Do Česka do konce března výrobci dodali přes 26,1 milionu dávek vakcín proti covidu-19. Z nich 17,5 milionu bylo využito, 2,5 milionu darováno či prodáno dalším zemím a 258.000 dávek zničeno. Údaje dnes ČTK poskytlo ministerstvo zdravotnictví.
Od začátku letošního roku, kdy zdravotníci za jeden den podali přes 111.000 dávek, zájem o očkování klesá. V březnu podle dat o očkování aplikovali zdravotníci průměrně 3000 až 4000 vakcín denně, nových očkování je 200 až 300 denně.
Více než tři čtvrtiny dodaných vakcín, téměř 20 milionů, byla Comirnaty od firmy Pfizer/BioNTech. Látka, kterou se v ČR začalo očkovat nejdříve, tvoří také téměř 83 procent vyočkovaných. Zničeny byly řádově vyšší desítky tisíc dávek vakcín Comirnaty, Spikevax a Astra Zeneca. Důvody zničení mohou být různé, od chyb při skladování či manipulaci po skončení jejich doby použitelnosti.
Česko prodalo či darovalo více než polovinu dodávek jednodávkové vakcíny Janssen a vakcíny AstraZeneca, kterou provázely pochybnosti ohledně vzniku krevních sraženin a očkování tak bylo omezeno věkem. U jednodávkové vakcíny zájem opadl poté, co se ukázalo, že má kratší ochranu a je potřeba dříve přeočkovat.
Deník Le Monde tento týden informoval, že některé darované vakcíny musely například africké země vyhodit, protože je dostaly příliš krátce před expirací na to, aby je mohly využít.
Česká vláda schválila darování vakcín dvakrát. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ve středu řekl, že Česko se chce podílet na tom, aby byly proočkované proti covidu-19 i chudší země Afriky, Asie nebo Ukrajina či Moldavsko. Nebude jim ale posílat peníze. "Jsme připraveni se na tom podílet tak, že darujeme vakcíny," uvedl.
Do konce loňského roku Česko za očkovací látky zaplatilo téměř 6,9 miliardy korun. Dalších asi 14 milionů dávek očkovacích látek má Česko objednané i na letošní rok. Zatím ale není jasné, jak se bude proti covidu-19 dál očkovat. Ministr opakovaně mluví o každoročním přeočkování podobně jako proti chřipce. Společný plán pro EU chce probírat ve druhé polovině letošního roku, kdy Česko předsedá Evropské unii.
Podle ministra by farmaceutické firmy neměly dál produkovat velká množství stejných covidových vakcín, o které teď už země, které si je objednaly, nemají zájem. "Měly by buď vyrábět antivirotika nebo se vrhnout na výrobu vakcín proti novým mutacím, které budou účinnější," řekl ve středu na jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví.
Pandemii koronaviru svět stále nemá za sebou. Zvyšující se či dokonce rekordní počty nově nakažených hlásí řada států, mezi nimi například Nizozemsko, Rakousko, Čína, Německo nebo Jižní Korea, kde se počty pozitivních testů v poslední době pohybovaly ve stovkách tisíc za den.
I v Česku se ale situace může zhoršit, upozornil například biolog Jaroslav Flegr. "Teď “šijeme roušky” – pomáháme uprchlíkům. Už brzy však začnou Klaus a Okamura vykřikovat, že nám sem uprchlíci zanesli covid. Tak ne – i tuhle vlnu jsme si udělali sami předčasným rozvolněním," napsal nedávno na twitteru.
Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška ale počty nakažených zatím stagnují nebo klesají. Poslancům sněmovního zdravotního výboru řekl, že zlepšení by podle něj mohlo přinést teplejší počasí, přesto je viru v populaci stále mnoho.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek také kolísavé počty nakažených přikládá počasí. "Jak se mění počasí a objevuje se jaro, tak jako u všech respiračních chorob, i u covidu bude počet pacientů stoupat. Nemoc se šíří, je to virové onemocnění," řekl na tiskové konferenci novinářům.
Na rozdíl od předchozích dvou let ale počty nakažených s příchodem jara tak markantně neklesají. Podle Duška za to mohou subvarianty koronaviru, které jsou nakažlivější. Přesto je Česko mezi okolními zeměmi spíš výjimkou, neboť počty případů tam rostou. V Česku se od začátku epidemie laboratorně prokázalo už více než 3,8 milionu případů covidu-19.
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
V Moskvě začala velká vojenská přehlídka u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Nechybí na ni ruský prezident Vladimir Putin, dorazila i řada zahraničních politiků, včetně slovenského premiéra Vladimira Putina.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec Jiří Bartoška. Potvrdili to zástupci karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška se v poslední době potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k třem měsícům za mřížemi, protože porušil podmínku. Ještě v den, kdy padlo rozhodnutí, se Česko dočkalo první reakce odsouzeného.