na začátek. Podle předběžného názoru nynější soudkyně případu je žaloba v částce 18,5 milionu oprávněná, jednání bude pokračovat v únoru. Smluvní pokuta by aktuálně činila zhruba 450 milionů korun, dalších 39 milionů korun úroky z prodlení. Strana nárok odmítá.

Letošní vypadnutí ze Sněmovny bylo pro ČSSD vyvrcholením volebních neúspěchů z posledních let. Pád naznačily už předchozí sněmovní volby v roce 2017, kdy do té doby nejsilnější vládní strana skončila šestá a získala 15 mandátů za 7,27 procenta hlasů. V komunálních volbách v roce 2018 přišla téměř o polovinu mandátů, o rok později ztratila zastoupení v Evropském parlamentu. Loni ČSSD neobhájila ani jeden z deseti mandátů v Senátu, v komoře jí zbyli jen tři zástupci. Přišla také o nejvíce postů v zastupitelstvech krajů.