Do Česka dodali výrobci covidových vakcín přes 26 milionů dávek

Od začátku letošního roku, kdy zdravotníci za jeden den podali přes 111.000 dávek, zájem o očkování klesá. V březnu podle dat o očkování aplikovali zdravotníci průměrně 3000 až 4000 vakcín denně, nových očkování je 200 až 300 denně.

Více než tři čtvrtiny dodaných vakcín, téměř 20 milionů, byla Comirnaty od firmy Pfizer/BioNTech. Látka, kterou se v ČR začalo očkovat nejdříve, tvoří také téměř 83 procent vyočkovaných. Zničeny byly řádově vyšší desítky tisíc dávek vakcín Comirnaty, Spikevax a Astra Zeneca. Důvody zničení mohou být různé, od chyb při skladování či manipulaci po skončení jejich doby použitelnosti.

Česko prodalo či darovalo více než polovinu dodávek jednodávkové vakcíny Janssen a vakcíny AstraZeneca, kterou provázely pochybnosti ohledně vzniku krevních sraženin a očkování tak bylo omezeno věkem. U jednodávkové vakcíny zájem opadl poté, co se ukázalo, že má kratší ochranu a je potřeba dříve přeočkovat.

Deník Le Monde tento týden informoval, že některé darované vakcíny musely například africké země vyhodit, protože je dostaly příliš krátce před expirací na to, aby je mohly využít.

Česká vláda schválila darování vakcín dvakrát. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ve středu řekl, že Česko se chce podílet na tom, aby byly proočkované proti covidu-19 i chudší země Afriky, Asie nebo Ukrajina či Moldavsko. Nebude jim ale posílat peníze. "Jsme připraveni se na tom podílet tak, že darujeme vakcíny," uvedl.

Do konce loňského roku Česko za očkovací látky zaplatilo téměř 6,9 miliardy korun. Dalších asi 14 milionů dávek očkovacích látek má Česko objednané i na letošní rok. Zatím ale není jasné, jak se bude proti covidu-19 dál očkovat. Ministr opakovaně mluví o každoročním přeočkování podobně jako proti chřipce. Společný plán pro EU chce probírat ve druhé polovině letošního roku, kdy Česko předsedá Evropské unii.

Podle ministra by farmaceutické firmy neměly dál produkovat velká množství stejných covidových vakcín, o které teď už země, které si je objednaly, nemají zájem. "Měly by buď vyrábět antivirotika nebo se vrhnout na výrobu vakcín proti novým mutacím, které budou účinnější," řekl ve středu na jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví.

Pandemii koronaviru svět stále nemá za sebou. Zvyšující se či dokonce rekordní počty nově nakažených hlásí řada států, mezi nimi například Nizozemsko, Rakousko, Čína, Německo nebo Jižní Korea, kde se počty pozitivních testů v poslední době pohybovaly ve stovkách tisíc za den.

I v Česku se ale situace může zhoršit, upozornil například biolog Jaroslav Flegr. "Teď “šijeme roušky” – pomáháme uprchlíkům. Už brzy však začnou Klaus a Okamura vykřikovat, že nám sem uprchlíci zanesli covid. Tak ne – i tuhle vlnu jsme si udělali sami předčasným rozvolněním," napsal nedávno na twitteru.

Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška ale počty nakažených zatím stagnují nebo klesají. Poslancům sněmovního zdravotního výboru řekl, že zlepšení by podle něj mohlo přinést teplejší počasí, přesto je viru v populaci stále mnoho.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek také kolísavé počty nakažených přikládá počasí. "Jak se mění počasí a objevuje se jaro, tak jako u všech respiračních chorob, i u covidu bude počet pacientů stoupat. Nemoc se šíří, je to virové onemocnění," řekl na tiskové konferenci novinářům.

Na rozdíl od předchozích dvou let ale počty nakažených s příchodem jara tak markantně neklesají. Podle Duška za to mohou subvarianty koronaviru, které jsou nakažlivější. Přesto je Česko mezi okolními zeměmi spíš výjimkou, neboť počty případů tam rostou. V Česku se od začátku epidemie laboratorně prokázalo už více než 3,8 milionu případů covidu-19.